Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama z doby nacistické okupace začíná na nádraží, kudy projíždí transport s německými vojáky. Vlak zůstane stát kvůli improvizované sabotáži jednoho z železničářů. Odbojářská spojka Růžena Kubínová (Vlasta Chramostová) je zatčena při náhodné razii. Cynický rada Dönnert (Miroslav Holub) odhalí její falešné doklady a nechá ji krutě vyslýchat. Tuší, že by mohla přispět k odhalení celé skupiny. Do její cely nasadí konfidentku Hertu (Majka Tomášová), jež se vydává za bezúhonnou Anču Novákovou. Německá agentka vzhledem ke svým hereckým schopnostem dočasně získá Růženinu důvěru. Klíčovou informaci se ale nedozví... Film měl původně točit režisér Václav Gajer. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Ukázka z filmu

Recenze (70)

liquido26 

všechny recenze uživatele

Perfektní drama odehrávající se za doby Protektorátu. Hodně se mi líbilo, že i když vzniklo na začátku 50. let, ideologicky je téměř nepoznamenané (když opominu tu scénu, jak Ráž schovává do protektorátních novin výtisky ilegálního Rudého práva s Leninem a Stalinem na titulní straně). Skvělá temná atmosféra, napětí až do úplného konce a především skvělé výkony, hlavně Vlasta Chramostová. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Zprůzračnělý konec filmu, který se téměř dokonale vymyká z dobového konceptu "filmů pro lid", nemění nic na jeho převládajících kvalitách. Němci, kteří jsou individuálně odstíněni, nejsou v tomto případě protivníkem, který by byl jednostranně válcován geniálními odbojáři. Naopak. Mnohé napoví jména, která se kolem filmu pohybovala: národně socialistický spisovatel Karel Jan Beneš, sám člen čelné druhoodbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme, spoluautor programu Za svobodu z podzimu 1941, i Martin Frič mluví za všechno. Netypická je i doba: první měsíce po skončení stanného práva se vyznačovaly téměř neoslabenou perzekucí odboje a krvavými ztrátami. Vlasta Chramostová už tenkrát, ve svých 23 letech, naznačuje kvalitu svého jedinečného talentu. V ničem však nezaostávají ani ostatní: Otomar Krejča, pohádkový princ Vladimír Ráž i pro mne zcela neznámá Majka Marie Tomášová či Ostravan Miroslav Holub. Ohlasy minulosti soustředí Terezie Brzková a Ella Nollová či nelítostná, ale přece jen čas od času lidská dozorkyně Milky Balek-Brodské. Vzhledem k době kontextu svého vzniku film působí jako zjevení kvalitou i námětem. ()

Reklama

NinonL 

všechny recenze uživatele

Příjemné překvapení letního večera. Bylo velmi zajímavé sledovat, "jak nás ti gestapáci kdysi vlastně brali", co jsme pro ně znamenali. Podle konspirací a plánů představitelů Gestapa, které osnovali, byli pro ně Češi docela oříšek. Hrubou silou a terorem, ale i intrikami a důkladně promyšlenými akcemi se z nás snažili udělat pokorné a vystrašené otroky. S velmi nejistým výsledkem. Aspoň takový dojem jsem z filmu měla a hodnotím nadprůměrně. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Zpočátku realistické drama z doby okupace se ve své druhé polovině mění v pohádku o geniálních komunistických odbojářích, kteří (6 měsíců po atentátu na Heydricha, kdy byla ve skutečnosti většina ilegální sítě zlikvidována) bez ohledu na to, že jsou jim Němci na stopě, nejen že gestapáky dokonale převezou, ale dokonce přitom ani neustanou v sabotážní činnosti. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Zdálo by se až nereálné, aby film z roku 1950 pojednávající o akci odbojové skupiny plný výslechů a motáků mohl být dobrý, ale to by nesmělo jít o Fričovu režii. Krátce po válce ještě nebylo zvykem, aby univerzální šablonou pro zobrazování gestapa byly trapné karikatury. Vše, včetně reálií a emocí, bylo ještě v živé paměti a i když Past jen lineárně vypráví o jediné přehledné akci, ve které je na hrdinnou příslušnici českého odboje nasazena německá konfidentka, výsledkem je zdařilý napínavý film. Postavy nejsou jednoduše černobílé, zejména vše, co se týká bývalé herečky Herty (v podání skvělé Majky Tomášové) stojí za pozornost. Jediné, co vyznívá rušivě, je výběr nepůvodní hudby. Je skutečně velmi nepravděpodobné, aby v kavárně jako taneční hudba začátkem 40. let zněly melodie Friedricha Holländera Nimm dich in Acht vor blonden Frau'n a další písně z filmu Modrý anděl (1930), který byl za války už pasé a samozřejmě Marlene Dietrich byla v té době jako americká občanka nepřítelem Říše. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (2)

  • Vůz gestapa pro hromadné zatýkání je ze série Praga RN/RND z let 1934–1955. Tyto vozy mimo jiné sloužily po válce také jako pojízdné knihovny. (sator)
  • Úvodní sabotáž železničářů u vlaku 513 se odehrává na Hlavním nádraží. Je otázka, proč je odpojována lokomotiva 434.2139 (zvaná Čtyřkolák) a vzápětí zase připojena – pokud měl být stroj vyměněn, pak je nesmyslné, aby se vracela k vlaku ta samá lokomotiva. (Robbi)

Reklama

Reklama