Zvuky temna

Tvorba Lucia Fulciho pro mě zatím představuje jednu velkou neznámou, oproti často zasvěceně píšícím kolegům v jejich komentářích vůbec nemohu soudit, nakolik se Zvuky temna vymykají spomezi Fulciho jiných žánrových filmů. Ale mohu říct, že jsem si užil skvělý detektivní thriller s originálním mysteriózním prvkem. Neznámý byl pro mě i kompletní ansábl herců, ale proti jejich výkonům nemůžu nic namítat, zvláště hlavní herečka (Jennifer O'Neill) skvěle ve své roli ztělesnila vedle půvabu na jedné straně odhodlanost a na druhé zároveň stále více propuklou zranitelnost a narůstající strach. Vedle základní detektivní linie s objasňováním nejen záhady kolem záhadné mrtvoly, ale i problému viny či neviny zadržaného podezřelého, překlopené v poslední třetině do ještě více napínavého horroru, mě tu hodně bavilo s očekáváním sledovat i postupně stále více do celku zapadající výjevy z podivných prorockých vizí v mysli hlavní hrdinky. Na základě celkového dojmu po skončení bych řekl, že si tvůrci s těmito výjevy, z nichž se mnohé ve střípcích pravidelně opakují, pohráli opravdu pečlivě, protože nejenže ztělesňovaly všechny zásadní scény a později odhalené motivy, ale zároveň byly vybrány tak, že žádnou z okolností předem nevyspoilerovali, naopak buď dýchaly až do kýženého momentu tím správným tajemstvím nebo nejednou se zdály nějakou dobu už jakoby vyjasněné, když tu náhle došlo k dalšímu zvratu či objevu. A proč právě zvuky temna a nikoliv jen výjevy? Inu, podívejte se na film a dozvíte se. Své hodnocení vidím kdesi na hranici plného počtu, ačkoliv misterzem zmíněný snímek Teď se nedívej (1973) s podobně mysteriózní výstavbou je u mě přeci jenom taky výš, i díky vytříbenějšímu vizuálu a emočně silnějšímu zážitku. [85%] (08.06.2022)

Fulciho rozlučka se seriózností ve které recykluje pád z útesu. Obsahuje všechny klady ranného období - dobré herce, kvalitní hudbu a zajímavý scénář (Sacchetii), který je alfou omegou celého filmu. Poslední třetina je pak naprosto bezchybná, atmosféra houstne, zvraty se množí a Fulci s přehledem zakončuje. Jedinou vadou na kráse tak zůstává můj čas od času se vynořující dojem tv looku, což nechápu. Tarantino vždy tlachal o remaku Zombi nebo Seven notes in black. Na remaky nikdy nedošlo, ale v Kill Billovy alespoň zazní Frizziho main theme '7 Notes'. (27.08.2009)

Vyborne giallo, ktere by mohlo presvedcit Fulciho odpurce, ze jeho filmy nejsou jen o vecnem gore. Pribeh, tocici se kolem zeny, ktera ma schopnost videt do minulosti je skvele postaveny a zaverecna pulhodinka neuveritelne graduje. Temna atmosfera, tak prizracna pro mistrovi pozdejsi kousky, uz vystrkuje ruzky a nektere sceny si nezadaji s temi v jeho nejlepsich filmech. Svou zasluhu na tom ma fakt, ze u Sette note in nero uz byli pritomni prakticky vsichni vyznacni Fulciho spolupracovnici - scenarista Sacchetii, na hudbe se podilel Fabio Frizzi, a nejvic je to znat na kamere Sergia Salvatiho, detaily se nesetri a spravny Fulciho fanousek si chrochta blahem. (06.06.2005)

Pěkný Fulciho kousek ještě z dob před jeho vrcholným obdobím. Zvuky temna jsou čirým giallem, které mi oponovalo zejména svým nevšedním příběhem o ženě, co vidí do minulosti. Trefa do černého (v tomhle případě lépe řečeno do žlutého) byla hlavní hrdinka: krásná a smyslná, bohužel trochu hloupá a s darem upozornit na sebe samotného vraha v ten nejnevhodnější okamžik. Pak je tu optimální stopáž, hodně červeného nasvícení, povědomá Frizziho hudba a špetka gore, i když krev se tu objevuje spíše sporadicky. Film v poslední třetině hezky vrcholí, přestože pointa byla už dopředu jasná. Každopádně příjemný detektivní horor, bavil jsem se. A pak že to bez vnitřností a vypíchnutých očí nejde... (02.07.2011)

Rozhodně se jedná o naprosto precizně ztvárněný Fulciho počin, herecký výkon hlavní hrdinky, kamera, střih, výtvarná stránka a ústřední hudební motiv jsou naprostou perlou a pastvou pro oči. Nic proti "mistrovi", ale chvílemi se mi ani nechtělo věřit, že to točil celé Fulci ... Každopádně se jedná spíše o kriminálku, málo vražd, velmi pokulhávající scénář, atmosféra mne kromě závěru nijak zvlášť nedostala. Závěr je pak docela perličkou, to je paráda. Film hodnotím podle toho, jak se mi líbil a jak na mne svojí větší částí působil. Technicky se jedná o naprostou špičku a pro příznivce italské kinematografie jistě také. Mě tam prostě chyběla ta "vyhřezlá střeva a usekané hlavy", asi jsem již trochu deformován ... Každopádně vražd a napětí mohlo být prostě víc a první hodina více srozumitelná, aby divák vlastně pochopil, co po nás mistr vlastně chce a co nám předkládá. Jinak ale doporučuju všema deseti ... (02.10.2009)