Paulette
Paulette
Režie:
Jérôme EnricoScénář:
Jérôme EnricoKamera:
Bruno PrivatHudba:
Michel OchowiakHrají:
Bernadette Lafont, Carmen Maura, Dominique Lavanant, Françoise Bertin, André Penvern, Jean-Baptiste Anoumon, Axelle Laffont, Paco Boublard (více)Obsahy(1)
Paulette je zapšklá stará babka žijící sama v paneláku na předměstí Paříže. Důchod má malý, exekuce jí zabavila skoro všechen nábytek, odstřihli jí telefon a ona neví, jak dál. Jednoho večera se stane náhodným svědkem pochybného obchodu. Vidí v tom znamení osudu a rozhodne se, že začne prodávat hašiš. A proč by ne? Paulette byla kdysi cukrářkou. Její smysl pro obchod i kuchařský talent jsou pro ni dostatečnými trumfy, aby našla originální řešení k provozování svého nového „povolání“. Přesto ale není jednoduché stát se ze dne na den dealerem! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Hezký, milý, vtipný film podobného rázu jako Bílá vdova. Na to, že jsou babči dávno v důchodu, tak dokáží pobavit a rozesmát úplně stejně (možná i více, protože jim to prostě věříte) než nějací trapní mlaďáci v rádoby vtipných teen komediích. Za mě 3* + jedna osobní bonusová. Konečně jsem se zase pořádně zasmál. ()
Britská Bílá vdova nebyla žádný zázrak, ale kdyby dealovala v podchodu vedle Paulette, vezmu zboží od ní a na tu francouzskou rašpli plivnu. Vtipné jen v ojedinělých záchvěvech, jinak pitomé jako ti dva policajti, co by nepoznali prodejce drog, ani kdyby jim nabídl cihlu hašiše přes stažené okýnko jejich auta.. ()
Zapšklá stará babka, která nejde pro rasistickou urážku daleko, jako hlavní protagonistka? Jasně. A funguje to dobře. Jazyk má na můj vkus ostrý zbytečně moc, ale díkybohu není humor vystavěný jen na tomto. Velmi příjemná komedie obsahující sondu do duše žlučovité semetriky určite vykouzlí pár usměvů na tváři. ()
Francouzské komedie jsou většinou u nás přijímané velmi dobře, umí se nám zkrátka trefit do vkusu a ani já nejsem výjimka. Bohužel takhle "komedie" výjimka je. Nesympatickou hlavní hrdinkou (představitelkou i charakterem) počínaje, trapným humorem a doslova hloupým příběhem konče. Za jednu scénu s černým zpovědníkem dávám jednu hvězdu, za víc to nestojí. ()
Mně se to jako komedie moc líbilo. Nepostrádalo to šmrnc, vtipné gagy, samotný obsah byl neotřelý, dalo by se říct - alespoň pro mne jako diváka - jedinečný, babka prostě byla na dně a přišla k ní exekuce, a tak se rozhodla, že sedá na dýlerku drog. Díky neposednému vnukovi, míšenci a synu černošského policajta, přijde na nápad, jak prodávat drogy mnohem nenápadněji, totiž jako cukrářské zboží. Tím ovšem zničila okolní drogové gangy... Do konce jsem byl zvědav hlavně na to, jak se ze všeho vyvlékl scénárista, protože ukončit se každý příběh nějak musí. Asi by v běžném životě ta čtveřice žen s podmínkou nevyvázla. Bezvadná byla paní Alzheimrová... No, a když vyšly od soudu, rozhodly se prodávat cukrářské zboží. Jen jsem si povšiml, že na posledním záběru byl název cukrárny Jeanette-Amsterdam. Že by její cukrářství ani tentokrát nebylo jen tak obyčejné a pouze přesunuté do liberálního Nizozemska? ()
Galerie (28)
Související novinky
Dny francouzského filmu
Ve dnech 14. až 20. 2. v kině Lucerna a 21. až 24. 2. v kině Atlas proběhne přehlídka Dny francouzského filmu. V Lucerně ji odstartuje jeden z nejskloňovanějších snímků posledních dnů, film Michaela… (více)
Reklama