Lásky čas

Jak málo stáčí, aby člověk odcházel z kina šťastnej a ani pořádně nevěděl proč. Humor, láska, originalita ( super konec ), výborný herecký výkony (Rachel definitivně miluju ), ale hlavně obrovský pozitivní náboj, kterým film střílí do každýho diváka v kině. "Vem si jeden den ve svým životě, nejdřív ho prožij běžně jako vždy a pak ten samej den prožij ještě jednou a všímej si každýho detailu....", absolutně nejlepší scéna celýho výbornýho filmu. Lidi, fakt zvědněte prdel a zkuste tenhle biják dát , myslím si, že v týhle době něco podobnýho všichni moc potřebujeme. (04.11.2013)

Venku nám pomaličku přituhuje, děvčata přišívají sukýnkám spodní patra, zato v kinech teď nastává hřejivý lásky čas; to Curtisův zve ku smíchu hlas. Lidi lidi, kdyby bylo na tom našem popleteném světě všechno stejně tak příjemné, jako tyhle dvě hodinky v Atlasu, do večera bych se roztekl slastí. Pokud mě do včerejška zajímalo, jestli je možné zamilovat se do filmu, tak dneska mě zajímá, jak ten film pozvat na večeři. Z toho vyplývá, že šťourat se v tomhle gejzíru krásy hnidopišským prstem je stejný nesmysl, jako si po nejskvělejším rande v životě stěžovat na to, že mohlo být lepší počasí. Rachel a Domhnall jsou tak sympatičtí lidi, že bych nejradši chodil s oběma najednou (i když Domík by na noc musel k tatínkovi), v povaze, pohledech a úsměvech Mary jsem pak naprosto jasně viděl střípky všech holek, které mi kdy buď samy vkročily do života anebo těch, jejichž vstup jsem si tak trošku umínil. To ve mně samozřejmě vyvolalo úvahy, jak bych naložil s tou kouzelnou schopností já sám. Nepřišel jsem na nic konkrétního, jen mám takové tušení, že by se výrazně zvedl počet katastrof. Zůstaňme tedy raději u "prožij každý den tak, jako by byl tvůj poslední." Že je to klišé říkají jen ti, kteří to neumí. (05.11.2013)

Neberte mě zle, na Lásky čas se kouká moc příjemně. Dvě hodiny bez slabých míst, ale také bez osvěžení žánru a to přesto, že zápletka je natolik bizarní, že operuje s cestováním v čase. Superschopnost hlavního hrdiny není nejlépe využita, Na Hromnice o den více funguje mnohem lépe, protože má jasná pravidla, s nimiž hlavní hrdina nemůže manipulovat, ale naopak je musí postupně objevovat. Naproti tomu Tim v Lásce čas má vše jako na dlani, což trochu postrádá pořádné vzrušení. Lovestory mezi protagonisty funguje chvalitebně, ale přesto nás napadnou příklady jiných filmů, kde totožné funguje lépe (např. Zápisník jedné lásky), možná proto, že zdejší vztah je rozvinut příliš rychle a za celý film neprochází jedinou krizí. Podobně je to s humorem (viz Láska nebeská). Naštěstí výtky typu "co mohlo být lépe" nejsou natolik kritické, abyste si film nemohli dobře užít... 6/10 (09.01.2014)

Nápad s cestováním časem mi nepřipadal zrovna dvakrát dobře a logicky využitý (takový Zakletý v čase si s ním pohrál lépe, mám-li srovnávat v rámci romantického žánru) a stopáž byla příliš dlouhá, takže jsem se ke konci už neubránil nudě. Třetí film režírovaný Richardem Curtisem je tedy z mého pohledu "jen" příjemná podívaná se sympatickými herci a jedním skvělým (pochopitelně Bill Nighy), s líbivým soundtrackem a s pár opravdu vtipnými scénami. (19.01.2015)

Ač se vás Ryčrd opět všemožně snaží pohladit po šulínku, či aby nedošlo ke genderové diskriminaci, konejšivě poplácat po rybě, zanedlouho zjistíte, že má z toho urputného psaní pěkně mozolnatou dlaň a není už to zdaleka tak příjemné jako Láska nebeská. Asi tak v polovině jej navíc přistihnete, že vám z toho genitálu zkouší vymodelovat panenku s porcelánovou hlavou, troubícího jelena či jiné kýčovité zvěrstvo. Je z toho prvoplánový, patetický hnus s charmem venezuelské telenovely, vtipný asi jako rozžvýkaný chleba, s mimořádně odpudivou ústřední dvojicí neohrabaných idiotů. Hospodyňky tomu sice zase uslzeně nasázely plné palby, ale u ostatních nechápu, jak to může poměr devadesát šest ku čtyřem dostat do červených čísel. No, mýdlo už tu radši nikdy nezvedám! (04.01.2014)