Stárnoucí gigolo

John Torturro má za sebou asi zvláštní zkušenost: Jeden si jako herec s ambicemi horko těžko zajistí režii filmu, jako posilu přizve hrajícího režiséra, a ten z ničeho nic a jako z udělání píše a režíruje místo něho. Bylo to tak? Nebylo? Je evidentní, že přinejmenším svou postavu si Woody napsal sám [k útočící židovské domobraně: What is this? I think you've got the wrong guy. I've already been circumsized! ], a i když možná přímo nehulákal non-stop megafonem na štáb, je nesporné, že přítomnost na placu či jen vědomí angažmá newyorské ikony mělo na hnětení tvaru zásadní vliv. Všechno, co tu není Woody, je televizně mdlé. Dobře, že toho není moc, ale není jisté, že by vznikl lepší film svého druhu, kdyby byl poměr složek namíchán v jiném poměru. Pro příznivce je dokonalá slast vidět Woodyho Allena zase jednou plně soustředěného na herecké úkoly, bez ohledu na to, že se jich zhošťuje stále stejně (dobře). Torturrův přínos spočívá v romantické rovině filmu. Ta ho posouvá blíže k neosobité hallmarkovosti sobotně odpoledních televizních výplní v takové míře, jakou by Woody Allen ve vlastní produkci nikdy nepřipustil. Vidět ho ale v něčem takovém je skoro zajímavé a někteří si vzpomenou na Zahraj to znovu, Same, film, který Woody zkraje své kariéry svým přínosem obohatil, zároveň ale úplně nepohltil. Na všechny v luxusním ansámblu, jaký jsou pro své nevelké filmy schopni zajistit jen režírující herci, se skvěle kouká a to je asi tak to nejlepší, co lze o nich říci. Donde hay amor, hay dolor. (25.03.2017)

Nedostatkem sebevědomí tedy John Turturro evidentně netrpí. Pasovat se v šedesáti letech do role neodolatelného milovníka, na to už jsou potřeba jó velký koule. To už nelze brát ani jako nadsázku, byť tady se s ní pracovalo v míře vrchovaté, čehož nejzářnějším příkladem je osmdesátiletý Woody v roli přičinlivého pasáka. Celkově je to jakási rebélie seniorů- nikomu z sexu chtivých hlavních hrdinů nebylo pod čtyřicet. Moc bych se nedivil, kdyby se z toho výrazně mladším divákům dělalo lehce nevolno. Tohle mě nepostihlo, ale magi v kostkách z toho taky nečůrám. Neškodná zábava zlobivé, možná lehce senilní, krapet infantilní hollywoodské partičky. (06.10.2018)

Něco jako dva filmy v jednom - nesmírně křehký a empatický příběh o citech stárnoucího chlapa, jenž má svůj protipól ve vtipném vyprávění o jeho nervním "pasákovi," který má také své vážnější okamžiky (židovský soud). Netradiční role pro Vanessu Paradis. John Turturro točí opravdu malé, ale zajímavé snímky a byla by škoda, kdyby zapadly. 70%. (29.10.2023)

Linia s gigolom Turturrom, jeho pasakom Allenom a ich vzajomne rozhovory su v takom typickom zabavnom Allenovskom style aj ked na jeho majstrstyky to zdaleka nema. Ovela lepsia je romanticka linia s Vanessou Paradis, ktora je nabita emociami. Skoda, ze vo filme ma tak maly priestor. Keby sa cely film venoval len jej, tak to mohla byt prekrasna romantika. Takto je to len prijemna Allenovska jednohubka, ktoru nahodou nenapisal Allen. 6/10. (30.10.2016)

Taková "allenovka nové generace", s příjemnou hudbou, civilní kamerou, a hodně divnými postavičkami. Asi bych potřeboval hlubší vhled do židovské problematiky, nebo alespoň hlubší znalost Woodyho newyorské tvorby, protože většina postav a motivů souvisejících s židovstvím byla nepochopitelná až nestravitelná. Souhlasím s kolegy, že Vanessa už má žhavé roky dávno za sebou, to ale úplně neplatí o Stonce, která neváhala vytasit poprsí. Taková brooklynská jednohubka a možná jedna z posledních /skoro/hlavních rolí WA. (08.09.2014)