Hasta la vista!

Velmi hezky a citlivě udělanej bijáček. Herecky taky paráda. Chování jednotlivejch handicapovanejch se mně taky líbilo, protože to všechno působilo naprosto přirozeně a reálně. Humorný chvilky se s těma hořkejma tak nějak prostřídávaly a celý to do sebe hezky pasovalo. Jediný s čím mám trošku problém, jestli když film působí tak reálně by tohle plus minus bylo možný ve skutečnosti. A tím si právě nejsem až tak jistej. Nicméně kluci v tom co podnikli měli samozřejmě mé plné sympatie a díky tomu ve mně uspořádali emoce docela slušný mejdlo a o ty mně de při sledování velko i mini bijáků především. (09.12.2012)

Road movie nemám veľmi v láske a keď sa k tomu pridajú traja neforemní podivíni, tak je hotovo. Áno viem, postihnutých panicov by sme nemali urážať, ale nie je zmyslom filmu ukázať, že postihnutých je treba brať rovnako ako zdravých plnohodnotných jednicov? Takže im plnohodnotne dávam jednu invalidnú hviezdu. (14.02.2017)

Střídání emocí, hodně humoru a trochu toho vážného. Vše v citlivě zábavném mixu si nijak nedělá legraci z postižených, jen ukazuje, že mohou prožívat úplně normální pubertu. Parádní road movie, která podle mě měla skončit trochu jinak, jinde. Ale chci to vidět znovu, chci si zopakovat své oblíbené scény. Z obrazů, které mám stále před očima, je na prvním místě chycení otce za ruku. Taková banalita a přitom taková síla. (03.01.2015)

(Ne)obycačajný príbeh (ne)obyčajnej skupinky priateľov. Tá sa jedného dňa rozhodla oživiť svoje stereotypné životy, ktoré im spôsobilo predovšetkým zdravotné postihnutie (i keď pri Josefovi mám pocit, že by bol panicom aj bez handicapu). Predvídateľné, ale za to príjemne odsýpajúce. Lepší priemer, ktorý vás miestami rozosmeje, ale v podstate vám ani nič nedá. V rámci žánru road-movie slabší odvar, v rámci komornej komédie taká bežná klasika. (14.05.2015)

Hořkosladká belgická komedie / drama / road movie, inspirovaná skutečným příběhem, o cestě třech handicapovaných paniců – jednoho slepého, druhého na vozíku těsně před smrtí a třetího zcela ochrnutého – do Španělska za sexem, přičemž je na cestě doprovází ošetřovatelka Claude kypřejších tvarů. Všichni čtyři zažijí spoustu dobrodružství i poznání, chvil nádherných i trpkých. ~ Cesta je důležitější než její cíl. Putování hrdinů je protknuto černým humorem, nutno říci vkusným, s akcentem umět si dělat srandu sám ze sebe. Humor je zde prostředkem k vyrovnání se s nelehkou životní situací, prostředkem k upevňování přátelství mezi aktéry, neboť právě oni jsou příklady v onom umu dělat si srandu ze svých handicapů i ze světa. HANDICAP zde není brán tragicky a už vůbec ne jako hlavní charakteristika postav, hrdinové jsou specifickými postavami, jež disponují dobrými, avšak i špatnými vlastnosti. ~ Hasta la vista! vypráví příběh o přátelství a obětování se pro kamaráda, o sobeckosti, o lásce, o touze po životě bez starostí = bez handicapu. A ten prvotní impuls pro uskutečnění této cesty – chtíč, dychtivost jet na jih za kurvama, je v konečném vyznění přeci jen vedlejší… A to je dobře! Hasta la vista! (02.09.2013)