Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po malém nedorozumění, které nakrátko narušilo hladký chod velkého hotelu Modrá hvězda, přichází do zchátralého stejnojmenného hotýlku jeho nová mladá majitelka Zuzanka. Odhodlaná postavit upadající dědictví na nohy, začne prohánět tři mládence, kuchaře Zdeňka Junka, básníka Františka Sojku a hudebního skladatele Jirku Tůmu. Navlečeni do číšnického fraku a kuchařské čepice si mají odpracovat svůj dluh za několikaměsíční bydlení v hotelu. Jirka, stejně jako jeho dva kamarádi, podlehne kouzlu nové šéfové a doufá, že bude tím, kdo se stane jejím vyvoleným. V té chvíli ovšem přichází Vladimír Rychta Rohan, který hodlá dostát rodinné tradici a uspořádat v hotelu Modrá hvězda zásnubní hostinu. Bez ohledu na jeho stav. To se ovšem pranic nelíbí jeho svéhlavé snoubence Miladě Landové. Naštěstí je tu sympatická Zuzanka, která okouzlí neobvyklého hosta natolik, že zruší zasnoubení a dá přednost manželství s roztomilou, byť chudou hoteliérkou. Nešťastně zvolený text telegramu, kterým nadšený Vladimír oznámí své rozhodnutí rodině, je příčinou řady komplikací, které vedou nakonec k tomu, že Zuzana skončí v posteli Milady, Vladimír v uniformě recepčního a Milada s Františkem na policejní stanici. (TV Nova)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (213)

Šandík 

všechny recenze uživatele

Scénář je sice naprosto pohádkový, ostatně, je to přece komedie, tak proč ne. Ale to úžasné herectví všech zúčastněných, nádherně uvolněné vtipy, hvězdné výkony i malých roličkách, naprostá profesionalita, kamera, zvuk. I po těch sedmdesátí letech stále nesmírně svěží a příjemný film... Tehdy jsme ještě byli filmařská velmoc, chrlící ročně desítky výborných filmů, ne jako dnes, kdy i v hodně oceňovaných filmech člověk škobrtá o nedotaženosti všeho druhu za každým druhým rohem... Celkový dojem: 75% ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Prostě klasika, co k tomu dodat, jedna z nejlepších komedií z doby okupace, role ušitá na tělo Nataši Gollové, typický milovník Oldřich Nový (jeho milostné vyznání Nataše ovšem považuji za nejslabší scénu filmu), stejně tak chladná Adina... Pak ovšem trojice squatterů - hele, ono to existovalo už tehdy - Pešek, Novotný, Pivec (i ten svazek Novotného a Mandlové byl trošku slabším místem, pokud o tom člověk víc uvažoval). Inka Zemánková a její Slunečnice. Opilý Ferenc Futurista na kluzkém ledě a ponocný (?) Kohout. Frič prostě tohle uměl a vznikl film, který je promítán často, ale s úspěchem. ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Frič se tentokrát kompletně uzavřel do ateliéru, takže se nedočkáme obrazových kudrlinek, ale tady to vůbec nevadí. Vlastně jediné, co tady vadí, je Futurista, ostatně jako vždy. Naštěstí má jeho opilec hodně málo prostoru, aby nestihl rozhodit tempo filmu. Výborná je chladně přezíravá Adina Mandlová. Rozkošný je Pištěkův strýc Rohan. Ale nad vším a všemi září Nataška Gollová. Je roztomile svůdná, mile dětská, zamilovaná i smutná. Úžasný herecký okamžik prožívá, když se jí Nový dvoří, nejdříve pouze naslouchá a citlivě vnímá veškeré něžnosti, nezkušeně se odvrací a zároveň svého dobyvatele světácky svádí, pak si uvědomí nepřístojnost situace a v očích se mihne zděšení spolu s překvapením a krátce se odehraje vnitřní boj mezi ženou, která chce zůstat, a dívkou, která potřebuje utéci. Tenhle film se mi nikdy neomrzí, především proto, že se mi v něm nikdy neomrzí Naška Gollová. A pohled na Pivce tedy rozhodně také není k zahození. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Tak ke Gollové mám poněkud rezervovaný postoj od doby, kdy jsem se dozvěděl, že si za okupace zvolila umělecké jméno Ada Goll. A tenhle film jí v mých očích moc nepomohl, což ji určitě velice mrzí. Jak se mohla zamilovat do Nového, který vystupoval jak mamánek prvního stupně? Každá jeho druhá věta končila odkazem na rodiče. Asi chudou holku zlákalo jeho postavení no. Potěšil mě Futurista, můj idol a vzor z mládí, bohužel jsem to v životě nedotáhl tak daleko jako on. Jeho víceméně monolog určitě stojí za zaznamenání, ten si nejspíš napsal sám: "Apríl – tak promiňte, já už to napřesrok neudělám – dovolte prosím, měl bych malou otázku, jdu tady dobře po Zemi? Děkuju, já jsem myslel totiž, že je středa, a von je tady průvan. Já totiž pospíchám na vlak. Von stejně dneska jede dřív. Von dřív jezdil pozdějc, ale pozdějc zase bude jezdit dřív. Já to mám zařízený.Apríl". Filmu ubližuje poněkud více nudná pasáž na té zábavě, kde zní onen slavný hit, opěvující protahování krčních svalů, který mě ale v nejmenším nezaujal. Ošíval jsem se ve dvou případech - při hereckých výkonech Antonína Novotného a u scénky, ve které se protagonisté snaží průhledně nahradit cizí slovo šlágr naším hezkým českým chytákem. Ale... koneckonců, ta snaha zvláště v době okupace a poněmčování byla vysoce záslužná a dá se říci i odvážná, svou výtku beru zpět. A byla by vysoce potřebná i v dnešní době, kdy se bezhlavě a dokonce se dá říct s velkou chutí přebírají anglická slova a nikdo se nenamáhá s vymýšlením českých ekvivalentů (ne, ekvivalentů ne, to taky zní moc cize, řekněme náhražek). Ať byli komunisti jací byli, jedno se jim upřít nedá, za jejich panování se na čistotu češtiny dbalo více. Dobrá dobrá, samoobsluha nezní moc libozvučně, ale ty dvě oo uprostřed mají něco do sebe a pořád lepší než dnešní suprmarket. A slovo rádio se snažili nahradit slovem rozhlas, což se jim povedlo, slovo televize pak slovem rozvid, což už se ale neujalo. Nikoli proto, že by se jednalo o nepovedený výraz, ale proto, že se později zjistilo, vzhledem ke kvalitě pořadů, herců a politiků v tomto novém médiu se vyskytujících a kvalitě diváků na toto nové médium čumících, že tele-vize vlastně není cizí výraz, ale navýsost český. Někdo by mohl namítnout, že zde existuje nebezpečí sklouznutí k tolik vysmívaným břinkotruhlám obrozeneckých brusičů, ale za a) stačí oslovit skutečné mistry, kteří český jazyk perfektně ovládají a za b) třeba v angličtině se nacházejí daleko horší složeniny než naše hezká česká břinkotruhla, např. nohamíč (kopaná), košmíč (košíková), rukamíč (házená), nebo z jiného oboru radosttyč (joystick, my sprosťáci víme, že by se tím dalo označovat i leccos jiného). Cheché, a to prý má být světový jazyk, no fuj, že se Angličani nestydí! Takže já jsem rozhodně proto, vrátit se hezky k oblečení, obilovinám a vápníku a odložit outfit a přestat jíst cereálie a kalcium. A např. místo nehezkého slova chip bych navrhoval používat hezké české bobek. Tvarově tam určitá podobnost je, a určitě by hezky znělo, kdyby se kucí na parkovišti vychloubali, jak si pěkně nabobkovali své stodvacítky nebo dokonce fábie, takže z nich vytáhnou nejméně o dva koně navíc. () (méně) (více)

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Frič patřil k těm lepším režisérům té doby, a je to vidět. Vtipný film. Komedie té doby mi vůbec nepřipadají trapné, jak se dneska mnohdy stává u nových komedií. Naopak, byla to komedie podaná s grácií. I přestože byly scénáře tehdejších komedií mnohdy s krkolomnými scénami, praštěné, přesto byly fajn a dívalo se na ně krásně. Takové milé filmy, které pohladí na duši. Pro Nového nemám slabost a nezmění to ani tento film. Jeho role milovníků moc nechápu. Ovšem po tomto filmu můžu říct, že konečně rozeznám Gollovou od Mandlové (Ferbasová a Baarová, ty rozeznávám snadno :-)) a říkám, že Gollová je mi mnohem sympatičtější. Takže jsem filmu vděčná nejen za rozšíření mých obzorů, ale zároveň jsem se hodinku a půl příjemně bavila. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (17)

  • Keď sa psychiater (Vojta Novák) pýta Zuzany (Nataša Gollová) na psychiatrii, kto bol Pipin Krátky, tá odpovie, že nevie. Pipin III., nazývaný Krátky alebo Malý, bol franský majordóm a neskôr v rokoch 751 až 768 kráľ Frankov. Bol to syn Karola Martela a otec Karola Veľkého. (Raccoon.city)
  • Text k písni „Slunečnice“, která proslavila Inku Zemánkovou, napsal herec Josef Gruss a hudbu zkomponoval Sláva Eman Nováček (dirigent Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK). Další píseň ve filmu má název „Celý den si zpívám“ a je od stejných autorů. Ve filmu ji sice zpívá František Paul (zpěvák v hotelu), ale hlasem R. A. Dvorského. (Elisebah)
  • Luxusný pražský hotel Modrá hviezda v skutočnosti existoval. Nachádzal sa na ulici Na příkopě, na rohu Hybernskéj priamo pred Prašnou bránou. V 18. storočí bol na tomto mieste hostinec U modrej hviezdy. Od roku 1771 bola majiteľmi rodina Kafkovcov, okolo roku 1830 sám Franz Kafka. V rokoch 1844 až 1846 došlo k prestavbe a novostavbe v neskoroklasicistickom štýle podľa plánov Franza Wolfa. Odvtedy je hotel jedným z najlepších v hlavnom meste Českej republiky v Prahe. Po roku 1900 bol majiteľom A. Seltmann. V roku 1926 budovu kúpila Živnostenská banka a v roku 1931 ju zbúrala. Do roku 1941 tam bola postavená nová budova, ktorá dnes patrí Českej národnej banke. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama