Zvuky temna

Solidní giallo s potenciálem oslovit i ty diváky, kteří nemají příliš kladný vztah ke kultovním Fulciho gore hororům (což je vlastně i můj případ). Jen mi trochu lezly na nervy ty úmorně explikativní flashbacky, neboť jsem z nich měl pocit, že má Fulci své publikum za bandu idiotů neschopnou pochopit docela jednoduché zvraty. (12.07.2014)

Tak tohle giallo je velmi podařené! O hororu se tu podle mě moc nedá mluvit, takže to žánrové zařazení je zkrátka mimo, i když je giallo hororový subžánr. Zvuky temna je v první řadě italská detektivka stavící svůj děj na vizi hlavní hrdinky, která zobrazuje zavraždění a zazdění jedné oběti přímo v jejím bytě. Touha znát pravdu ji zavede k větvícím se důkazům a stopám, které vás možná nemile překvapí jako ji samotnou. Chce to jen se malinko přenést přes pomalejší rozjezd, ale pak už se od toho nejde moc odtrhnout. Detektivka, u které jsem zhola nic nepostrádal. (27.03.2014)

Pre starú taliansku giallo horrorovú filmovú tvorbu, z obdobia sedemdesiatých a osemdesiatých rokov minulého storočia, mám slabosť. Najviac sa mi páčia snímky Dario Argenta. Sú to jedinečné surovo atmosferické diela. V tesnom závese za nim sa drží režisér Lucio Fulci. Tomu sa tiež podarilo natočiť niekoľko výnimočných titulov. Na druhej strane má na konte i zopár nepodarkov. Mysteriózna kriminálka "Zvuky temna", ktorú natočil v roku 1977, však rozhodne patrí medzi jeho najlepšie filmy. Giallo classico. **** (16.02.2016)

Fulciho rozlučka se seriózností ve které recykluje pád z útesu. Obsahuje všechny klady ranného období - dobré herce, kvalitní hudbu a zajímavý scénář (Sacchetii), který je alfou omegou celého filmu. Poslední třetina je pak naprosto bezchybná, atmosféra houstne, zvraty se množí a Fulci s přehledem zakončuje. Jedinou vadou na kráse tak zůstává můj čas od času se vynořující dojem tv looku, což nechápu. Tarantino vždy tlachal o remaku Zombi nebo Seven notes in black. Na remaky nikdy nedošlo, ale v Kill Billovy alespoň zazní Frizziho main theme '7 Notes'. (27.08.2009)

Pěkný Fulciho kousek ještě z dob před jeho vrcholným obdobím. Zvuky temna jsou čirým giallem, které mi oponovalo zejména svým nevšedním příběhem o ženě, co vidí do minulosti. Trefa do černého (v tomhle případě lépe řečeno do žlutého) byla hlavní hrdinka: krásná a smyslná, bohužel trochu hloupá a s darem upozornit na sebe samotného vraha v ten nejnevhodnější okamžik. Pak je tu optimální stopáž, hodně červeného nasvícení, povědomá Frizziho hudba a špetka gore, i když krev se tu objevuje spíše sporadicky. Film v poslední třetině hezky vrcholí, přestože pointa byla už dopředu jasná. Každopádně příjemný detektivní horor, bavil jsem se. A pak že to bez vnitřností a vypíchnutých očí nejde... (02.07.2011)