Eva tropí hlouposti

Veseloherní filmová tvorba je nejčastěji rozvíjeným žánrem napříč všemi světovými kinematografiemi. Nejinak tomu bylo u nás, kde komedie patřily k nejnavštěvovanějšímu a privilegovanému žánru. Ovšem kvantita nezaručuje kvalitu, spíše naopak. A tak vznikaly většinou nenáročné filmy, které se snažily bavit diváky jednoduchými a osvědčenými prostředky. Zcela jiné pojetí komediálního typu zaujímal režisér Martin Frič, jehož snímky si pokaždé dokázaly udržet vysokou kultivovanost a netradiční pointaci děje. Když v druhé polovině roku 1939 hledal podklad pro svůj další film, padl mu do oka humoristický román tehdy sedmnáctileté autorky Fan Vavřincové. Vzájemné sympatie začínající spisovatelky a zkušeného rutinéra se nakonec protly do jednoho z nejlepších filmů domácí tvorby. Druhým experimentem bylo obsazení hlavní ženské role. Frič musel velmi pečlivě hledat představitelku, v níž by se spojoval dívčí půvab a inteligence jako záruka uličnické ztřeštěnosti a grácie dívčího mládí. To vše, spolu s citem pro pointování vtipu a se smyslem pro nadsázku, která komiku zvýrazňuje a nikoliv shazuje, se spojilo ve výkonu Nataši Gollové. Volba Martina Friče byla naprosto oprávněná, i když ne snadná a samozřejmá. Alespoň zdánlivě. Vždyť Gollová byla do té doby známá spíše jako představitelka sentimentálních něžných hrdinek. Její proměna v bláznivou a spontánní Evu jen potvrdila, že český film našel v Gollové velkou komediální umělkyni, jak to ostatně záhy prokázala v řadě dalších komedií. A je správné jmenovat i její herecké partnery, především nezvykle uvolněného Oldřicha Nového, vynikající Baldovou, Májovou, rozkošného Grusse, Schránila i znamenitou hudební složku reprezentovanou moderními swingovými melodiemi Kamila Běhounka a Jiřího Traxlera. Ha-halo, Eliško, já sem se vás chtěl na něco hrozně důležitého zeptat. Tady jsou totiž dvě možnosti, tedy buďto, že se vás zeptám anebo že budu mlčet. A proto sem se rozhodl, že se vás zeptám jako obyčejně, jestli byste si mě nechtěla vzít. Eliško, vemte si mě! (04.10.2008)

Navzdory spousty různých klišé, jakými je záměna sestry za milenku, náhodné setkání lidí, kteří se následně potkají jako sousedé, dokonalý happy end v podobě dvou milujících se párů, či notně otřepaného milionářského prostředí se to sleduje velmi dobře a opravdu to pobaví. Stále výborná komedie... 80% (30.03.2020)

Viac menej taká česká veseloherná obdoba zlatej éry hollywoodu. V ťažkých časoch bolo treba publikum pobaviť, mužom ukázať tie najkrajšie tváričky, aké boli v tunajších vodách k dispozícii a nejako to svižne zbúchať dohromady. Pre mňa je Eva filmom, ktorý viac funguje v jednotlivostiach, ako v chaotickom celku, kde je jasné, že na konci sa všetko zamotané rýchlo a nepravdepodobne šťastne rozmotá (šikovná to metafora s bavlneným klbkom) a publikum odíde znova domov do drsnej reality začínajúcej druhej svetovej vojny. Potešia maličkosti ako podvázové poldecáky pani domácej, nesentimentálny Nový a v závere nečakane rázny pán domu, ja som už ale trochu unavený z komédií, kde prichádza k rôznym zámenám a nedorozumeniam, aj keď Eva bola v tomto smere jedna z prvých a tým pádom aj originálna. 70%. (25.05.2013)

Nataša Gollová byla za prvorepublikové éry českého filmu jedna z mála hereček, která nepřehrávala, byla naprosto přirozená a přitom velmi sexy a zábavná. Dokladem je i tato podařená veselohra, ve stylu hollywoodských crazy komedií, plná brilantních hlášek (Nového milostné tokání - "Také máte ráda vlahé večery?" - "Ano, zajisté. Proč se ptáte?" - "Ale jen tak, kvůli houbám." :o)).....Velká škoda, že Nataša Golová po komunistickém převratu nedostávala více hereckých příležitostí. (19.06.2002)

Moje na 100% nejoblíbenější komedie, o Novém a Gollové netřeba hovořit, to je nošení dříví do lesa. Co stojí ve filmu (jako ostatně ve většině z té doby) fakt za koukání, jsou toalety. Eviny plisované šaty bych si tak ráda kdysi vzala na ples nebo do divadla, a vzala bych si je i dnes. Nemohu nezmínit knihu. Fan Vavřincová je geniální a Evou a rodinkou si vydobyla místečko v mém filmovém srdci. Brožovanou Evu chovám jako relikvii po babičce. Už jde vlastně jen o jednotlivé listy, ale jsou tam už fotky z filmu, skvost. (20.05.2008)