Vedlejší účinky

Šikovne vymyslený thriller, ktorý zdanlivo začína ako výskumná štúdia pre liečbu depresie a končí ako napínavá dráma so zaujímavým rozuzlením. Farmaceutický priemysel si zahrá jednu z dôležitých postáv, no nie natoľko výrazne, aby sa nedostalo priestoru aj iným témam -ako napr. prepracovanie etiky vzťahu lekár-pacient, manipulatívnych praktík a zachovaniu individuality. (29.07.2013)

Brilantně napsaný (psycho)thriller, originální zápletka, chytrý plán, film je vždy krok před divákem, ale přesto nepůsobí ani trochu překombinovaně a věrohodně zachovává chování a motivace postav. Něco tak chytře napsaného a ladně zrežírovaného jsem už dlouho neviděl. Soderbergh dokáže podrobit svůj film vývinu, změně perspektivy, tempa a dokáže se i odchýlit od původně nastoleného žánru s plynulostí a elegancní hodnou mistra. Vizuální stránka, ač na první pohled ničím výjimečná, se taktéž dostane pod kůži svými pohlednými záběry a příjemným pohybem kamery. Je úžasné, jak snímek kombinuje pohled z širší perspektivy na společnost (vedlejší účinky hromadně užívaného léku) s osudy jednotlivců. Tomu kraluje zejména závěr jako demonstrace lidskosti v ne zcela pozitivním duchu... Chybí mi cca 3-4 minutky navíc věnované vykreslení charakteru Dr. Siebertové (Catherine Zeta-Jones). 9/10 (06.06.2013)

Soderbergh válí. Brilantní žánrová proměna v půli snímku je přesně ten typ hračičkovství, které obdivuju. Netradiční vývoj děje a v něm perfektně fungující postavy - boží Law a Rooney Mara potvrzuje status jedné z nejlepších mladých hereček v branži. Do toho Newmanova mrazivě podmanivá hudba. Lahůdka co by neměla uniknout vaší pozornosti a o které se vyplatí nevědět příliš. (23.04.2013)

SPOILERY Úvodním Psycho záběrem Soderbergh zdraví Hitchcocka, otce dospělých thrillerů, pro kterého byla hra s divákem rovněž důležitější než přesvědčivost her, které mezi sebou postavy hrají. Úhly kamery jsou nepravděpodobné, ale efektní a významově nosné. Upozorňují na vychýlenou povahu reality, jak ji vnímá Emily (resp. jak si máme myslet, že ji vnímá), situovaná často mimo střed záběru (pokud ovšem mluví sama za sebe, tj. ne ve své roli, střed patří jí). Nevybalancované záběrové kompozice vzbuzují znepokojující tušení, že něco chybí, že stejně jako Jon nevíme všechno. Kdykoli je použit detail, má to své „vyšší“ opodstatnění, které je odhaleno ve druhé polovině filmu. Detailní záběry, některé dialogy i hudba nás navíc navádějí nesprávným směrem, vyvolávají klamné zdání, že půjde o farmaceutický thriller s nebezpečnými léky coby hlavním viníkem (Ablixa je nakonec pouhým MacGuffinem), případně o mysteriózní film-noir (Haiťan, který viděl ducha, přízračný „zvonivý“ hudební motiv, připomínající rolničky z Krásky dne). Jenomže pak přichází první zvrat, mění se vypravěčská perspektiva i dosavadní rozdělení rolí. Teprve druhé zhlédnutí umožňuje ocenit nenucenost, s jakou jsme upozorňováni na to, že Emily svou duševní nepohodu hraje. Hned první její scéna začíná detailem rtů, které si líčí před svým hereckým výstupem. Zrcadla ji následně obklopují během celé první poloviny filmu. Pochyby o tom, kdo je vlastně viníkem a kdo obětí, pochyby, na nichž je založena podstatná část dramatického napětí filmu, přetrvávají ještě po posledním záběru, který funguje jako symbolické uzavření kruhu. Namísto lineárně vystavěného thrilleru s jednoznačně rozškatulkovanými charaktery sledujeme znepokojivě zacyklenou detektivku (k Martinovi se jako bumerang vrací zločin, který sám spáchal) s proměnlivým pachatelem. Vedlejší účinky k bezchybně odvedenému řemeslu přidávají varování před zneužitím lékařských pravomocí (a důvěrných informací obecně) i narážky na finanční krizi. K době svého vzniku film ale především odkazuje skrze zcyničtělou společnost, ve které mají peníze a renomé větší hodnotu než lidský život. Obchodním pojetím mezilidských vztahů se Soderbergh zaobíral již dříve. Zde jej díky žánru dovolujícímu důslednější (bezohlednější, chcete-li) manipulaci s postavami dokázal vytěžit až na dřeň. 90% Zajímavé komentáře: Traffic, Anderton (20.12.2013)

Na facebooku bych si označil Soderbergha jako :"Je to složité." Jednak jsem si Vedlejší účinky pletl s Vyměřeným časem, Správci osudu a malinko i Zdrojovým kódem (nevim proč 😀). Jednak mi něco od něj sedlo, ale pak je tu třeba Zkrat, u kterého jsem málem i navzdory nabitému obsazení umřel nudou. Obsazení je vůbec takový menší trademark, jelikož si tento rejža vždycky obsadí zajímavé herce. Side Effects klamou hned několikrát tělem a servírují nám poněkud těžkotonážní drama, říznuté thrillerem, u něhož mi chvilku trvalo se naladit na tu správnou strunu, ovšem v druhé půlce už si mě slavný tvůrce získal a byl jsem pevně napnutý, jak to vlastně dopadne. Ono rozuzlení na mně zas takový dojem nezanechalo, spíš jsem se jen tak nechal nést příběhem a prostřední část mě zkrátka bavila nejvíce. Dovedu si představit, že si dám film za pár let znovu když jsem se mu tak dlouho vyhýbal. (27.08.2017)