Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po malém nedorozumění, které nakrátko narušilo hladký chod velkého hotelu Modrá hvězda, přichází do zchátralého stejnojmenného hotýlku jeho nová mladá majitelka Zuzanka. Odhodlaná postavit upadající dědictví na nohy, začne prohánět tři mládence, kuchaře Zdeňka Junka, básníka Františka Sojku a hudebního skladatele Jirku Tůmu. Navlečeni do číšnického fraku a kuchařské čepice si mají odpracovat svůj dluh za několikaměsíční bydlení v hotelu. Jirka, stejně jako jeho dva kamarádi, podlehne kouzlu nové šéfové a doufá, že bude tím, kdo se stane jejím vyvoleným. V té chvíli ovšem přichází Vladimír Rychta Rohan, který hodlá dostát rodinné tradici a uspořádat v hotelu Modrá hvězda zásnubní hostinu. Bez ohledu na jeho stav. To se ovšem pranic nelíbí jeho svéhlavé snoubence Miladě Landové. Naštěstí je tu sympatická Zuzanka, která okouzlí neobvyklého hosta natolik, že zruší zasnoubení a dá přednost manželství s roztomilou, byť chudou hoteliérkou. Nešťastně zvolený text telegramu, kterým nadšený Vladimír oznámí své rozhodnutí rodině, je příčinou řady komplikací, které vedou nakonec k tomu, že Zuzana skončí v posteli Milady, Vladimír v uniformě recepčního a Milada s Františkem na policejní stanici. (TV Nova)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (213)

Tunri 

všechny recenze uživatele

Jů já tak miluju Natašu Gollovou! Nekonečné kouzlo Oldřicha Nového, česká klasika, u které jsem se smála jako dítě a baví mě to pořád stejně. Určitě doporučuji, z filmů pro pamětníky je to určitě to zábavnější, kdo ty černobílé filmy nemusí a chce nějaký zkusit, spolu s Eva tropí hlouposti je tato kvalitní komedie vhodná! Mimochodem, Slunečnice mi zní v hlavě vždy několik dní :-D ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Tak ke Gollové mám poněkud rezervovaný postoj od doby, kdy jsem se dozvěděl, že si za okupace zvolila umělecké jméno Ada Goll. A tenhle film jí v mých očích moc nepomohl, což ji určitě velice mrzí. Jak se mohla zamilovat do Nového, který vystupoval jak mamánek prvního stupně? Každá jeho druhá věta končila odkazem na rodiče. Asi chudou holku zlákalo jeho postavení no. Potěšil mě Futurista, můj idol a vzor z mládí, bohužel jsem to v životě nedotáhl tak daleko jako on. Jeho víceméně monolog určitě stojí za zaznamenání, ten si nejspíš napsal sám: "Apríl – tak promiňte, já už to napřesrok neudělám – dovolte prosím, měl bych malou otázku, jdu tady dobře po Zemi? Děkuju, já jsem myslel totiž, že je středa, a von je tady průvan. Já totiž pospíchám na vlak. Von stejně dneska jede dřív. Von dřív jezdil pozdějc, ale pozdějc zase bude jezdit dřív. Já to mám zařízený.Apríl". Filmu ubližuje poněkud více nudná pasáž na té zábavě, kde zní onen slavný hit, opěvující protahování krčních svalů, který mě ale v nejmenším nezaujal. Ošíval jsem se ve dvou případech - při hereckých výkonech Antonína Novotného a u scénky, ve které se protagonisté snaží průhledně nahradit cizí slovo šlágr naším hezkým českým chytákem. Ale... koneckonců, ta snaha zvláště v době okupace a poněmčování byla vysoce záslužná a dá se říci i odvážná, svou výtku beru zpět. A byla by vysoce potřebná i v dnešní době, kdy se bezhlavě a dokonce se dá říct s velkou chutí přebírají anglická slova a nikdo se nenamáhá s vymýšlením českých ekvivalentů (ne, ekvivalentů ne, to taky zní moc cize, řekněme náhražek). Ať byli komunisti jací byli, jedno se jim upřít nedá, za jejich panování se na čistotu češtiny dbalo více. Dobrá dobrá, samoobsluha nezní moc libozvučně, ale ty dvě oo uprostřed mají něco do sebe a pořád lepší než dnešní suprmarket. A slovo rádio se snažili nahradit slovem rozhlas, což se jim povedlo, slovo televize pak slovem rozvid, což už se ale neujalo. Nikoli proto, že by se jednalo o nepovedený výraz, ale proto, že se později zjistilo, vzhledem ke kvalitě pořadů, herců a politiků v tomto novém médiu se vyskytujících a kvalitě diváků na toto nové médium čumících, že tele-vize vlastně není cizí výraz, ale navýsost český. Někdo by mohl namítnout, že zde existuje nebezpečí sklouznutí k tolik vysmívaným břinkotruhlám obrozeneckých brusičů, ale za a) stačí oslovit skutečné mistry, kteří český jazyk perfektně ovládají a za b) třeba v angličtině se nacházejí daleko horší složeniny než naše hezká česká břinkotruhla, např. nohamíč (kopaná), košmíč (košíková), rukamíč (házená), nebo z jiného oboru radosttyč (joystick, my sprosťáci víme, že by se tím dalo označovat i leccos jiného). Cheché, a to prý má být světový jazyk, no fuj, že se Angličani nestydí! Takže já jsem rozhodně proto, vrátit se hezky k oblečení, obilovinám a vápníku a odložit outfit a přestat jíst cereálie a kalcium. A např. místo nehezkého slova chip bych navrhoval používat hezké české bobek. Tvarově tam určitá podobnost je, a určitě by hezky znělo, kdyby se kucí na parkovišti vychloubali, jak si pěkně nabobkovali své stodvacítky nebo dokonce fábie, takže z nich vytáhnou nejméně o dva koně navíc. () (méně) (více)

Reklama

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Historie naší domácí tvorby je velice pestrá a bohatá. Když přeskočím počáteční éru němých filmů, je mým koníčkem sledování filmů od 30. let až zhruba po první polovinu 90. let (ovšem zde shledávám světlá místa jen skutečně mimořádně). Tzv. filmy pro pamětníky, ve kterých zářily herecké hvězdy tehdejší doby jako Vlasta Burian, Oldřich Nový, Jaroslav Marvan, Theodor Pištěk, Hugo Haas, Čeněk Šlégl a spousta dalších, považuji za absolutní vrchol naší tvorby, který doposud nebyl (a předpokládám, že už nikdy nebude) překonán. A Hotel Modrá hvězda patří na pověstný piedestal hned vedle těch nejlepších Burianových filmů. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Příjemná hudba... stará. Snad proto!" Existují filmy, jejichž vznik se datuje víc než sedm desítek let nazpátek, nesou mnohdy nekvalitní černobílý obraz, zastaralý zvuk a jiné technické nedostatky, jejich příběhy jsou často naivní, idylické závěry silně odtržené od reality a herecké výkony nejednou zapůsobí "divadelně". Přesto nesou v sobě jisté neopakovatelné kouzlo, kterému nelze odolat. Přesto (nebo snad právě proto?) se pamětnícké filmy natočené v dobách před válkou (či během ní a těsně po ní) stávají dodnes oblíbeným televizním programem diváků takřka všech generací. Hotel Modrá hvězda patří k mým oblíbeným kouskům tohoto druhu. Příběh založený na zmatcích způsobených dvěma různými hotely (jednoho luxusního moderního a druhého zanedbaného) nesoucími stejné jméno dokáže stále přinést po celou dobu nesmírně zábavnou podívanou, zvláště pohybuje-li v centru veškerého dění krásně rozervná Nataša Gollová se svým živelným temperamentem a mužskou část obsazení pak vedle úlisného gentlemana Oldřicha Nového doplní skvělé trio Pešek-Pivec-Novotný. Tak to je prostě šlágr, který chytí! "Je to chyták!" Šlágr (tedy hudební) zde jeden taky zazní a slavnou píseň Inky Zemánkové "Slunečnice" už si navždy budu pojit s tímto filmem, jemuž pro tu jedinečnou nostalgickou atmosféru odpouštím i dost uspěchaný svatební závěr. A Lišáci jsou pašáci! :) 90% ()

bartias 

všechny recenze uživatele

Půvabný sirotek Zuzanka zdědí hotel. Nejde však o nadnárodní luxusní Modrou hvězdu v Praze 1, ale o polorozpadlou barabiznu Modrá hvězda ve čtvrtém okrese. Jejím jediným nájemníkem je naštěstí elegantní Vladimír a vše dopadne tak, jak má ve správné romantické komedii dopadnout. Oldřich Nový je ”nesmrtelný”, Nataša Gollová roztomilá a milým ”bonusem” je vedlejší role Adiny Mandlové. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (17)

  • Film má aj zaujímavú vlastnícku históriu. Po festivalovej premiére jeho výrobca a majiteľ práv Lucernafilm uviedol jeho kino premiéru 29.8.1941 v pražských kinách Adria a Lucerna s distribučným sloganom "Vtipem nabitá, česká filmová veselohra režiséra Martina Friče. To je Lucernafilm!" V roku 1954 práva na film prepadli Rozdělovne filmů Československého státního filmu. Poponáhľali sa aj s jeho obnovenou premiérou na 12.2.1954 v pražských kinách Blaník a Metro. Jeho distribučný slogan bol uvedený jednoducho: "Starší český film". 16.9.2021 mal film ďalšiu obnovenú premiéru, tentokrát už pod značkou Národní filmový archiv (NFA) pod distribučným sloganom "Film Martina Friče je zpět v kinech". (Raccoon.city)
  • Text k písni „Slunečnice“, která proslavila Inku Zemánkovou, napsal herec Josef Gruss a hudbu zkomponoval Sláva Eman Nováček (dirigent Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK). Další píseň ve filmu má název „Celý den si zpívám“ a je od stejných autorů. Ve filmu ji sice zpívá František Paul (zpěvák v hotelu), ale hlasem R. A. Dvorského. (Elisebah)

Reklama

Reklama