Těžký život dobrodruha

Až doteď mi Fincherova Hra přišla jako nápaditý originál. Teď je mi jasné, že před ní bylo mnoho jiných podobných pokusů. Těžký život dobrodruha je ale určitě jeden z prvních a též nejzdařilejších. Spisovatel Kryšpín, autor dobrodružných románů o slavném lupiči Flokovi je už tím svým psaním zmagořelý, stejně jako jeho početná čtenářská obec. Jednoho večera ho Fred Flok osobně navštíví (což je přece zcela nemožné!!) a rozjede se řetěz zmatených událostí. Do poslední chvíle divák netuší, jak to dopadne, a věřte nebo ne, ani jeden z možných konců, které jsem čekal, to nebyl! A to už se mi nestalo pěkně dlouho. Pane Frič, klobouk dolů...90% (13.04.2012)

Zdařilá dobrodružná komedie, v níž si tvůrci berou na mušku naivní pisálky a jejich ještě naivnější příběhy.. Ladislav Pešek v roli Kryšpína senzační a Otomar Korbelář jako Fred Flok nemá chybu, oba se mi moc líbili.. Účast R. A. Dvorského a písnička „Sám já chodívám rád“ úžasná, hudba tedy celkově velmi příjemná.. (15.08.2021)

Vynikající scénář, kdy do poslední chvíle netušíme, jak to dopadne. Jen mi přijde, že u konce už trošku moc zbytečně zamotávali, a nakonec vlastně ani nedořešili linku s dívkou Helenou (Jestli to taky byla policistka, nebo že by „Fred Flokova“ manželka?). Evidentně chtěli odsoudit dobrodružné romány, z nichž si mladí brali hloupé návody, ukázat, že v realitě to bývá trochu jinak, ale nakonec zase tak moc odsuzovat nechtěli, nějakého většího mravního imperativu se vzdali (a dobře tomu), takže to vyzní nakonec také poněkud nedořešeně. Rovněž by mne zajímalo, které scény byly všechny připravené, a kde policisté měli problém Kryšpína uhlídat. Jenže celkově je to dokonale natočené - kamera, herci, písničky (Sám já chodívám spát rulezz), a v podstatě napětí od začátku do konce. (14.02.2016)

Ne nadarmo tuto výraznou parodizační veselohru podrobil své režii právě Martin Frič. Z banality se tak stala pozoruhodná kreace, pohybující se až na hranicích funkční parodie. V době premiéry filmu - v době stále probíhající první heydrichiády - v tísni, nejistotě, strachu a nesmělé naději (boj o Moskvu a zřetelné známky prvního výrazného drhnutí německého válečného stroje na pozemní frontě) - to bylo pohlazení na duši a povzbuzení do všedního dne, jehož černotu si dnes nejsme s to představit. (15.05.2011)

Někdy mne napadá, že David Fincher musel vidět Těžký život dobrodruha, než natočil Hru. Nejen na svou dobu skutečně neotřelý námět spisovatele, kterému vlastní fikce přerůstá přes každodenní realitu a on se ponořuje do světa, který si dosud jen představoval. Zprvu v mezích komedie, která ale postupně přerůstá v zoufalý boj o vlastní identitu. Na konci v okamžiku největšího zoufalství sice přichází trochu moralizující rozuzlení (právě zde je ta podobnost s Hrou největší), ale i tak jde o velice vydařený film. (28.11.2016)