Muka neviňátek

Ranné giallo kontroverzného talianskeho režiséra Lucia Fulciho je možno považovať za jeden z jeho formálne najprepracovanejších filmov. Je dôkazom toho, že existovali časy, keď sa Fulci sústredil aj na scenár a že dobré talianske giallo sa kľudne zaobíde aj bez nadsadených gore efektov. Záverečné rozuzlenie je pomerne nečakané a tak to u tohto subžánru má byť. (27.05.2010)

Povedené giallo, které sice postrádá jakoukoli hlavní postavu, ale o to máme v případě víc podezřelých. Ve finále jsem byl docela překvapen konečným rozuzlením. Celý snímek je velmi ponurý a hudba Rize Ortolaniho ve spojení se záběry italské horské krajiny jsou úžasné. Myslím, že tenhle film bude patřit k těm realističtějším a propracovanějším dílům mistra Fulciho. (10.10.2011)

Fulci v plné síle předkládá žlutý klenot, který vás na začátku chytne a na konci rozcupovaného vyplivne. Za doprovodu podmanivé žánrové hudby vás vede po cestičkách k rozuzlení případu, k nalezení vraha malých chlapců, které však záhy končí slepou uličkou. Čím více jste si jisti, že jste vraha odhalili, tím více vás režisér přesvědčuje o omylu. Nádherná kamera se vyžívá jak v panoramatických obrazech, když snímá město, dálnice, či hory, tak v detailech - eroticky zabarvená scénka s chlapcem nesoucím odpočívající nahé B.Bouchetové džus, nebo záběry na ruce propichující a pochovávající panenky představující chlapce (ejhle, voodoo v Itálii). Maloměsto, zabředlé v pověrách a mýtech, se touží vypořádat s vrahem samo. Fulci krásně ukazuje, jak zfanatizovaný dav postrádá veškerý rozum, a tak se dopouští ještě horšího zvěrstva a křivdy, než vrah. Umírněné gore má dva šťavnaté vrcholy - bičování řetězem (režisérův fanoušek si musí okamžitě vybavit Beyond) a konečné zúčtování. Čarokrásná hudba doprovázející temné scény připomene další italské filmy, které pracují podobně. Za všechny bych uvedl Kanibaly R.Deodata. (16.02.2012)

Byť je Fulci známý hororový veterán a proslavil se především díky slušným gore scénám, tenhle film nedisponuje žádnými, tudiž nadšení se nekoná ani nejmenší a Fulci mne zklamal. Giallo subžánr mám celkem rád, vždyť je téměř identický se subžánrem Slasher, ve kterém jde především o zábavu, tenhle film je bohužel celkem nudný, pomalý a navíc bez krve i bez odhalených žen, jediné šokující zde je, že umírají mladí chlapci, i samotný zvrat mi nepřišel tolik šokující jako od Maria Bravy či Martinéze, takže za mne velmi průměrná detektivka nezasloužící si nést podtitulek Horor. 50% (19.04.2015)

Zklamání. Fulci je sice italský mazák, ale Non si sevizia un paperino je docela natahované a nezajímavé giallo. Zápletka kolem voodoo panenek, černé magie a vrahu malých chlapců vytváří pozoruhodnou atmosféru a zní to velmi slibně, ale po celou tu dobu, jako by něco "drhlo". Bez grádů, bez permanentního napětí, bez jiskry. Scénář vůbec nefunguje a například ve scéně s lynčováním divoženky byla hudba dle mě naprosto mimo. Místama irituje ta něpřirozená uječenost některých charakterů a přiznám se, že jsem vraha vytipoval a odhadnul zhruba už od půlky. Jestli má být tohle jeden z Fulciho nejlepších giallů, tak jsem asi koukal na jiný film. (20.06.2014)