Babovřesky

Docela nerad to dělám, protože kritiků Zdeňka Trošky je víc než vojáků čínský lidový armády, ale mám ve zvyku si tady své vlastní hodnocení vždy odůvodnit. Rozumím ambici Zdeňka Trošky, narvat kina lidma a rozesmát je, proti tomu já osobně nic nemám a už vůbec bych si nedovolil urážet lidi, kterým se tenhle film líbí, jak to předvádí určitá část zdejších pozérků marně bažící po nálepce "erudovaný kritik s filmovým vkusem". Ovšem Zdeněk nemůže čekat, že komedie, která prakticky nemá žádnou vyprávěcí koncepci bude zábavná celý dvě hodiny a to je právě ten průser. Ke konci totiž film mele z posledního, některé "fórky" jsou v průběhu filmu opakovány (útoky na koule ) a dialogy slouží jen k prověření funkčnosti mikrofonů a jiné zvukové techniky. Ovšem, že by se jednalo o úplně katastrofální film, to zase ne. První půlhodinka solidně odsejpá a nejednou jsem se zasmál. Oceňuju, že Zdeněk se snaží letní atmosférou a hudbou navodit pozitivní náladu, jen je škoda, že neměl soudnost ohledně stopáže. (26.12.2014)

Legrace sledovat, jak místní intelektuální "B"elita chrlí síru a oheň a do kina zatím i půl roku od premiéry proudí davy... Troška trošku točit vždycky uměl, takže když by se vykašlal na psaní a spolupracoval s trošku normálním scénáristou a vyhodil toho línýho kameramana (Břesky jsou plný kamerových nájezdů a klidně bych se vsadil, že to celé sesmolili s jedinou kolejnicí a jeřábem, všimněte si scény, kdy kamera otrocky objíždí schody Trudina domu, jaká nápaditost...), mohl by si kromě kasovních úspěchů vysloužit i mírnější reakce kritiky. Babovřesky (jakkoliv jsem deklamoval, že je nikdy vidět nechci, a taky jsem rád, že jsem nepřispěl přímo a nebýt workprintu, asi bych si to na Nově s nádavkem padesáti minut reklam nikdy nepustil) se nedokázaly a hlavně Troška asi ani nechtěl, když zaběhlý formát pro masy fungoval, vymanit z Kameňácké šablony. Takže epizodická osovost po dnech, opakovačky kokrhání kohouta na špalku točené naráz a pak rozstříhané, rodinný formát táta veřejný činitel, máma frustrovaná tátovou klesající potencí, mladší a starší dítě (tentokrát se Zdeněk pochlapil, obě holky a hlavně jejich spolužačky, jejichž primárním účelem je polapit mladé mužské diváky, stojí docela za to). Sice Kikinčukovi v komediálnosti chybí do Vydry asi jako Varům do Košic a Žilková nemá sexappelu ani desetinu Paulové, ale jinak jsou paralely zřejmé. Pár ubohých vtipů na okraj jako nostalgické vzpomínání na Kameňákov a kupodivu dost málo products placements. V zásadě bych vytknul jediné - NEVKUSNOST. Zdeněk Troška není žádný amatér, a právě jako ostřílený filmař by se měl od někoho naučit alespoň rámcově rozlišovat co ještě vtipné je a co připadá vtipné jen (a kdoví jestli) jemu. (10.07.2013)

Už jsem to kdesi psal (a určitě jsem nebyl první), že Troška by se měl přejmenovat na Trosku, protože co film, to kýbel hnoje. Babovřesky jeho koncepci jen potvrzují, a to od A až do Z (třeba i s číslem 33 na konci, což je mimochodem velmi magické číslo, protože visí vedle dveří na našem domě). Takže - ale ne, on to tu de facto už za všechny shrnul krásně kolega verbal. Já bych dodal jen, že jednu hvězdu dávám Kikinčukovi, který hrál starostu tak trochu zase ve stylu jeho okresněpřeborního pokladníka, což sice nepřekvapilo, ale ani nezklamalo. Vše ostatní spláchnout, a pro jistotu dvakrát. A mísu pak raději vydezinfikujte. P.S. Tohle není lidová zábava, ale lihová zábava - snést se to dá jedině s litrem denaturáku v krvi. Ale kdo vypije litr denaturáku, ten už většinou řeší své problémy jinde (nejspíše u Šoustalova nejvyššího šéfa) a jinak, než babovřeskovým sebemrskačstvím. (15.12.2013)

Urážet Trošku nehodlám, tak jako vždy jeho komedie beru. Babovřesky jsou úsměvná komedie a pár scén, u kterých jsem se pobavil. Čekal jsem jich víc, protože jsem se na film připravil, tak jak se patří. Vypnul mozek a snažil hledat jenom klady, což znamená hlavně neřešit a nehledat někde příběh. Nemohu si pomoc, ale občas ty scény byly o ničem a kdyby mi bylo deset let, tak se zasměji, ale teď se cítím trapně za pana Trošku. Na druhou stranu je tam pár překvapivých scén, jako například výbuch. To dokáži ocenit a bavilo mě to. Slunce seno to není a srovnávat se nedají, Troškovi dokonce ani tleskat nebudu, ale jednou se to zvládnout dalo. Měl by ubrat na délce a šel bych s hodnocením klidně výš, ale těch hluchých míst je tam spoustu .. 4/10 = 40% (04.07.2014)

Je to skanzenové varianta Vesničky mé střediskové, avšak bez obsahu, smyslu a lidské důstojnosti. O náhražce humoru, jíž Babovřesky ládují diváka se svatým přesvědčením, že oslavují lidovou zábavu, by se daly psát celé traktáty. Lidovost má zřejmě značit třeba poslední výrok umírající stařenky: "Ty vole, je po mně!" (01.05.2020)