Hořící keř

Hořící keř je naprosto dokonalé dílo, za které bych v prvé řadě hrozně rád poděkoval polské režisérce paní Holland. Také bych ale hrozně rád poděkoval samotnému HBO, které se nebálo a rozhodlo se do tak důležité látky nalejt obrovské množství peněz, aby samotný projekt o Palachovi vůbec vznikl. Můj obrovský dík si zaslouží i samotní herci, kteří dokázali, že jsou skvělými herci, stejně tak i scénárista, který příběh o Palachovi takhle skvěle ucelil. Opravdu, nemám slov. Hořící keř je tak náročný a depresí skličující příběh, že po celou tu dobu, co mi běžel na obrazovce, jsem měl nepříjemný pocit, bylo mi zle a smutno, bylo mi opravdu tak, jako mi je u filmu opravdu málokdy. Nebylo to jenom tím, že tenhle příběh je o historii země, které jsem součástí, bylo to i vzhledem k tomu, že tohle je opravdu naprosto dokonalá filmařina, která nesmí být za žádných okolností přehlížena. Nejúžasnější byla ta práce s emocemi, při kterých pracovaly nejenom moje nervy, ale i nervy samotných herců, kteří byli součástí tohoto projektu. Počáteční nával snahy něco změnit zničehonic zapříčinilo obrovský útlum, strach a bezmoc. Tahle hrůzná deka padla na jednu celou generaci až do té doby, než se v 89. ozvala ta nová, dosud neovlivněná tou dobou šedesátých let, a učinila těm komunistickým sviním přítrž. Mimochodem nevykládejte mi, že komunisti současné doby jsou naprosto jiní lidé. Kdyby byli naprosto jiní lidé, tak by si na výročí Palachova úmrtí nemohli jeho jménem vytírat prdel a tvrdit, jaký Palach byl levicový a sociální dobou pozitivně naladěný člověk. Jestli by se někdo měl smažit v pekle, tak je to Grebeníček, Filip a celá jejich zasraná komunistická verbeš, která svojí levicově smýšlenou stranu stále skrývají za srpy a kladivem. Já jen doufám, že lidi nebudou tak hloupí a nenechají se vybláznit řečmi. Stačí, že se jim to povedlo při prezidentských volbách, které mi naději dosti snížili. Nicméně jak se říká, naděje umírá poslední a právě i tímto krédem se drží samotný příběh Hořícího keře, který mě nenechá spát do konce mého života. (11.02.2013)

Mé obrovské DĚKUJU patří paní Agnieszce Holland za tuto filmovou minisérii, kterou bych prožitkově přirovnal snad jen k majstryštyku Všichni dobří rodáci. Filmová minisérie se prioritně nezabývá postavou Jana Palacha, ale především dobou, která následovala těsně po jeho činu. Dobou a hlavně atmosférou. Neskutečně dokonale a reálně je tu vidět ten nástup strachu, způsobený psychickým vydíráním a terorem komunistických katů, příslušníků StB. Opravdu velmi deprimující pocit sledovat jak s revolučně odhodlanýho národa se během několika měsíců stává strachy se podřizující neškodný stádo. Další velké DĚKUJU patří scénaristovi Štěpánovi Hulíkovi, protože tenhle kluk předved práci snů. Všechny ty dialogy, kde ty největší hnusy a nejemotivnější kousky jsou obsaženy v jedné větě či v jednom záběru jsou prostě a jednoduše dokonalý. Pokud jde o herecký výkony, tak před každým z herců klobouk dolů, ale kdo mě svým hereckým výkonem naprosto vyrazil dech, byla Táňa Pauhofová, protože ta holka předvedla bezchybný oscarový výkon. Nepochybuju ani jednu minutu, že Hořícímu keři by slušelo velké plátno, ale bohudík za to, že HBO se rozhodlo tenhle projekt finančně podpořit, protože překonová absolutně všechno, co zde bylo po roce 1989 natočeno na téma "naše neradostná minulost". Během výročí upálení Jana Palacha jsme všichni měli možnost slyšet nástupce a pokračovatele rudých teroristů, dnešní komunistickou stranu a z názorů nečlověka Grebenička je jasný, že komunisti nikdy lidmi nebyli, nejsou a nikdy nebudou, protože jinak by nemohli dělat to co dělali a říkat to co dnes říkají. Je smutný, že do současný trapný hry na demokracii patří i právo na jejich existenci, protože sdílet jeden prostor ze zmrdama, schopnejma skákat dávno mrtvýmu mladýmu klukovi po zádech je fakt flustrující. (11.02.2013)

To nejlepší z české produkce, co jsem viděla od... hmm a teď bych musela dlouho přemýšlet. Už jsem přestala věřit, že i u nás ještě dokáže vzniknout něco tak působivého a výborného po všech stránkách. Souhlasím, že s druhým dílem lehce zvolnilo tempo a perfektní úvodní díl se stal nedostižným, ale jako celek tato televizní minisérie zakopává do země většinu českých filmů poslední doby mířících na velké plátno. Technicky dokonalé, skvělá kamera, atmosféra, perfektní herecké výkony i hudba. Hlavně ale funguje to nejdůležitější, přenesení všech pocitů a emocí na diváka. Cítila jsem ten všudy přítomný strach a tu tíživost a sklíčenost doby. Po skončení prvního a třetího dílu se mi chtělo brečet a opravdu mi nebylo příjemně, perfektní zobrazení jednoho období našich černých dějin. Hořící keř bych promítala povinně na všech školách. Já se tímto skláním a děkuji. (15.02.2013)

Ve srovnání s ostatní českou seriálovou a vlastně i filmovou tvorbou je Hořící keř docela fajn. HBO poskytlo peníze, díky kterým mohla Agnieszka Holland i díky svému talentu vykouzlit světový look. A příběh Jana Palacha je taky poměrně vděčné téma. Takjo, jenže když už to teda dosahuje takové vysoké úrovně, je na místě tuhle minisérii srovnat taky s jinou televizní tvorbou, třeba právě od HBO. Ale srovnávat herecký výkon Tatiany Pauhoufové s Kate Winslet je asi mimo, že. Co ale nejvíc bolí je, že když už zprostředkovaně sleduji pro náš národ tak důležitý historický moment, chci něco víc, než jen ukázku toho, jak neférová a smutná doba to byla. Chci cítit pocit hrdosti za to, že k tomu národu patřím. (10.02.2013)

Nesdílím zdejší nadšení. Jako do značné míry dokumentární obrázek, jak to působí, je to hrubě nepřesné, byť se to tváří jako historicky věrné, a jako drama se zdá, že se to drží natolik úporně skutečnosti, až to jako fabulační záležitost příliš nefunguje. Čechov: jestliže ve hře v prvním dějství visí na stěně puška, musí nejpozději v posledním dějství vystřelit. Z tohoto pohledu nerozumím, proč si třeba soudkyně na schodech láme podpatek, proč se v závěru zničehonic odehrává vášnivý manželský sex a spoustě dalších momentů, které jsem už pro jejich zbytečnost zapomněl. Vlastně to všechno funguje zejména díky síle námětu a skvělým hercům v čele s Ivanem Trojanem. (16.02.2013)