Prodloužený víkend

Prodloužený víkend, a já plna očekávání....které se vymstilo, jak mně, tak Kate. Ač je Brolin vážně sexy našťouchávač, nějak jsem to jiskření vnímala méně, než bylo záhodno. Já vím, že někdy je to, co nevidíme, víc vzrušující, jenže tady to moc nefungovalo. Dlouhé roztoužené/nechápavé/vnímavé a blabla pohledy....to je asi vše, co si odnesete. Možná jsem zvolila nevhodnou dobu ve svém cyklu, možná bych film koncem měsíce docenila víc...kdo ví? Já ne. (05.12.2014)

Ufňukaná, táhlá a neskutečně neinspirativní podívaná jak od Sparkse, kde jsem musel celou dobu myslet na to, jak mi zítra začíná dovolená, abych si nesežral ruku nudou. Potkávají se v ní prakticky všechny aspekty filmového zla - vina, fatalismus, nedůvěra lámající se v lásku, dospívání v muže, měkký světla a je to prakticky bez rozpočtu. Raději knihu. A raději jinou. (19.05.2014)

První polovina filmu je naprosto vynikající, Reitman perfektně vykresluje vnitřní pocity postav, zaměřuje se na jejich nejistotu. Josh Brolin je neskutečně charismatický (že by jeho cca druhá nejlepší životní role?) a Kate Winslet perfektně ztělesňuje roztřesenost, strach i jakýsi pro ni nepochopitelný nával vnitřního klidu a dávno zapomenutých pocitů. Chyba přichází, když je nejistota a rozpolcenost filmu nahrazována čistým melodramatem. Reitman se v poslední třetině rozhodl vykreslit charaktery jako pouhé "oběti okolností", čímž z nich dělá loutky bez vůle a sejímá odpovědnost z jejich činů. Při hodnocení nad tím ještě přimhouřím oči, jinak by to bylo o hvězdu dolů... 7/10 (21.05.2014)

Jasona Reitmana považuju za jednoho z nejlepších současných režisérů a snad žádný jeho film to nedokazuje tak jasně jako Labor Day. I když je paradoxně asi jeho nejslabší, tak právě Reitmanova pevná režijní ruka, jeho příkladné vedení herců a řemeslná jistota zabránila tomu, aby film sklouznul k pouhému prachsprostému ždímání emocí. Červená knihovna? Pokud ano, je to ta nejlépe natočená červená knihovna vůbec. A funguje přesně tak, jak fungovat má. S krásnou retro atmosférou, kde i ty kýčovitě malebné sluneční paprsky mají své místo a idealističtí uprchlíci z vězení tu nepůsobí nepatřičně, nýbrž jako přirozená součást vyprávění. Přesní herci jsou samozřejmostí a Kate Winslet si za své příkladné ztvárnění nejisté a psychicky vyčerpané matky loni zasloužila alespoň oscarovou nominaci. Reitman nám svým filmem chtěl naznačit, že pohádek je stále potřeba. A to mu já, narozdíl od mnohých dalších, zkrátka nemůžu vyčítat. 80 % (29.12.2014)

Rámec tří čtyř dnů vysílá otazník, zda to milostné vzplanutí není trošku nereálné. Jason Reitman několikrát výrazně potěšil cynickým dramatem, jenže teď přispěchal s kouskem, který je čistokrevnou červenou knihovnou. Zdeptaná Kate Winslet zůstala jen se svým dospívajícím synem, trpí úzkostí, třesou se jí ruce, na nákupy chodí ve velkém, hlavně, aby se vyhnula běžným sociálním situacím. Sotva se stihne vzpamatovat a přes práh ji přejde odsouzený uprchlý vrah Josh Brolin. Brzy samozřejmě pochopíme, že urostlý Josh je dobrák od kosti, a že Kate si v jeho přítomnosti češe vlasy tak trochu jinak. Světec navíc přichází s párem šikovných rukou, který starý dům potřeboval, Kate zase ocení, že synkovi nahrazuje chybějící mužský vzor. Výsledkem je milé retro, u kterého se člověku hrnou myšlenky, že snad Reitman slíbil nějaké své milé, že natočí citlivé rodinné drama (asi jako když jeho kolegové jednou vyskočí ze zaběhlých mantinelů a natočí třeba film nejen pro své děti). Jinak si to nedokážu vysvětlit. Svůj staromilský kousek pojal smrtelně vážně, a ono to funguje. Herecky očekávaně velmi dobré, Reitman ctí smysl pro detail, nahořklý humor nechal tentokrát pro svou další látku a představil nám venkovskou „rodinu“ z konce osmdesátých let, která ten broskvový koláč už z hlavy nikdy nedostane!! (20.04.2014)