Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář

ve své době to byl docela pokrokový film, aspoň co se týče satiry a vzal si na paškál romantické slaďáky černobílé filmové éry. Chápu, že v té době mohl být nepochopeným a taky počínající komunismus se na něm nedobře zapsal. Závěrečné vysvětlování a moralizování bylo zbytečné .. přesto kontrast to byl zajímavý. Chvilkami působil křečovitě, i když narážky byly jasné - žádné výbuchy smíchu ale nečekejte. Ale asi tehdy byla parodie v plenkách. Film beru jako zajímavý předvoj a například už klasický Limonádový Joe má s ním dost společného. Pro mě jsou to silnější 3hvězdy [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (20.02.2014)

Škoda že v této komedii-parodii vylo příliš mnoho třeskutých nápadů a gagů. Kdyby Frič spíše pojal film jako poctu, tehdy odrovnanému filmovému žánru , udělal by mnohem lépe. Ale i přes tuto moji vnímanou vadu (pro mnohé jiné je to zas klad) je Pytlákova schovanka báječnou komedií a s takovým obsazením, jaké se málokdy v našem film vidí. (28.06.2007)

Ja som si dlhšiu dobu ani nevšimol, že je to paródia. Silne to totiž pripomínalo tie prvorepublikové romantické komédie, ktoré boli objektom paródie. Len som si celý čas vravel, že táto komédia nepatrí k tým vydarenejším. Pomýlil ma aj tím ľudí, ktorý sa na tomto filme podieľali, keďže to boli v podstate tí istí ako v spomínaných komédiách (Frič, Nový, a ďaĺší). Trklo mi až v záverečnej časti, keď už tých šťastných náhod začalo byť trochu priveľa. Ako neveľmi podarenej komédií by som dal 2 hviezdičky, ako paródii tomu dávam 3. Zrejme to bolo v tej dobe niečo úplne nové, čo sa cení, ale ja si od paródie sľubujem väčšiu zábavu, viac humoru. Pritom tá látka mi je dosť blízka, videl som množstvo prvorepublikových komédií a niektoré z nich mám veľmi rád. (12.08.2021)

Filmový skvost, který v sobě reflektuje celé období české filmové historie. V době, kdy se na Barrandově točily tituly, v nichž se nás snažili rozesmát povaleči z pětiletky a nerudní muži, kteří se stanou úspěšnými zlepšovateli, se Martin Frič rozhodl naposledy vrátit k melodramatickému kýči. Osobně se domnívám, že parodie je dokonalá tehdy, když diváka zásobuje dostatečným množstvím podnětů (vycházejím z parodovaného, a to i v případě kamery, střihu, hudby, mizanscény, časoprostoru), zároveň by divák neměl dostat čas, k tomu, aby narážky a gagy vyhledával. Tvůrce by měl vzdávat parodovanému do jisté míry hold a vděčný divák by ho měl následovat po žánrové stezce. Nemyslím, že by si Martin Frič a Oldřich Nový museli sypat popel na hlavu. Jejich tituly stály vždy o několik stupínků výše nad soudobou produkcí. Nejvýraznější účtování s minulostí však provedla Hana Vítová a zhostila se ho skvěle (příležitosti mimo žánr už bohužel nedostala). Trochu upozadění, ale dokonalí jsou i Zdeněk Dítě (houslista Pavel Sedloň) a Jan W. Speerger (lupič Joe Pelíšek). Závěrečná scéna byla a je nutná. Když divačky na Kladně slzely, Frič si rval vlasy (respektive jejich zbytek). V roce 1949 musel Oldřich Nový vysvětlit, že svět, kde se nepracuje, neexistuje. Což je sice fakt, ale vzhledem k době vzniku a dokonalému zbytku to bolí, přičemž samotný způsob zakončení vůbec není špatný. Na druhé straně i dnes je Pytlákova schovanka některými diváky hodnocena jako špatně natočené melodrama. Je to asi dáno tím, že divácký vkus ovládly Kassandra a Pojišťovna štěstí, zatímco sofistikovaný, ironický a zatraceně vtipný svět Martina Friče a Oldřicha Nového je potřeba hledat a symbioticky cítit. PS: Jejich manželství muselo být rozvedeno pro nepřekonatelný odpor k nadmořským výškám nad 550 m. / Cožpak u sebe neměla nic podle čeho se poznávají nalezené děti? / A jakpak se můj otec jmenoval? - Jo, to nevím. - Cožpak on se vám nepředstavil? - Ale představil, milé dítě. Jenže film byl tenkrát ještě němý. / PSS: Asi se už budu opakovat, ale díky, Macu! (07.12.2004)

Naprosto neodolatelná záležitost a dnes už legendární součást kinematografické historie - a filmového vzdělání, protože zcela trefně shrnuje nejenom všechny ty veselohry a dramatičtěji pojaté kusy, které jsme mohli vidět, ale také ty, které jsme už vidět nemohli, ale kterých československá filmová studia vychrlila za první republiky neskutečné množství. Sice je jasné, že je to zadání "strany a vlády", z něhož mám setrvalý pocit pistole u hlavy, ale to nemění nic na tom, že je to kýč a parodie jakým není rovno, a velká a velmi stylová zábava, ve které se později zhlédl třeba Limonádový Joe. Jsem tak rozerván(a)... 80% (24.11.2012)