Would You Rather

50 %. Trochu ako thajská 13: Hra smrti z roku 2006, ale bavilo ma to predsa len o kúsok viac. Čo je zvláštne, pretože pred pozretím filmu, po prečítaní obsahu, som si myslel, že ma to nebude baviť vôbec. Nakoniec to ale bolo lepšie, než som čakal. Hajzli boli poriadne hajzlovskí, záver patrične škodoradostný, obete vcelku sympatické a jednotlivé úlohy patrične brutálne alebo „aspoň“ šokujúce. Mne ale na týchto typoch filmov strašne vadí to, že hneď na začiatku sa proste všetky potenciálne obete nepostavili, nezmlátili hajzlov, ktorí sú v menšine a nešli domov. Chápem, že potom by nebol žiaden film. Ale aspoň by to pôsobilo realisticky. (20.04.2017)

Důvody odlišné, leč společný jmenovatel v podobě finanční insolvence resp. motivace je totožný pro všechny zůčastněné. A tak se ze zapřísáhlé vegetariánky resp. abstinujícího alkoholika, mávnutím kouzelného proutku resp. tučného balíčku peněz, v okamžiku stávají milovnice steaků resp. neukojitelný degustér kvalitní whisky. Leč pozor, to je pouze lehký (dobrovolný) předkrm na rozehřátí chuťových pohárků. Ta pravá nedobrovolná hostina teprve začíná, neboť místní netradiční hostitelé se zjevně inspirovali středověkou pohostinností resp. tamějším bontonem. Pro neznalé tehdejších mravů, stručné shrnutí. Od stolu, než dojí král, se za žádných okolností neodchází! Bude to však ještě dlouhá a bolestná cesta, než se začne servírovat hlavní chod a zejména dezert čekající na jediného výherce. Přičemž, pokud jste hráli s nebývalým zaujetím, na vás ve finále, kromě kýžené finanční odměny, možná bude čekat i standing ovation, spokojeného publika. Would you rather je působivá, leč poněkud samoúčelná psychologická hříčka. Na druhou stranu, už pouze kvůli mistrně úsporné kreaci „pana Hřebena“, v úloze hostitele s osobitým smyslem pro spravedlnost a etiku, se snímek oplatí shlédnout. 75%[Narozdíl od kolegy Hrabka, já v v případě S. Grey resp. Mariny Ann Hantzis a jejího upřednostnění volby karty před (ne)dobrovolnou lázní v sudu, pochopení mám. Zkuste, po těch všech skupinových sezeních resp. klečeních, když ji máte natrvalo vyhozenou z pantů, zavřít pusu, natož zadržet dech. Zvlášť, když na bolest jste naopak zvyklí. To je potom volba jasná. Leč zdá se, k smůle dotyčné, vzdělaný hostitel měl i její bohatou filmografii dobře namasturbovanou, pardon nastudovanou]. (10.04.2014)

Neuvěřitelné překvapení. Ne z důvodu dokonalé kvality, bravurních hereckých výkonů, nebo dokonalého scénáře. ale z toho důvodu, že jsem o filmu nic nevěděl a už po pár minutách mě upoutal a mou pozornost si i přes pár výjimek, udržel až do konce. Nečekejte žádné explicitní, naturalistické orgie ve stylu "Saw", ale napínavý thriller o tom, jak daleko dokáže člověk zajít, aby si zachránil život. Pár scén vyloženě překvapí (petarda, závěrečný duel) a herci si drží překvapivě uvěřitelnou podobu. Nenápadné, ale velmi slušné. (14.04.2013)

Tohle není horor, tohle je teror. Očividně se tvůrci nechtěli zaměřit na šplíchance krve, ale na morální dilema já - oni - my. Kupodivu to docela funguje a vlastně na začátku nejde moc odhadnout, jestli vyhraje sólista, samaritán nebo týmový hráč. Možná si tvůrci mohli trochu vyhrát s příběhem, dát třeba na začátku čuchnout hráčům penězům, které potřebují ale po ukázání jim, že mohou mít víc, by do hry šli.. a pak by bylo na divákovy to morální dilema, zda si svůj osud podle něj zaslouží nebo ne. Jinými slovy to mohlo být lepší, ale jako film podle mustru saw to je kvalitou podobné prvnímu dílu série. Takže co bys radši.. miliontý díl Pily nebo druhý díl "co bys radši"? (25.03.2015)

Klasický námět eliminačního vyvražďování v tomto případě táhne nahoru řemeslné zpracování spolu s hereckým obsazením. Již neuvěřitelně rychlá půlhodina přecházející samotné hře navozuje dusivou atmosféru díky mrazivé hudbě. Děj se neodehrává na nějakém tajemném nebo temném místě. Pozvaní totiž zasedávají ke stolu v honosné vile. Osm soutěžících, několik bodyguardů a jeden "moderátor" veškerého dění jsou připraveni. Hra může začít. V člověku se v průběhu míchají pocity nechápavosti, kdy příběh zdánlivě stagnuje a nic se v podstatě neděje, s šokujícími úleky. Tvrdé tresty a míra násilí v mnoha okamžicích spadají až do exploatačního žánru. Všichni hosté se chovají racionálně, jsou sympatičtí, a tak spolu s nimi v průběhu soucítíte. Velmi jsem také ocenil, že důraz není kladen na samotné mučení, nýbrž na psychologickou hru. Nikdo si není ničím jist, neví, na koho se spolehnout a už vůbec, jak z té patálie ven. Mám tedy jediné dvě výtky. První směřuje ke scénáři nejen kvůli předvídatelnosti, ale i protože z hlídačů udělal přihlouplé loutky, které nikdy nedrželi v ruce pistolku a neví, jak se s ní zachází. Ta druhá k závěrečné písničce. Většinou, u jiných snímků, její ironičnost ocením, avšak zde celkový dojem naprosto zkazila. 80% (06.04.2013)