Hon

Nemám ráda děti. A zde je důvod, proč je nemám ráda ještě víc - jejich fantazírování (až lhaní), které někomu může krutě ublížit. Navíc věta "ale vždy se předpokládá že děti mluví vždy pravdu" se mi zdála poněkud zcestná. (Vždyť si děcka vymýšlí pořád!) Během filmu jsem měla sto chutí Klaru nakopat, obzvlášť, když kvůli ní zemřelo nevinné zvíře. Při sledování filmu mi vyskakovaly negativní emoce na max. Když se k tomu přidá ještě bezmoc a lítost, dá vám snímek pořádně emocionálně zabrat. Každopádně výborné herecké výkony si zaslouží pět hvězd i přesto, že byl Lucas takto štván bez jediného důkazu a pořádného výslechu mrňavé holky s otravným tikem ve tváři. Psychologické drama jak má být. (29.09.2013)

Já vůl jsem si tenhle vytříbený thriller pustil před spaním. Opravdu přiškrcující atmosféra a vynikající výkon Madse Mikkelsena. (22.10.2013)

Nechutný film o stádním chování a o tom, jaké nespravedlnosti napáchá úzkoprsé myšlení. (27.04.2019)

Co Vinterberg tratí u profláklé zápletky, spolehlivě dohání vynikající režií a především navozením neuvěřitelně sugestivní a mrazivé atmosféry maloměsta. Výborné drama o malé dětské lži nafouknuté do nečekaných výšin po zásahu paranoidních balíků ze sousedské komunity a pasivní hrdina, jehož nezúčastněnost v konfliktu mě překvapivě vůbec nevadila. Mikkelsenův zjev sice naznačuje, že co nevidět popadne upilovanou brokovnici a půjde si to s šikanéry vyřídit osobně, ale zde je vše vyřešeno mnohem chytřeji. To vše Mads samozřejmě podpořil svým výkonem hodným minimálně nějaké té nominace na Oscara. 100% (KVIFF 2012) P.S. Jakkoliv je konec filmu vynikající, moc by mě zajímali údajné dva alternativní závěry. (02.07.2012)

Sám doma, Láska nebeská, Pelíšky a Hon. Každoroční vánoční trvalky mají nový přírustek. Dětem ho ale raději nepouštějte. Thomas Vinterberg je démon krutosti. Jeho mrazivá sonda do tradicionálních poměrů malého města kdesi na severu Evropy je nervydrásající emocionální horor. Tísnivá forma vás v kině zařeže do sedačky a v tom temně plíživém tichu, kdy jediný divák ani nedýchá, a ve kterém byste slyšeli i motýlí pšouknutí, vás duševně semele a nakonec zcela zneužitého vyplivne z vyhřátého sálu rovnou do spárů nelítostné zimy. Mads Mikkelsen v roli učitele, křivě obviněného z pedofilie, stírá veškerá hodnotící kritéria. Jedná se o jednoho z nejlepších herců současnosti. Hon se tak může hrdě postavit vedle Rodinné oslavy. Absence filmu v nominacích na Oscara nebo Zlatý Glóbus je trestuhodná. Tam, kde "dogmatický" kolega Trier skončil (doufejme, že jen dočasně) s podobně intenzivními dramaty (Prolomit vlny, Tanec v temnotách) a začal točit své apokalyptické porno vize, Vinterberg nepolevuje a sype do nás jeden z nejpůsobivějších filmů letošního roku. A to máme teprve leden. Být to v distribuci dříve, trůnilo by to na vrcholu mé loňské topky. (16.01.2013)

Váhal jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale nakonec mě vyššímu hodnocení přemluvila nekompromisní tíživá atmosféra táhnoucí se napříč téměř celým filmem. (27.03.2013)

Poslední Vinterbergův opus vás bude v každém případě strašně srát (jemněji řečeno ve vás bude vzbuzovat brutální gejzír negativních emocí) a co víc, on vás donutí přemýšlet a možná i přehodnotit váš prvotní „radikálně spravedlivý postoj“. Samozřejmě, že veškerou empatii jsem věnoval Lucasovi (a jeho synovi) a cloumal se mnou povětšinou vztek, protože jestli něco nesnáším, tak to jsou „reakce stáda“ a nucená stylizace do role „všichni ruce pryč od toho úchylnýho magora“. Jen tak si říkám, že na té posvátné větě „bez důkazu není zločin“ by se asi našli i nějací ti čertíci. Souvisí to s tím, že když už se něco podobného stane (bez ohledu na to, jestli se to doopravdy stalo nebo jde o výmysl – to je v daný moment irelevantní), prostí a slušní maloměstští lidé potřebují a chtějí svůj kus masa - jednoduše pokud by nebyl určen jednoznačný viník, tak by to mohlo mít fatální následky pro celou komunitu a její integrita má přirozenou přednost před jedním zničeným lidským životem. Je zdrcující sledovat, jak se k Lucasovi postupně všichni obrátí zády (až na výjimky) a jak v prvním okamžiku zdánlivě absurdní nařčení přeroste do ještě absurdnějších a nenávistnějších rozměrů. Na jednu stranu je to strašně jednoduché – lidská demence a neochota aplikovat model presumpce nevinny plus spousty dalších věcí jako je psychopatická nedotknutelnost dětí ve společenství či neschopnost (nebo možná zase neochota) vhodně diverzifikovat svou empatii mezi obě strany. Jenže z toho druhého pohledu je to dost ošemetné. Jen si zkuste představit, jak byste postupovali, kdyby to bylo vaše dítě. Já samozřejmě teď hrdě hlásám, že bych „vše hrdě a náležitě prošetřil“ a nikoho bych neodsuzoval předem bez jasných důkazů (že žádné jasné důkazy v drtivé většině těchto případů neexistují ani existovat nemohou, je věc druhá). Krásně se to demonstruje na postavě Klářina otce, na kterém je poznat, jak moc o pravosti toho sdělení od začátku pochybuje, ale nemá dost vlastní kuráže na to, aby s tím něco dělal (místo toho pořád přesvědčuje s ostatními svou dceru, že to tak bylo a že když ona tvrdí, že si to vymyslela, tak je to úplně normální, protože to vytěsnila z paměti…). Thomasi Vinterbergovi se podařilo natočit chirurgicky přesné a kousavé drama, které vyvolává mnoho otázek, na které bohužel nelze dát jednoznačně uspokojivé odpovědi (ač jsem si zpočátku myslel opak). Mads Mikkelsen je v hlavní roli naprosto fantastický. (13.10.2013)

Téma je pre diváka samozrejme veľmi atraktívna, no nemohla som sa zbaviť dojmu, že je to až príliš pritiahnuté za vlasy. Kolektívna štvanica na jedinca bez nulových dôkazov? Že deti neklamú? Vždy som bola presne opačného názoru. Konanie malomestských ľudí ma proste príliš vytáčalo a prišlo mi miestami veľmi nereálne, prinajmenšom stupídne. ,,Ja som si to celé vymyslela a teraz po mne ostatné deti iba opakujú. Nie zlatko, to sa s tebou hrá iba tvoja myseľ a nechce si na to spomenúť!" = vrchol blbosti.... (13.10.2013)

Zcela oscarový Mikkelsen v dramatu, který život klidně napíše. Když jde o děti, vaše vlastní děti, nebudete mít pocit nezúčastněného diváka, tak jako v kině. Jen si to zkuste představit. Když to obvinění nebude pravdivé, což si možná nebudete dost logicky chtít připustit, zkuste si to představit taky,co to s nevinným udělá. Obě verze jsou hodně hnusné. A obě zničí život - Vy, jako obviněný, i když neusvědčený, budete rád, když přežijete. Film, co jde ne pod kůži, ale rovnou mrazí až do morku kostí. Skvěle natočeno. (05.01.2014)

Dánský návod jak se stát úchylem snadno a rychle. Depresivní, pečlivě dávkované a pobuřující drama o emocích, které vyvolá jedna drobná lež bloňdatého andílka. Těžko popsatelný, ale ve svém poselství naprosto úderný film, který diváka jaksi psychicky otráví. Rozhodně ho tak nemůžu doporučit nikomu ve špatném rozpoložení, protože tenhle severský led řeže hluboko a nabízí mnoho podnětů k černým myšlenkám. Mikkelsenův učitel je správně nevábný, ale herecky dokonalý. Už dlouho jsem neviděl takhle čistě "evropský" kus. Díky za něj, ale opakované projekce opravdu nejsou nutné. (24.02.2014)

Co se všechno může přihodit z nevinné dětské lži....občas pěkně zamrazí! Dánsko prostě umí! (26.08.2014)

Jako mainstreamové severské drama zřejmě akurátně intenzivní (dle hodnocení ostatních). Hádám však, že jsem navyklý na silnější. Také Vintenberg mi moc nesedí - prvotně pojmout Festen jako reálné mi dělá problémy ještě nyní. Jagten je film jiný, ale ne významným přičiněním režiséra, spíš neobvyklou nedbalostí - viz. zmizení učitelky nebo scéna, ve které se naposledy objeví jistý domácí mazlíček, v mohutném dešti je pak naprosto zbytečným kýčem. Film by mě mnohem více zajímal po rovině holky - kterak nevyspělá mysl dělá rozhodnutí plynoucí k problémům. Po rovině postavy Mikkelsena je to bohužel jen řemeslo. (07.04.2013)

Film, který když dokoukáte, tak Vám bude bušit srdce ještě hodně dlouho. Seděl jsem nehnutě, chvílemi s křečemi v břichu. Seveřané dokázali naprosto precizně ukázat obraz lidské bezmocnosti a převedli jej ve dvou hodinách do filmové podoby a dokonale tak uspokojí náročného diváka. Netřeba slov, toto je potřeba vidět. (13.04.2013)

Dánskou tvorbu jsem nikdy nevyhledával, ale po jedné diskuzi o tom, jak jsou jejich filmy "jiné", jsem musel jít do jednoho z nejlepších filmů. Nechápavá situace, ultimátní bezmoc a k tomu perfektní výkony s atmosférou, kterou jsem už dlouho neviděl. Přesto jsem čekal něco zapamatovatelnějšího! (19.05.2013)

Viděli jste ten díl South Parku, kde děti navykládají o dospělých, že je zneužívají a všichni rodiče a učitelé ve městě jsou zatčeni? Tak to už pak skoro nemusíte vidět toto. Zatímco ve zmiňovaném americkém seriálu to byla recese, tady to mysleli smrtelně vážně a brali to jako drama. Buď jsou v Dánsku všichni na hlavu, nebo jen ti, co pracovali na filmu. Zatímco u nás a pravděpodobně i všude jinde ve světě se počítá s tím, že si děti vymýšlí, pro všechny Dány to zřejmě byla novinka. Film to může být dobrý, pokud se přenesete přes tuto závažnou trhlinu v logice. Já se nepřenesl. (04.07.2013)

Tenhle film vás určitě nasere... Nic nového pod sluncem - lidská stupidita, malost, přelétavost, masovost, neopodstatněná nenávist a hysterie ve věrně natočeném příběhu v severských reáliích a výborně herecky ztvárněných klíčových postavách. Určitě silný zážitek, i když negativní. A dál budou trošku SPOILERy: "Děti mluví vždycky pravdu"... "ale já jsem řekla hloupost, on nic neudělal".. "ale udělal, zlatíčko, jenom si to nepamatuješ..." Nejvíc mě pila krev ta stupidní ředitelka, jejíž vinou a špatným jednáním vše vzniklo... Ale to je na dlouhou debatu. Kvalitní film, který už podruhé vidět nemusím. A už jen kvůli chudince Fanny nemůžu jít na pět - některé věci se zkrátka nedělají... (07.12.2013)

Poměrně dobrý film - herci, atmosféra, blablabla... Ale chování některých postav nepochopitelné. Předně měl někdo tomu malému rozmazlenému smradovi naplácat na prdel. (31.12.2013)

Neskutečně tíživé drama o tom, co dokáže způsobit jedno vylhané obvinění od dítěte. Vinterberg zcela záměrně volí pomalý rozjezd, v němž nám představuje klíčové postavy, aby zhruba od poloviny zapnul ještě vyšší stupeň. Od té chvíle je totiž filmu takřka "nekoukatelný" pro svou syrovost a realističnost, která je děsivá, zároveň pochopitelná, ale pro pozorovatele, který ví, co se seběhlo, totálně nesnesitelná. Atmosféra je neskutečně hutná a depresivní, postavám nechybí motivace a všechno plyne sice pomalu, ale intenzivně. Vinterberg tu hodně nenásilně upozorňuje na to, jak jsou děti dnes absolutně chráněné, vždy se jim věří a rodiče bez jakýchkoli důkazů hází vinu na druhé, protože přece jejich potomek je tím nejsvatějším na světě a nikdy nelže. Naprosto fantastické jsou i herecké výkony, mezi nimiž vyniká geniální Mads Mikkelsen, z jehož scén v obchodě a kostele běhá mráz po zádech a vůbec jeho postava je napsaná naprosto dokonale a každý s ní může soucítit. Taktéž malá Annika Wedderkopp je vynikající, a v jejím nevinném vzhledu se skrývá cosi šibalského až prohnaného. Malinko mě možná mrzí to, že samotný závěr nebyl intenzivnější a ničím překvapující, nicméně byl rozhodně uspokojivý a uvádí diváka a hlavní postavu v nejistotu. SPOILER: Jako člověk obdivuju hlavní postavu, že po tom všem dokázala ve městě zůstat a se všemi se stýkat. KONEC SPOILERU. Jagten je i po pěti letech nejlepší film za poslední roky a konkurenci bude ve svých emocích, upřímnosti, realističnosti a lidskosti hledat jen těžko. 90% (17.09.2017)

Z obyčejné přihody se vyklubal dechberoucí přilběh a z jedné večerní projekce senzační a nezapomenutelný zážitek. Tenhle lidský příběh se vám dostane pod kůži hladce jako vystřelená kulka. Když sledujete drásající posuny v životě pečovatele v mateřské školce, chce se vám z bezmoci kopat a řvát. Na druhé straně nemůžete pochybovat o společenském smýšlení nad jedním z nejodpornějších lidských zločinů. Díky organizátorům, že filmovou kopii nakonec do Varů dostali a velký sál mohl být svědkem zaslouženého standing ovation. (02.07.2012)

Jeden z najlepších vianočných filmov, aké som videl. Dojímavý, zjednodušujúci, ničím neprekvapujúci, formálne stráviteľný ľahšie, než rybie filé. A predsa kostička zabehne a pichne až kdesi pri srdci. Vďaka fungujúcej kauzalite, brilantným hereckým výkonom, autentickým dialógom, dvom infarktovým ľakačkám a skutočnosti, ktorú film divákom podsúva v prvom rade. Zabúdame, akí sme boli v detstve a najmä preto si v dospelosti ničíme životy. Navzájom. I sebe samým. Hallelujah! (29.01.2013)