Dům u hřbitova

Pochmurné podzimní počasí a bezútěšné prostředí zrušeného hřbitova s náhrobky mezi žlutavým spadaným listím zahušťují už beztak hustou atmosféru. Lokace domu je dokonale vybraná, na osamělém místě u lesa, stranou mimo hlavní silnici, což zvyšuje ztísněnost pocitu, že tady se člověk pomoci nedovolá. A samotný dům, postavený ve starém stylu, je jako stvořený pro nějaké satanské rituály či blackmetalové dýchánky :o)). Tenhle film je tak krásně strašidelný a dobrý, že by se klidně obešel i bez těch gore scén. Paradoxně právě jejich až přílišna naturaličnost a propracovanost mi tu neseděla, narušovala mi tu krásně tajemnou atmosféru. Ale co bych si stěžoval, drsné násilí vždycky k Fulcimu patřilo a ještě musím Maestra pochválit za ten krásný, nejednoznačný závěr. (28.09.2003)

Podobne ako The Beyond samoúčelný gorefest bez deju - a ani toho gore tu nakoniec nie je až tak veľa a všetko musí zachraňovať ústredný potvorák, ktorého riadi stádo červov. V prvom rade to ale nemá absolútne žiadnu atmosféru, na rozdiel od fenomenálneho Zombi 2, takže ďalšia Fulciho klasika, ktorá ide mimo mňa. A že ich už bolo... (08.10.2016)

Ako diváci talianskych hororov vedia, scenár a herecké výkony nie sú veci, ktoré by sa bežne v tejto časti hororového sveta nosili. Inak tomu nie je ani v DOME PRI CINTORÍNE. Ako ale tí istí diváci vedia, spravila ak dôjde reč na plnokrvnú žánrovú atmosféru a na gore, sú Taliani slávny hororový národ. A inak tomu nie je ani teraz. Obrovský dom s desivým tajomstvom, jeho fotka, na ktorú ak sa lepšie pozriete, uvidíte za záclonou jačať záhadné dievčatko, obďaleč v sychravom lese anonymný cintorín a rozľahlá pivnica, v ktorej sa niečo stalo. Je tu toho dosť, od vraždiacich zvierat po niečo ako zombíkov a duchov, ale všetko to spolu pekne brutálne funguje. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/147110/Dom-pri-cintorine-80.html (27.10.2007)

Vrzající dveře, temný sklep, dětský pláč, který jako by vycházel odnikud a odevšad zároveň, ponurý hřbitov, pošmourné počasí, krev a smrt. Fulciho hororový koktejl bublá stejně jako čerstvá krev vytékající z otevřené rány v hrudi, jeho barva připomíná hnis vytékající z puklého vředu a svou hustotou se podobá měkkým tkáním čerstvě vyvrženého utopence. Esteticky a atmosféricky dokonalé dílo, kterému nelze než odpustit drobné nelogičnosti a nepříliš povedené herecké výkony. (20.12.2013)

Vele-uznávaný gore-odborník Lucio Fulci na mě bohužel nezapůsobil ani tímto dílem. Kultovní italský snímek je sice, oproti většiny ostatních Fulciho snímků, o třídu výš, i tak to le pro mě postrádá plno ingrediencí, aby to alespoň z průměru vybočovalo..Co se týče gore scén, je to bez výhrad, na to je Lucio ověřený expert ! To ostatní je ale kopice solidní nudy, které vévodí jeden opravu tragický herecký výkon za druhým- což je ostatně o jeho filmů taky celkem normální věc....Zkrátka a dobře, tenhle klasik si můj obdiv tolik nezískal a i ty jeho nejznámější kusy mě o opaku nepřesvědčí. (10.02.2012)