Režie:
Martin FričKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Jiřina Bohdalová, Vlasta Matulová, Rudolf Deyl ml., Jiří Sovák, Radoslav Brzobohatý, Jan Tříska, Martin Růžek, Josef Větrovec, Jaroslav Mareš (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Myšlenka na svobodu je sladká, vzpoury však mívají hořké konce... Koncem května 1918 se do rumburských kasáren vracejí vojáci z ruského zajetí. Je mezi nimi i Franta Noha, bývalý cirkusový artista. Vojáci i oficíři si vycházejí povyrazit do vinárny U růže, kde je největší atrakcí pěkně vyvinutá zpěvačka a tanečnice Tonka. V kasárnách však panuje tradiční rakouský dril. Vojáci jsou čím dál nespokojenější. Pohár jejich trpělivosti přeteče, když se dozvědí, že mají jít znovu na frontu. Navrátilci z Ruska, ovlivnění tamější Říjnovou revolucí, vědí, jak si počínat. Obsadí četnickou stanici, poštu i nádraží. Vinou neukázněného vojína však jejich vzpoura ústí do tragického konce. (Česká televize)
(více)Recenze (81)
Herecké výkony, fakt, že se natáčelo podle skutečné události a příběh samotný, který vlastně charakterizuje nejen celou světovou válku i Rakousko, ale též českou povahu. Válka byla nesmyslná a vojáci obyčejní lidé, kteří by neválčili, kdyby se jich někdo ptal. To ti nahoře ale rozhodovali. A Rakouští velitelé jasně ukázali, jak dokážou být falešní, když jim de o poslušnost své jednotky či o život. Ale též, jak umí být krutí, když mají vedoucí úlohu. Česká povaha se pak projevila ve chvíli vzpoury a s tím i česká naivita. Vždyť jsou to Češi, vojáci jako my, nebudou střílet. první polovina připravuje diváka pomalu na velmi krutý a mrazivý konec. Film tak postupně stoupá do kopce napětí a dramatu až k závěrečnému rozhřešení. Škoda jen, že český národ byl za celou dobu své existence jen tak málo svobodný. Začalo to Rakouskem, pokračovalo Německem a končilo Ruskem. A ani dnes si nevládneme sami. Hodně mě překvapila role Radoslava Brzobohatého, který byl běžně pasován do rolí drsňáků, ale zde si střihl naprosto nečekanou postavu, kterou bych viděl třeba spíše u Jiřího Hrzána. Brzobohatý to ale zvládl perfektně. ()
Rumburská vzpoura ale nebyla uznávaná ani za 1.republiky -Ministerstvo národní obrany, Presidium K.čj.17827-pres./2.odděl.1932. V Praze dne 4.května 1932. Věc: Memorandum rumburských vzbouřenců Pres./2.odděl. Pres./1. odděl. zaslalo memorandum rumburských vzbouřenců k vyjádření Kanceláři čs.legií a I./5. odděl. Toto memorandum dosud se nevrátilo Jakmile je pres./1.odděl. obdrží, zašle Vám je k nahlédnutí s vyjádřením příslušných oddělení. Jelikož však ničeho podstatného a žádné novum uvedeno nebylo ani v posledním memorandu, lze předpokládati, že stanovisko vojenské správy k rumburské akci se nemění a zůstane negativní. 1./ Podle soudních spisů jest prokázáno, že rumburská vzpoura byla vojenskou vzpourou, která neměla ničeho společného s národním odbojem. Důvody vzpoury byly čistě materielní – nespokojenost mužstva.2./ Jako každá vojenská vzpoura jest i rumburská vzpoura špatným příkladem působícím na vojenskou kázeň a z toho důvodu nemůže vojenská správa podporovati uznání snah organizace rumburských vzbouřenců. 1 příl. a S před. Spisy. ---------------------------------------Ministerstvo národní obrany nedoporučuje vyhověti žádosti Sdružení rumburských vzbouřenců a bývalých příslušníků střeleckého pluku 7 v Plzni, o povolení slyšení u pana presidenta republiky vzhledem k tomu, že vojenská správa na základě prostudování písemného materiálu o rumburské vzpouře, zvláště pak soudních spisů, zaujala v této otázce negativní stanovisko. 1./ Rumburská vzpoura nebyla aktem národnostním resp. nesměřovala proti rakousko-uherskému státu z důvodu bojů za národní osvobození, nýbrž rumburská vzpoura byla vojenskou hladovou vzpourou, vyplývající jednak z důvodů materielních, jednak z nevůle odejíti na frontu. Osnovatelé vzpoury byli většinou vojíni býv. zajatci, kteří v zajetí do čs. zahraničního vojska nevstoupili a dali přednost návratu ze zajetí při výměně zajatců před vstupem do čs. zahraničního vojska a účasti v bojích za národní osvobození.2./ Vojenská správa nemůže podporovati snahu Sdružení o uznání rumburské vzpoury z důvodů výchovných. Uznání vojenské vzpoury tohoto druhu působilo by jistě neblaze na vojenskou kázeň.Byla to jen malá vzpoura naproti (5.10.2011) vzpourám ve francouzké armádě kde jen díky represivním opatřením se podařilo nastolit pořádek. ()
Vždycky se ráda podívám na Bohdalovou ve starších filmech, je výborná! Nemůžu říct, že by mě Hvězda nějak významně strhla, ale je to určitě kvalitní film a pro Friče dost netypický. ()
Tyhle černobílé válečné filmy mám prostě rád. Málokdy jde o nějakou blbost. Tohle bylo navíc natočeno podle skutečné události, jako málo známá epizoda I. světové války. ()
Výborný film o Rumburské vzpouře na konci velké války!! ()
Podle skutecne udalosti? To pak diky tvurcum, ze me obohatili o neco, o cem jsem nemel ani poneti. Filmu s Cechy v prvni sv.v. je jako safranu. Bajecne natocene chovani vojaku mezi sebou, kamaradske spickovani, dialogy, srandicky. Trosku v prvni pulce to ztracelo dech, ale pak to zacalo. Bohdalka plna mladi, a vlastne vsichni herci. Dokonce i pan Stepanek zde mel epizodni roli. ()
Začátek vypadá na komedii, ale pak se to zvrhne na poměrně smutný konec. Filmařsky je to ale docela povedené. Hodnocení: 65 % ()
Nezáživný a nudný film. Z príbehu srší naivita. ()
Ale že to bejvala kočka ta Bohdalka ()
Výborný protivojnový film, zobrazujúci vzburu vojakov na konci 1. svetovej vojny odmietajúcich nastúpiť na front. Skvelé herecké výkony. ()
Je to hodně podařená rekonstruce události z Rumburka. Skvělé ztvárnění především Jiřiny Bohdalové a i dalších hereckých osobností. Opět výrazný příspěvek, režiséra Friče, naší kinematografii. ()
Mám rád filmy točené na základě skutečných událostí. Jsem ochoten prominout jim i nižší kvalitu. Chování vzbouřených vojáků bylo ale tak neuvěřitelně naivní, že nevěřím, že odráží skutečnou realitu těch událostí. Vždyť v tom filmu vykreslili ty vojáky jako partu blbů. ()
no opravu nemůžu napsat,že by tohle byl výborný výkon Bohdalové,když zde jen rozhazovala rukama a strašně zpívala...v Uchu předvedla daleko široko hluboko víc...hvězdička za herce a jedna obrovská hvězda za tu hlubokou myšlenku,což byla hlavní pointa filmu-bohužel dle skutečných událostí- a to ta,že Češi umí jen remcat a neumí když jde o něco,táhnout za jeden provaz až do konce...opravdu film na zamyšlení ()
Film, který stojí za shlédnutí. Měl jsem ale pocit, jako by byl tak o půl hodiny sestříhaný a to mu ublížilo. Nejspíš ale nebyl a scénáristé a režisér to přesně takhle chtěli. Nevím. ()
Jak moc se tenhle flick (ne)blíží skutečnosti vysvětluje odkaz na <a href="http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek02c">http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek02c</a> No, Češi a armáda je kapitola sama o sobě, tragická křemílkovsky ušišlaná bohdalka je pro mě nekoukatelná, ale za povšimnutí stojí záběr z popraviště na konci filmu, kdy je zřetelně vidět na helmě jednoho z popravčí čety zfušovaně odstraněná německá orlice se svastikou... ()
Film byl na rozdíl od vzpoury úspěšný. Nacpat do necelé hodiny a půl tak zajímavý příběh, aniž by tím utrpěl, je taky umění. Dnes by z toho byl nejméně dvouhodinový epos, který by nám nenabídl prakticky nic. Herecké výkony skvělé a ani ta Bohdalka mi tady moc nevadila. ()
Z historického hlediska trochu zkreslující,ale z filmařského dobře zvládnutý film.Až na to přílišné veselí u vojáků,taková sranda to určitě nebyla.Ale za autenticitu doby si obdiv zaslouží. ()
Film Hvězda zvaná Pelyněk vznikl podle námětu a scénáře Jiřího Procházky a vypráví o vzpouře, ke které došlo na samém konci 1. světové války v páté rotě sedmého pěšího pluku rakousko-uherské armády v Rymburku. Režisér Martin Frič se obrátil k tématu, které by nabízelo patřičné idelogicky zabarvené uchopení. Jenže tento zkušený režisér se záměrně vyhnul složité interpretaci dějin a zajímal se spíše o osobní osudy jednotlivých postav. K tomu si vybral vynikající herce.**** ()
Jakože Bohdalku už drahná leta moc nemusím, tak tohle je její majstrštyk, společně s Uchem a s Katem, který nepočká... ()
Scénář s desítkami odchylek vůči skutečnosti, postava Bohdalové šustí papírem na sto kilometrů. ()
Související novinky
Magických 8: zatracované i opěvované filmy naší minulosti
Přípravy komorního filmového festivalu Magických osm, který ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 připravilo kino Ořechovka, vrcholí. Kromě ojedinělé příležitosti shlédnout filmové lahůdky, které… (více)