Mravnost nade vše

MRAVNOST je dalším projevem rodící se nesporné kvality českého filmu československé éry třicátých let. Už scénáristická trojice - Frič, Haas, Vávra - byla velkým příslibem, který Fričova režie dokázala ještě dále zhodnotit a posunout. Úsměvný ortel nad zbytky rychle se bortící secesní prudérie spolu s tím, že role vznikaly opravdu na tělo - je to evidentní z pracovní svěžesti jak realizačního štábu, tak hereckých protagonistů - nenápadně naznačuje nástup nové kultury druhé poloviny minulého století. Film umožňuje také pochopit, jak je možné, že řada herců, které z té doby známe z jejich dobových šarží diblíků, mladomilovníků, tragédů, zvládaných až na ochotnické úrovni, se o dvacet-třicet let později mění v nezapomenutelné koryfeje nové vlny klasického moderního filmu let padesátých až sedmdesátých. Uvážíme-li navíc, že film byl realizován v obvyklých drakonických technických i časových limitech doby, obdiv a radost, kterou pociťujeme po jeho zhlédnutí, se mění v zasloužený obdiv. Vynikající, v mnohém oproti jejich dobovému kontextu atypické herecké výkony Haasův, Mandlové i Ferbasové doplňuje nenápadný debut Jiřího Hlinomaze (podle fyziognomie obličeje soudě možného příbuzného herce a naivistického malíře Josefa Hlinomaze) a pozoruhodně vyrovnaná, vzorně provedená kreace Saši Rašilova. Svěží, rychlým spádem probíhající nápaditý děj dotváří skvělý dojem z komedie, která si v době svého uvedení kladla nanejvýš skromný cíl: pobavit co nejdéle co nejvíc diváků. Cíl, který nejenže byl dosažen, ale i - jak se dnes ukazuje - také nadčasově překonán. (24.04.2008)

Upraveno v květnu 2020. Film Mravnost nade vše je satirickou taškařicí. S elánem si dobírá maloměšťáckou prudérnost, i s tím ostentativně bdělým dozorem nad zdárným procesím společenské mravopočestnosti. Přesto, nebo právě proto stále naráží jen na další předsudky mravního charakteru. Nezapomíná se ani na melodramatickou spotřebu filmového publika. Mravnost nade vše je škádlivé a uvolněně nadnesené filmové dílo, dochází zde k ladné choreografické součinnosti. Je to hřejivé a laskavé, naplno těžící z charismatu laskavého klauna a jedinečného slovního žongléra. Martin Frič, společně s pány Otakarem Vávrou a Hugo Haasem, představil lehký a svěží filmový výtvor, který dodnes dokáže pobavit a rozesmát. Hvězdou satiricky společenského klokotání příběhu je Antonín Karas (velmi příjemný Hugo Haas), vysokoškolský profesor a čestný předseda Spolku pro povznesení mravnosti. Hlásný amplion společenské morálky, do této pozice byl nenápadně zavát kdysi uzavřeným sňatkem, je dohnán a stíhán pečlivě skrývaným tajemstvím minulosti. Etika morálky ve službách pokrytectví dostává za vyučenou. Hlavní ženskou postavou je Věra Gregorová (příjemná Věra Ferbasová), profesorova nemanželská dcera a nová guvernantka jeho legitimních potomků. Lidská bytost se započala hlásit o ta svá nejzákladnější příbuzenská práva, studu i strachu navzdory. Významnou postavou je Karolína (zajímavá Světla Svozilová), profesorova věrná manželka. Ona je tou tichou silou, která manželovo morální ctění dostala na současnou úroveň zcela zaslouženého společenského významu. Přirozenost se sváří s výchovou. Významnou postavou filmu je Eva (zajímavá Adina Mandlová), profesorova legitimní dcera. Její život začíná určovat láska a lechtivé mrazení v podbřišku, bigotní mravopočestnost je tak objevování života na překážku. K výraznějším postavám zde patří také MUDr. Jílovský (příjemný Ladislav Boháč), rodinný lékař. Omamná vůně ženskosti zasáhne jeho vnitřní svět. Protože se neubrání stopám mravního pohoršení, je to on, kdo způsobí komplexní katarzi. Z výraznějších protagonistů je tady taktéž Ivan (zajímavý Jiří Hlinomaz), profesorův synáček. Je nejbezstarostnějším členem Karasovy rodiny, vždyť na svodech lásky lze také slušně vydělat. Z dalších rolí: profesorův nejlepší kamarád, důvěrník i jeho advokát JUDr. Mach (Saša Rašilov st.), autor bohulibého památníku mravnosti s lehkou melodramatickou vsuvkou, sochař Konrád (Mirko Eliáš), Karasovic služka Madla (Marie Ježková), jednatelka Spolku pro povznesení mravnosti s alkoholovým problémem Drážná (Zdeňka Baldová), či další a morálně odchýlené členky Spolku pro povznesení mravnosti Roubalová (Marie Ptáková) a Nyklasová (Milada Gampeová). Mravnost nade vše patří k těm nejpřehrávanějším pamětnickým filmům na českých televizních obrazovkách. Je to milé, lehce osvěžující dílko s laskavým klaunem v rozkošném zmatení jeho dosavadního způsobu života. Zábavné. (26.09.2009)

Mravnost nade vše rozhodně nepatří mezi mé obvyklé filmy, ale zaujal mne jeho profil a zvědavost je holt zvědavost. Už se ale asi nebudu tak hrnout do starých českých komedií. Jejich humor už na mě většinou nefunguje. Věřím, že kdybych se datem narození více blížil datu vydání, užil bych si film rozhodně víc. Trochu nechápu zde všudypřítomnou chválu, všiml jsem si spíše mnoha věcí, které mi vadily, ať už to byla pro mě protivná a hrozně nalíčená Adina Mandlová, tupé, zabedněné a přecitlivělé postavy (ikdyž věřím, že odpovídaly době vzniku) nebo průhledný a narychlo spíchnutý scénář. Dá se tady ovšem všimnout i určitého nadčasového prvku falešné morálky a závěrečný proslov by si zasloužil zarámovat. (30.10.2011)

Kolikrát profesor Karas vysloví heslo a zároveň název filmu, to jsem nespočítal. Jako by chtěli tvrůci zdůraznit hlavní motiv snímku, který mě zase tolik nezaujal. Jistě, našel jsem několik úsměvných věcí. Hugo Haas byl skvělý, do role se hodil. Mě zaujala také mladinká Adina Mandlová. Ale to mravní poučení v závěru. Víte, když si uvědomíte, jaká ve skutečnosti byla doba první republiky - ač stále dokola opakuju, že ji miluju, a jak se chovali sami herci a vůbec slavné osobnosti, pak vám opakování mravnosti přijde docela úsměvné. (13.07.2020)

Ríša fantázie tu dostala poriadne zabrať hneď na začiatku. Koľko príbehov o falošnej morálke je v nových filmoch, a tento je asi jeden z prvých českých. Malý zmätok v identite osôb je klasická zápletka na tú dobu, a prináša pár vtipných momentov. Zvyšok je už len čakanie, ako sa to všetko vyvŕbi. Z trikovej stránky je zaujímavý úsmev kovovej sochy. –––– Fantazie je obluda, která mně mnoho pohltila. Fantazie je lidské zlo, které vede k neřestem, nemravnosti a k zločinu. –––– Koukejte, já mám sexepíl! –––– To koukáš, jak jsem ti to obrátila naruby! (19.11.2015)