Těžký život dobrodruha

Malá exkurze do světa zločinu. Lidé s příliš bujnou fantazií musí počítat s tím, že jim jejich okolí, až dosud trpělivě přihlížející těmto pošetilým hnutím mysli, jednou nastaví zrcadlo. A pohled je to věru nepříjemný. Facka, kterou uštědří Fred Flok svému duchovnímu otci, naivnímu spisovateli stejně naivních detektivních příběhů, znamená konec všem iluzím. Pacient je vyléčen. Definitivně. A český film začíná opatrně koketovat s parodií. Frič sestavil vynikající manšaft a zároveň si dal záležet na fešném vizuálu, který svým stylem a atmosférou připomíná skutečné noirovky. Pešek je v roli bezbranného Crispena okouzlující, nechává svého roztomilého bambulu projít všemi nástrahami sofistikovaného situačního humoru, v jehož tenatech uvízl jak lapený zajíc. U Korbeláře, jehož charismatický zjev i hlas jej přímo předurčují pro hrdinu bez bázně a hany, tedy pro, jak se říká, muže s tajemstvím, jde o jasnou trefu přímo do černého. Adina Mandlová tu, kromě jiného, upozornila na svůj fatálně nedoceněný komediální talent, Marvanův policejní komisař, který jako by z oka vypadl elitním členům londýnského Scotland Yardu, naopak předestírá hercovu pozdější pestrou galerii mužů zákona. Co ovšem vytváří z tohoto filmu nadčasovou a prudce elegantní záležitost, jsou nestárnoucí melodie Emana Fialy v čele s dobovým evergreenem Sám já chodívám rád v osobité interpretaci legendárního R. A. Dvorského. Kdo by si právě tehdy, uprostřed válečných dnů, pomyslel, že jednou bude parodie náležet k prestižním vrcholům československého filmu. Ale ještě dřív než plátno ovládl Limonádový Joe a další známí protagonisté, vynořil se odkudsi z šera a cigaretového dýmu tajemný lupič Fred Flok, aby udělil důkladnou lekci důvěřivým čtenářům šestákových detektivek. (28.12.2008)

Zábavná krimikomedie o smutném konci jednoho hrdiny šestákových románů má scénář, který začíná poměrně přehledně a postupně se kombinuje a kombinuje až do okamžiku velkého finálního zvratu, kdy už nedává smysl zhola nic. Nejsem si tak úplně jistý, zda to byl tvůrčí záměr, ale přesto film hodnotím vysoko. Skvělá zábava! (14.02.2009)

Zdařilá dobrodružná komedie, v níž si tvůrci berou na mušku naivní pisálky a jejich ještě naivnější příběhy.. Ladislav Pešek v roli Kryšpína senzační a Otomar Korbelář jako Fred Flok nemá chybu, oba se mi moc líbili.. Účast R. A. Dvorského a písnička „Sám já chodívám rád“ úžasná, hudba tedy celkově velmi příjemná.. (15.08.2021)

„Co…co to bylo?!“ - „Toho si nevšímejte, to je Robert. Pronásleduje mě už ze Stockholmu, to už je tak jeho zvyk, aspoň 2 rány denně po mně musí vypálit. Víte, že by mi to chybělo, kdyby si po mně jednou nestřelil?“ No, parodie…film si ze „zesměšňovaného“ nestřílí tak (moc), jak by mohl a žánr (a já jako divák) žádal. Humor obstarává spíš situační komika a pár hlášek. Naštěstí je tu v tomhle ohledu na čem stavět. Stejně tak v případě herců. Ustrašený Pešek spolu se suverénním Korbelářem jsou sehraní a zábavní. Ovšem v případě jiných se tu minimem prostoru až trestuhodně plýtvá jejich komediálním talentem, mám na mysli hlavně Filipovského, Hrušínského a Fialu (ten se sice postaral o pěknou hudbu, ale jeho štěk o 1 scéně se snad ani nedá považovat za roli). Podobně rozpačitý jsem z podivně useknutého závěru (v případě romantické linky i „případu“ samotného). Končím na slabších 4*. „Vy máte revolver?“ - „Ano, mám revolver. Totiž…“ - „A to vy jen tak střílíte oknem na ulici?“ - „Občas.“ - „Aha. Kvůli uklidnění?“ - „Kvůli uklidnění.“ (22.09.2018)

„Všude na světě můžete prožít nějaké dobrodružství…“ V Protektorátu Čechy a Morava v době po atentátu na Heinricha Hendricha však bylo zjevně třeba lidem (i formou tohoto filmu) vštípit myšlenku, že „hrdinou nemusí být vždy jen dobrodruh či zločinec". „Udělejte jednou hrdinou pořádného a slušného člověka.“ Toť apel, který si tehdejší doba žádala. Dnes po 80ti letech zůstává hlavně hodně velká parodie na šestákové detektivky s trošku naivní závěrečnou zápletkou, jako vždy sehrané herecké duo Pešek s Marvanem, krásná Adina Mandlová a v neposlední řadě Fred Flok v podání elegána Otomara Korbeláře. (09.09.2020)