Dům u hřbitova

"Nikdo neví, zda jsou děti zrůdami nebo zrůdy dětmi"..A nikdo neví, jestli se ještě někdy narodí režisér, který bude točit horory přesně podle mých představ, plné hrůzy, krve, temného a skličujícího prostředí a vždy ho nějak okoření, aby dostal tu špičkovou chut'. Dr. Jacob Tess Freudstein je neskutečně úžasná hororová postava, zaslouží si obdiv stejně jako tento film pro svou genialitu. Krásné splynutí atmosféry 19. století do osmdesátkové současnosti :). Srdce mně bije ještě ted'.. (12.05.2010)

Podprůměrný krvák. Několik momentů má velice dobrou atmosféru, ta je však bohužel většinou záhy utopena v krvi či pohřbena „nechutnostmi“, přičemž obé občas působí až směšně. Děsivost si vcelku udržuje alespoň otevírání/zavírání Dveří (byť není tak mňamózní jako v Janghwa, Hongryeon). (18.10.2006)

Vele-uznávaný gore-odborník Lucio Fulci na mě bohužel nezapůsobil ani tímto dílem. Kultovní italský snímek je sice, oproti většiny ostatních Fulciho snímků, o třídu výš, i tak to le pro mě postrádá plno ingrediencí, aby to alespoň z průměru vybočovalo..Co se týče gore scén, je to bez výhrad, na to je Lucio ověřený expert ! To ostatní je ale kopice solidní nudy, které vévodí jeden opravu tragický herecký výkon za druhým- což je ostatně o jeho filmů taky celkem normální věc....Zkrátka a dobře, tenhle klasik si můj obdiv tolik nezískal a i ty jeho nejznámější kusy mě o opaku nepřesvědčí. (10.02.2012)

Ako diváci talianskych hororov vedia, scenár a herecké výkony nie sú veci, ktoré by sa bežne v tejto časti hororového sveta nosili. Inak tomu nie je ani v DOME PRI CINTORÍNE. Ako ale tí istí diváci vedia, spravila ak dôjde reč na plnokrvnú žánrovú atmosféru a na gore, sú Taliani slávny hororový národ. A inak tomu nie je ani teraz. Obrovský dom s desivým tajomstvom, jeho fotka, na ktorú ak sa lepšie pozriete, uvidíte za záclonou jačať záhadné dievčatko, obďaleč v sychravom lese anonymný cintorín a rozľahlá pivnica, v ktorej sa niečo stalo. Je tu toho dosť, od vraždiacich zvierat po niečo ako zombíkov a duchov, ale všetko to spolu pekne brutálne funguje. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/147110/Dom-pri-cintorine-80.html (27.10.2007)

Byť vrcholným dílem Lucia Fulciho je pro mne Beyond, Dům u hřbitova mám rád. Za doprovodu typické italské hororové hudby 80.let (W.Rizzati) sledujeme okem neklidné kamery temný příběh rodiny, která se na čas přestěhuje do prokletého domu. Hřbitov, tajemný doktor Freudstain zabývající se hrůznými experimenty a hledající odpovědi na otázky života a smrti ( jistě připomene proslulého Frankensteina), dívka, viditelná jen pro někoho, a brutální vraždy ( podřezávání, napichování, propichování...) V momentě napětí hudba graduje, kamera ukazuje detaily očí - Fulciho copyright. Postrádal jsem tak jen režisérovo oblíbené vydloubnutí, vytržení či propíchnutí oka... Kromě masakrování nebohých obětí je velmi působivý nenápadný zašlý hřbitov ( připomene Pastora Thomase) či hrůzu budící sklep ( vzpomeňme nejen na Beyond), do kterého snad nikdo nemůže vlézt dobrovolně, leda že by to měl napsané ve scénáři. Když se obloha zatáhne, spustí se déšť a vítr se opře do korun stromů, pak je příhodné sáhnout po Domu u hřbitova... p.s.ten spratek by zasloužil vyvrhnout... (12.01.2012)