Ip Man 3

Podobně jako předchozí dva filmy, pak i "Ip Man 3" je nabitý bojovým uměním v průběhu celého filmu. A bojová umění byla opět provedena s velkou zručností, byla ladná a vizuálně působivá na pohled. Choreografie byla pěkně zpracovaná a stejně tak i provedená bojovými umělci na plátně. Stejně jako v předchozích dvou dílech se i v tomto filmu objevilo několik velmi zapamatovatelných scén s bojovým uměním. Potěšil mě hlavně slušně napumpovaný Mike Tyson, který byl ve filmu asi jenom 5 minut, ale jeho fight s Donniem mi způsobil husí kůži a nejlepší bylo to závěrečné finále se třemi fázemi, které se řadí mezi ty nejlepší souboje, které jsem kdy viděl. Ale je pravda, že tenhle díl oproti předchozím trochu zaostává. Na vině je hlavně příběh, který mi přišel takový vykonstruovaný a měl pár hluchých míst, což ubíralo na tempu a drajvu. Bylo tam až zbytečně mnoho věcí z rodinného pozadí, včetně vedlejší zápletky, která celá dominuje poslední třetině filmu, právě tam se to dost táhlo. Každopádně "Ip Man 3" je film, který musíte vidět, pokud máte rádi bojová umění, a zvláště pokud jste si užili předchozí dva filmy. /75%/ (17.08.2023)

Možno je to iný "Ip Man" práve vďaka väčšej dávky emócií, možno už to nie je (pre niekoho) tak výnimočný "Ip Man" ako v predošlých troch častiach, no presto všetko, drží v rukách veľmi silné "karty". Na Mike Tysona ako herca sa spočiatku pozerá veľmi zvláštne, no samotný snímok, poprepletaný viacerými vetvami rôznych príbehov nijak nenudí. Na svoje si divák príde nie len po citovej stránke, ale i adrenalínovej. O lacnom počine teda nemôže byť ani reč (!), a keď sa k tomu pridá množstvo kvalitných súbojov v nápaditých choreografiách, tento kung fu počin len sťažka vo fanúšikovi bojových umení vzbudí sklamanie. Pred pár dňami som videl podobný snímok "Black Belt", no a verte neverte, najmä vďaka nemu koketujem s myšlienkou, že by si "Ip Man 3" možno zaslúžil aj vyššie hodnotenie. V spomínanom filme, vedenom v podobnom duchu dokazovania, "kto je lepší a kto nie", je totiž minimálne o dve tretiny menej bojových scén, pričom rozhodne viac obyčajných. (16.03.2016)

Za tónů již notoricky známé melodie Kenji Kawaie se rozehrává třetí pokračování mistra Wing Chun Ip Mana ve výtečném ztvárnění Donnieho Yena. Z hlediska příběhového je třetí díl slabší než nepřekonatelná jednička, avšak není o nic horší než dvojka. Zajímalo by mě, nakolik korespondují události této části se skutečnými osudy sifu (asi nejfrekventovanější slovo v celém snímku :)) Ipa a do jaké míry jde o fantazii tvůrců. Ryzí radost setrvává z dechberoucích soubojových choreografií, které tradičně nacházejí silnou podporu ve zmíněné dynamické melodii Kenji Kawaie, jenž si s ústředním motivem dobře pohrává a různě jej modifikuje. Potěší též Mike Tyson v záporné roli a vzájemný souboj s Ip Manem má opravdový náboj, což se ovšem dá říci i o finálním střetu s konkurenčním mistrem Wing Chunu. Trochu zamrzí, že vztah Ipa s Brucem Lee je stále jen naťukáván a není mu věnován větší prostor. No, třeba se ho dočkáme v eventuálním pokračování. Skrze smutný, leč dlouhodobě předvídatelný závěr zvažuji i pátou hvězdičku. (21.04.2016)

Všechno špatně. Když zapátrám v paměti a vzpomenu si, jak úžasný první Ip Man byl, tak je mi skoro až do pláče, v jakou neskutečnou sračku se zvrhl. Příběh je opravdu těžce debilní a koukatelné zůstávají výhradně solidní choreografie soubojů, kterých je tu brutálně moc, ale vzhledem k tomu, že příběh byl evidentně psán rukou těžce lobotomizovaného retarda, tak to všechno všecičko vyznívá to ztracena. Skoro z každého záběru je cítit, jak hrozně to tvůrci tlačili na nějaký ten 3D efekt. Kdybych to býval tušil, počkal bych si na pořádnou 3D verzi. Takhle jsem pro spousty záběrů nenašel pochopení. O nejvtipnější, respektive jediné vtipné pasáže, se staral ten potetovaný, dnes již obtloustlý, negřík, který jediný dovedl, v celé historii Ip Manova dobrodružství, nakopat mistrovi, pro kterého obvykle 69 nepřátel v jednom okamžiku nepředstavuje problém, jeho čínskou sedinku. Kdyby tomu tak nebylo, jeho ego by mu nedovolilo se této taškařice zúčastnit. Kromě Majkího je k vidění ještě jeden tradiční bažant, který se domnívá, že jeho Kung-fu je to nejlepší pod sluncem, takže dojde k tradičnímu srovnání sil. Aby se zahrálo i na sentiment, tak nechybí nějaká ta rakovinka. Konec této taškařice byl vrcholný kokotismus. Brutální zklamání, které je třeba náležitě ohvězdičkovat a varovat svět před utrpením, kterého se mi dostalo v míře obrovské! (24.03.2016)

Důstojné pokračování příběhů o Ip Manovi, už kvůli vynikající choreografii soubojů bych se vůbec nezlobil kdyby Donnie Yen pokračoval až do Ip Manova konce. Jen ta kamera by při nich mohla víc poletovat prostorem - připomíná mi to staré americké muzikály, které také stály spíš na pečlivě choreograficky zpracovaných vystoupeních, než na dynamice záběrování. Dělat souboje na dlouhé záběry je samozřejmě nutné, to je to kde pohoří většina amerických akčních filmů, ale pořádně pohybovat s kamerou při kung fu akci uměli snad jen sourozenci Wachowští. Jinak se příběh rámcuje v první půli obligátním bitkařením s gangy placenými ze západu - čínský nacionální motiv nemůže chybět (a co na tom že reálný Ip Man byl antikomunista), a v druhé půli vztahem hlavního hrdiny a jeho dlouho zanedbávané umírající ženy. Kýč je to mocný, ale neruší nijak závratně. 7/10 (09.08.2018)