Babovřesky

Urážet Trošku nehodlám, tak jako vždy jeho komedie beru. Babovřesky jsou úsměvná komedie a pár scén, u kterých jsem se pobavil. Čekal jsem jich víc, protože jsem se na film připravil, tak jak se patří. Vypnul mozek a snažil hledat jenom klady, což znamená hlavně neřešit a nehledat někde příběh. Nemohu si pomoc, ale občas ty scény byly o ničem a kdyby mi bylo deset let, tak se zasměji, ale teď se cítím trapně za pana Trošku. Na druhou stranu je tam pár překvapivých scén, jako například výbuch. To dokáži ocenit a bavilo mě to. Slunce seno to není a srovnávat se nedají, Troškovi dokonce ani tleskat nebudu, ale jednou se to zvládnout dalo. Měl by ubrat na délce a šel bych s hodnocením klidně výš, ale těch hluchých míst je tam spoustu .. 4/10 = 40% (04.07.2014)

Tenhle film mi utkvěl v paměti opravdu silně. Proč? Protože se mi stává málokdy, abych nějaký film nedokoukal a znechucením a úpornou nudou ho v polovině vypnu. Tady jsou ty dvě hodiny naprosto vražedné a nevtipné a vydržet se to jednoduše nedalo. Pochybuji, že by po té hodině došlo k nějakému drastickému zlepšení a tak si za hodnocením stojím. Na další díly odvahu fakt nemám. (24.05.2016)

Přece to nemůže být tak hrozné, říkal jsem si protože Kameňáky mě minuly a Troška pro mě byl stále ještě spíš Melichar, Jasněnka a především a navzdory všem výtkám výborné Slunce, seno, jahody. Jenže bylo. Bylo to hrozné. Doslova se spadlou čelistí jsem zíral na to absolutně bezradné a téměř nehybné prázdno, které bylo vyplněno pouze trapností a nudou. Zoufalá režie nutící herce ke kreacím na úrovni ochotnické křeče, retardovaný scénář o ničem vyplněný vatou, která místo volání o pomoc zkouší vykřikovat různé samoúčelné vulgarity. Nejvíc mě asi fascinovala absence tempa, gradace a obsahu, která byla tak absolutní, že připomínala vzduchoprázdno a občas z toho až zaléhaly uši. Díky bohu alespon za většinou přijemně civilní Lucku Vondráčkovou a Jana Dolanského, kteří jakoby sem ani nepatřili a bez kterých by to asi bylo opravdu k nepřežití. Na druhou stranu asi chápu ten kasovní úspěch. Publikum, které nemá zájem o ambiciózní depresivní dramata a jiné hluboce umělecké sebestředné exhibice současných českých filmarů, ale toužící po lehké nenáročn zábavě je za uplynulých dvacet let vyhladovělé k smrti a vezme zavděk dokonce i tímhle nevydařeným stínem Hoštic. (22.02.2015)

Pane Troško, tohle bylo i na vás trošku slaboučké. Od filmu jsem mnoho neočekával, nicméně jsem na něj dlouho, předlouho čekal. Jelikož do kin nechodím, tak jsem si zapirátil a stáhl jsem si strašně cool verzi, kde bylo celou stopáž napsáno ,,ONLY FOR SOUND" a dole v rámečku přibýval čas. Předpokládám, že tento časoměřič, zde sloužil z toho důvodu, aby si mohl každý divák poznačit, jak dlouho se dovedl dívat. Mě jen tak něco nevyděsí, takže jsem samozřejmě vydržel dokoukat film celý. Děsil jsem se však toho, že se stanu obětí nějaké konspirace a film tam například nebude celý, tudíž mě Zdendův režisérský šprým v předzávěru dosti vyděsil. Když člověk přehlédne naprosto katastrofální herecké výkony, které ani výkony nelze nazvat a dementní děj, kde je ledacos, ale s humorem, jako by se záměrně šetřilo, tak bude z kina odcházet jistě okouzlen. Tak rád bych napsal, že jsem se královsky bavil a poslal zdejší pseudointelektuálské hodnotitelstvo do míst, kam se slunce nedostane, ale zkrátka to není možné. Bohužel se budu muset i já na chvíli státi hrdým a všeznalým pseudointelektuálem. Mimochodem vše, v čem je možné spatřit paní Bílou, výbornou zpěvačku, dělat něco jiného než zpívat dopadne naprosto vždy katastrofou. Tady se ukázala na scéně jen několik minut, ale chtělo se mi z toho blít. Bohužel zde byli ještě otravnější neherci, a to už je co říct. Vážně nevím, jestli měl po tom všem Zdenda ještě snahu svoje diváky pobavit, nebo už té neadekvátní křivdy bylo dost a svými filmy se diváctvu výhradně mstí. Je těžké uvěřit, že tento film svého času lámal rekordy ve sledovanosti. Nedovedu pochopit proč. Samozřejmě velká část diváků šla na film čistě ze zvědavosti, ale co ten zbytek? Někdo, kdo na filmu byl jim musel říct, že je tak dobrý, že je nezbytné ho vidět a nebo že je tak špatný, že tomu ani nelze věřit. Pokud byla druhá možnost frekventovanější, tak jsme národ masochistů. Pokud byla frekventovanější ta první možnost, tak jsme národ neobyčejně zlomyslný. Přiznávám, že jsem se párkrát uchechtl, ale snad i u kameňáků jsem se nasmál více. Rád budu věřit či spíše doufat, že pokračování bude výrazně vtipnější. Nemohu říct, že by mi tento film nějak vadil, jako třeba Ordinace a další sračky, kdy mi stačí uvidět upoutávku a je mi špatně, tudíž to zákonitě odpad být, dle mého způsobu hodnocení, nemůže. Moje hodnocení bude poměrně mírné, protože se vám přiznám, že jsem něco takového skutečně čekal. Pravda, čekal jsem tam asi 5x více humoru, ale Troškův styl, debilní herci, stupidní děj, pohodová atmosféra. Tohle vše se snad i čekat dalo a překvapuje mě, že je zde tolik překvapených. Slabé 2*. (01.07.2013)

Napriek obrovskej kritike a negatívnej reklame, pustil som sa do tohoto filmu z očakávaním znovuzrodenia režiséra, ktorého filmy z minulosti sa mi navždy vryli do pamäti. Tento sa síce vryl taktiež, ale prívlastok prepadák roka v českej kinematografii, nikdy nebol taký výstižný. "Je mi líto Zdeňku." (05.07.2013)