Komorník

Dejin druhé połoviny dvacátého století z pohledu Afroameričanů by byly hodně zajímavé, kdyby se nesnažily za každou cenu diváka dojmout. Pokud už se smíříte se sentimentem na třetí, budete vystaveni velice černobílému pohledu, kdy černí jsou takřka světci a bílí jsou zloduši. Natočeno je to zručně, ale nedkutečně manipulativně. Mám-li film hodnotit jsko agitační video černošské komunity, pak se jedná o zdařilý snímek. V očích ostatních diváků obstojí jen s potížemi. (07.11.2019)

Celkem působivé vyprávění se silnými momenty, škoda zbytečných rodinných příběhů, které odvádějí pozornost od Komorníka. Téměř kronika afroameričana ve druhé polovině minulého století, bohužel je film přesně takový jako má komorník být - velmi nenápadný. Whitaker je skvělý a ze všech prezidentů je překvapivě nejlepší Rickman jako Reagan. Kdo se chce nechat dojmout "komorničením" doporučuji Soumrak dne.. (04.01.2014)

Zpočátku jsem se vyděsila, že půjde o další dávku multikulturalismu a politické korektnosti, které média za poslední léta zcela zdiskreditovala. (Dnes v podobných podmínkách a opovržení pracuje mnoho zaměstnanců, bez ohledu na barvu pleti.) Ale děj nabíral na obrátkách a bavil mě. Příběh malého chlapce, který přišel o oba rodiče a postupně se vypracoval až do Bílého domu. O fungování Bílého domu jsem se ledacos dozvěděla, o 7 amerických prezidentech, kteří se vystřídali za 30 let působení Cecila Gainese v roli komorníka, taky. Také o tom, jak vypadá skutečný rasismus a že je dobře, že byl vymýcen. Hodnotím nadprůměrně. (12.01.2014)

Rok 2013 přinesl dva výrazné filmy, které se zabývají problematikou rasismu v Americe. "12 let v řetězech" je rozhodně silnějším filmem, ale "Komorník" má zase potenciál, že zasáhne víc lidí. Je trochu komerčnějším v tom smyslu, že správným způsobem útočí na emoce. Forest Whitaker je navíc geniální herec a v podstatě cokoli zahraje naprosto skvěle. Kdyby to nebylo v záběru až tak moc patetické a až tak moc politické, asi by to bylo lepší, ale nedá se nic dělat. Tohle je film, který se měl líbit masám. A to se asi povedlo. Náklady 30 miliónů, což se hlavně v Americe zaplatilo několikrát. (07.02.2014)

Životní zkušenost Afroameričana ve 20. století v kostce. Postavy spíš než živí (a životní) lidé fungovaly spíš jako nosiče tezí a postojů. A aby bylo nějak zužitkováno povolání té hlavní, museli ještě dostat prostor známí herci v rolích amerických prezidentů. Přes občas zajímavé obsazení a některé zvraty v životě komorníkova staršího syna mi většina filmu přesně zapadala do škatulky „ušlechtilá nuda“. (16.12.2016)