School Is the Foundation of Life
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (více)Obsahy(1)
Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)
(více)Recenze (410)
Pro mě o třídu vtipnější než sesterská Cesta do hlubin, hlavně díky většímu prostoru pro Peškova Čuřila. Desítky vtipů z nerez oceli, výborně podchycená atmosféra střední školy a mnoho nezapomenutelných scén z nichž k nejlepším patří výklad Wolkerovy básně, či zkoušení z němčiny (Ja, Nein, Ja wohl!). Někdy se člověk diví, jak podobný byl středoškolský život náš s tím před sedmdesáti lety. Stále špičková komedie. ()
Nemyslím si, že je tento o rok starší film nějak o moc slabší než Cesta do hlubin študákovy duše, jenom je kvůli trestání průšvihů septimánů trochu vážnější a pak je tu také závěrečný trochu podivný záběr kamery na běžící studenty. Jinak je stejně vtipný, plný hlášek a výborně vykreslující typické charektery školního obyvatelstva. "Můj syn Řehák Jan, pane profesore?" - "Nedbalý, líný, neprospívá" - "Má dcerka, pane profesore, ..." - "Nedbalá, líná, neprospívá." - Ale pane profesore, ona není na zdejším ústavě." ()
Duch skvelých prvorepublikových literárnych diel o lapáliách i dobrodružstvách školských čias Vlastimila Radu a Jaroslava Žáka vypodobnil Mac Frič neopakovateľným spôsobom v dvoch filmoch. Môžem k nim mať mnoho výhrad, no vždy si ich rád opakovane pozriem. A vždy ma dostanú. A ešte jedno poučenie film skrýva: Nezabúdajte, že každá dospelá generácia vidí v mladšej generácii vždy tú oveľa horšiu, skazenejšiu a nemorálnejšiu, než boli oni sami. Z tohto, takpovediac historicky degeneratívneho vývoja mládeže by malo vyplývať, že veľmi morálnymi boli napríklad mladí muži a ženy - študenti za čias antického Ríma. Čo to z výuky týchto ideálov a najlepších študentov prezrádza Petroniova kritika rečníckych škôl: "Z našich mladých mužov sa stávajú hlupáci, pretože nevidia a nepočujú nič z každodenného života, ale len samé zväzočky medových slovíčok.". ()
Taky tak rádi vzpomínáte na léta strávená ve školních lavicích? Na nenáviděné, profesí deformované profesory? Na památné výroky, trapasy a první lásky? O tom všem tento film je a ačkoliv se jeho děj odehrává před více než sedmdesáti roky, stále má čím pobavit. V pestré přehlídce kantorů jistě najdete jednoho i více s charakterovými vlastnostmi podobnými kantorům vaším. Je tady věčně dezorientovaný matikář, ultrapřísný němčinář i ředitel celého ústavu vzdáleně připomínající mrože. Jsou tady nezapomenutelné hlášky („Muška jenom zlatá!“) pronášené výbornými herci a celkový dojem z této vydařené veselohry kazí jenom otřesná zvuková i obrazová kvalita. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Zloděj kol ()
Cesta do hlubin študákovy duše je možná milejší, lidštější a líbivější, ale pro mě je jedině Škola ten opravdový základ života! Tedy až na tu drobnou rudou agitku... Jinak je však satiricky ještě střelenější, o zlomeček vtipnější, ale přitom stále v lecčems trefná a překvapivě i moudrá (samostatné myšlení vs biflování nazpaměť). Herci byť někdy věkově nesedí si vyhráli se svými rolemi skvěle a profesoři jsou taktéž, ať už chtěně, či nechtěně, vtipní. Problém je jen v tom, že člověk nesmí od 70 let starého filmu očekávat ultimátní nadčasovost a spíše si nostalgicky zavzpomínat... 8/10 ()
Galerie (5)
Photo © UFA
Zajímavosti (29)
- Jméno Čuřil (Ladislav Pešek), které tvůrci vybrali a jenž koresponduje s charakterem postavy, je odvozeno z „čuřit“, což znamená: hýřit, flámovat, utrácet. (sator)
- Film chcel pôvodne točiť E. F. Burian, bol však odmietnutý pre svoje minimálne filmárske skúsenosti. (Raccoon.city)
- Prvá verzia scenára Václava Wassermana z mája 1938 vypustila z pôvodného Žákovho všade prítomný študentský slang a musel byť nahradený úplne spisovnou češtinou. Základ konfliktu medzi učiteľmi a študentmi pripomínal triedny boj, nie boj generačný. Úvodný titulok pôvodne znel: „Střední škola viděna očima studenta je kolbiště, kde utlačovaný lid studentský vede nesmiřitelný boj proti panující kastě kantorů". Scenár bol viac o sociálnej nerovnosti v škole. Dokonca medzi učiteľmi Bartošom (Ladislav Boháč) a Lachoutovou (Marie Burešová) mal byť milenecký vzťah, ktorý mal nakoniec skončiť samovraždou učiteľky Lachoutovej. Wassermanova prvá verzia scenára tak vrhá Žákov komediálny námet do žánrovo alternatívnej polohy sociálnej drámy s tragickými prvkami a zaoberá sa témou sociálnej nerovnosti. Ako sa Žák k prvej verzii vyjadril: "Bude-li film proveden podle tohoto scenaria, nabudou diváci dojmu, že naše střední školství je v rukou charakterových mizerů, kteří patří do blázince a nikoli do školy.“ Ale pri schvaľovaní nastal problém, pretože scenár dostal zamietavý posudok. Zamietavý posudok scenára spôsobil pochybnosti pri schvaľovaní výrobného programu, čo malo za následok nepriznanie štátnej pomoci na výrobu filmu v hodnote 70 000 Kčs. (Raccoon.city)
Reklama