Hamburger Hill

Nemůžu souhlasit s relativně vysokým hodnocením tohoto válečného dílka nazvaného podle amerického masa mletého na kopci u vietnamského údolí A Shau - bitva se tu skutečně roku 1969 udála...Scénář je zmatený bez bez nějakého směřování filmu - a k tomu žvatlavé a schématické dialogy. Až zbytečně krvavé jsou orgie vyhřezlých útrob a chybějících končetin ve vlastních (tedy amerických) řadách, zatímco vietnamští nepřátelé nejsou buď vidět, nebo - jsou -li, pak padají mrtví na povel. Nesmyslné lezení pěšáků blátem nahoru a snad úmyslné klouzání dolů v nejtěžší bitevní vřavě; nekrytě pobíhající amíci zabíjení schovanými vietnamčíky; pěchota USA v roce 1969 nepoužívající žádné těžké zbraně - výjimku tvoří pár scén s napalmem z letadel, ovšem eventuální zasažení bojovníci Vietkongu nejsou vidět ani slyšet (na rozdíl od filmu ve skutečné bitvě bylo samozřejmě použito kromě letectva i dělostřelectvo, shozeno bylo 450 tun bomb a 68 tun napalmu). Ve filmu se nedozvíme, že kopec byl celý prokopán vietnamskými tunely, což umožňovalo účinnou severovietnamskou obranu. Za dobré viditelnosti jsou američtí vojáci opakovaně masakrování svým vlastním nízko letícím letectvem a to přes jasnou signalizaci pilotům (v reálu byli zabiti US vrtulníky pouze dva Američané, a to na rozdíl od filmu v nepřehledném terénu)... Tohle nebyl válečný film, ale spíše amatérské video, např. takové Údolí stínů bylo o několik tříd lepší. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=lvr3s6_Tj0Q (24.05.2010)

Pro mě osobně veliké překvapení. Hamburger Hill není v takovém povědomí filmového diváka jako třeba Četa či Olověná vesta, ale docela zdatně oběma i jiným konkuruje. Velice špinavý look (bojuje se prakticky jen v bahně) dokrášluje nádherný chaos v akčních scénách, kdy občas nevíme kdo na koho vlastně střílí (a občas to neví ani sami vojáci), ale přesně takhle se mi to líbí a líbilo se mi to i v Údolí stínů. Akční scény se průběžně prolévají se scénami s klasickou military konverzací, kam scénárista krásně dokázal zakomponovat realitu oné doby prostřednictvím jedné z postav, vyprávějící, proč se vůbec do Vietnamu vracel. Konec je sice strašně urychlený a nezapamatování hodný, stejně jako všechny herecké výkony, to mi však zážitek ani trošku nezkazilo. PS: Philip Glass ! (17.03.2009)

Velmi nevyrovnaný film. Hamburger Hill z počátku nabízí hrozně málo. Děj se rozjíždí velmi pomalu a přes pochopitelné "setkání" s hlavními hrdiny čeká divák na válku opravdu dlouho. Vše je však vynahrazeno v posledních 30ceti minutách filmu, kdy Irvin představí svou vizi války a sekunduje mu konečně se rozjíždějící Phillip Glass (jeho účast byla překvapením, v první půli filmu jsem o něm nevěděl, ale ke konci to vynahrazoval, jak mohl...). Boj vojáků o kopec, krev, hrdinství, beznaděj, působivý a netradiční doprovod, to vše dělá z poslední půl hodiny úchvatný kousek, který nabízí velký kus atmosféry jedné "hloupé" války. Potěšila i kamera, která především ve scénách dobývání slavného kopce předvádí krásné plynulé jízdy podél hrdinu a zachycuje vše důležité. Krom toho scénář skrze dialogy některých postav nabízí velmi zajímavý pohled do atmosféry mezi vojáky a jejich vnitřní motivací (včetně jednoho z nejpůsobivějších "komentářů" doby ve filmech z vietnamu tuším z úst Stevena Webera). Právě díky hlubšímu pohledu do myslí vojáků a atmosféry jednotky dávám slabší 4*... PS: ten rasismus tam prostě musel být... (12.03.2010)

Průměrný režisér John Irwin si vzal partu toho času naprosto neznámých herců (mezi nimi třeba i Don Cheadle ve své snad třetí roli) a natočil pro mě celkem neobvyklé dílo. Bojové scény jsou celkově dobře zvládnuté. Atmosféra války ve Vietnamu je též skvěle vystižena, což v kombinaci s málo známými tvářemi v hlavních úlohách utváří dojem maximální věrohodnosti. To vše by sice bylo hezké, ale má to téměř každý film zabývající se Vietnamskou tématikou. Hlavní devizou tohoho snímku pro mě však určitě zůstanou momenty popisující, v jak svízelné situaci se ocitli američtí vojáci. Nejenže v hrozivých podmínkách bojovali proti neuvěřuitelně houževnatému nepříteli, ale zároveň se stali nepřáteli i pro svou vlastní zemi (tento moment krásně demonstruje scéna, kdy jedna z hlavních postav poslouchá kazetu od své dívky a ta mu ne ní sdělí, že už mu dále nebude psát, protože přátelé na univerzitě ji "vysvětlili", že je to nemorální ). Jedna z mála věcí co bych filmu vytkl jsou některé zbytečně natažené scény a občasný přílišně pacifistický nádech 70. let, který mi u filmů o Vietnamu prostě vadí. Zkrátka a dobře John Irvin překvapil a HH pro mě předčilo (IMHO přeceněnou) Četu, ovšem na Full Metal Jacket stále zdaleka nemá. (08.01.2008)

Vizuálně ne vůbec špatné, ale po stránce scénáře a dialogů je to děsná bída. Už dlouho jsem neviděl tak moc nezáživný a nevtahující válečný film. Člověk sice cítí tu špínu, krev a utrpení, které (nejen) američtí vojáci v této zbytečné válce prožili, ale na druhou stranu samotné postavy jsou natolik nevýrazné, že jsem se s nimi nedokázal vůbec sžít. (24.04.2015)