Babovřesky

Snad proto, že po právu nebývám svým milým okolím vnímán jako nějaký třeskutý interleguán, a navíc netrpím příliš kousavým svědomím, tedy ukradl jsem v dnešní den kapii trOskarového díla, abych (jak jsem již někde zmínil) se potrestal za svůj nezřízený život, svou uvadající morálku, a tak nějak srovnal vesmírnou rovnováhu. V ten okamžik jsem zdaleka netušil, že právě vesmír mně bude nakonec nápomocen alespoň zčásti pochopit strašlivých 37 minut, které jsem absolvoval a můžu s jistotou tvrdit, že čas si s námi umí pekelně zahrávat a teorie, které tvrdí, že čas je velice relativní a ne vždy plyne stejně jako v našem běžném životě, jsou pravdivé. Za to strčím s ledovým klidem prdel do ohně. V Troškově Universu, které již má po Velkém plesku a obsahuje pár celkem neškodných planetek, se zjevila Neutronová hvězda… tedy, ne doslova. O běžnou hvězdu se nejedná. Děkuji ti milá wykypédyje, že společně s Tebou, drahouši, dokáži lehce nastínit fakta, která by mně byla navždy skrytá. Tento vesmírný a záhadný objekt má svá určitá specifika, takže musíte zapojit svou fantazii a představit si nevelkou kouli, na které je tak silná gravitace, že veškerá hovna, která obsahuje, jsou pod tak neskutečným tlakem, až se jejich elektrony vmáčknou do atomových jader hoven, a v ten okamžik přemění protony v neutrony. Odborně řečeno, hustota takto vzniklé exkrementové hvězdy činí 8×10^13 až 2×10^15 g/cm³, tedy se nejedná jen o ledajaký či běžný vagón sraček. Díky zmíněnému tlaku a superhusté hmotě, kterou nazýváme degenerovaný plyn, je už nad Slunce jasnější, o jakou zábavu se jedná. Tento objekt je velice vzácné, nebo spíše nemožné sledovat jako solitér a vyskytují se ve formě dvojhvězd. To zní hrozivě! Ovšem ještě děsivější je však zpráva, že se nebude Troškařit a přibude i naprosto bezprecedentní trojhvězda… dovolím si tvrdit, že staří Máyové měli nejspíš špatně seřízené digi, neboť konec světa se teprve blíží. Slibuji, že pokud někdy v budoucnu provedu něco obzvláště zavrženíhodného, pak si opět za trest naordinuji několik minut se supratekutou hmotou skládající se z kvarků down. Jak příznačné pojmenování. V tomto kontextu se obávám myšlenky, že by se jednou mohlo dostat i na pulsar se smrtelnou radiací. Jsem přesvědčený, že pokud by pan Troška a spol vypustil ve svém vesmíru soukromý Voyager 1, v němž by na zlaté desce jako poselství pro jiné inteligentní bytosti, byla byť jen sekvence z tohoto filmu, pak by nás případní emzáci museli vyhladit, či jako nemyslící tvory ignorovat. (02.03.2014)

Už jsem to kdesi psal (a určitě jsem nebyl první), že Troška by se měl přejmenovat na Trosku, protože co film, to kýbel hnoje. Babovřesky jeho koncepci jen potvrzují, a to od A až do Z (třeba i s číslem 33 na konci, což je mimochodem velmi magické číslo, protože visí vedle dveří na našem domě). Takže - ale ne, on to tu de facto už za všechny shrnul krásně kolega verbal. Já bych dodal jen, že jednu hvězdu dávám Kikinčukovi, který hrál starostu tak trochu zase ve stylu jeho okresněpřeborního pokladníka, což sice nepřekvapilo, ale ani nezklamalo. Vše ostatní spláchnout, a pro jistotu dvakrát. A mísu pak raději vydezinfikujte. P.S. Tohle není lidová zábava, ale lihová zábava - snést se to dá jedině s litrem denaturáku v krvi. Ale kdo vypije litr denaturáku, ten už většinou řeší své problémy jinde (nejspíše u Šoustalova nejvyššího šéfa) a jinak, než babovřeskovým sebemrskačstvím. (15.12.2013)

Já vlastně s Troškou ani jeho filmy problém nemám. Protože je nevyhledávám, nebo vím, že jsou přesně takové, jaké jsou, tedy ne nějak zvlášť pro mně. I když u Kaměňáků jsem se i tu a tam zasmál. A nemám problém ani s tím, že na zrovna jeho filmy lidi chodí. Prostě tomu tak je. Není to asi nic reprezentativního, jenže ten problém nesymbolizuje jen Troška. A celý ten poprask kolem Babovřesk mi připadal dost směšný. Tím tuplem teď, když jsem je viděl. Vždyť podobně bezduchých filmů se u nás točí několik do roka. Proč se ten humbuk nestrhl kolem nich? Protože do Trošky se strefuje jednoduše a je velké procento jistoty, že vám to každý odkýve. A to se pak rýpe a shazuje levou zadní. Babovřesky jsou strašně nudný film. Vlastně jsem se u něj ani jednou nezasmál. Trošku mě zklamalo, že se Troška prostě snažil natočit Slunce, seno 4, jen věděl, že přímo by mu to neprošlo. A neprošlo mu to ani takhle oklikou. Ten film není nějak extra hloupý, jen je nijaký, bezduchý a primárně útočící na první signální a hlavně strašně prázdný, o ničem, možná proto nefunguje. Taky jasně, třeba výběrem hudby, ukazuje, na koho je ten film cílen. Nechápu ale jen jednu věc. Proč Troška všem hercům, i těm, kteří to normálně umí, zakázal hrát? Každopádně, určitě jsem viděl nějaký český porevoluční film, který je horší než tohle. (02.10.2013)

Přece to nemůže být tak hrozné, říkal jsem si protože Kameňáky mě minuly a Troška pro mě byl stále ještě spíš Melichar, Jasněnka a především a navzdory všem výtkám výborné Slunce, seno, jahody. Jenže bylo. Bylo to hrozné. Doslova se spadlou čelistí jsem zíral na to absolutně bezradné a téměř nehybné prázdno, které bylo vyplněno pouze trapností a nudou. Zoufalá režie nutící herce ke kreacím na úrovni ochotnické křeče, retardovaný scénář o ničem vyplněný vatou, která místo volání o pomoc zkouší vykřikovat různé samoúčelné vulgarity. Nejvíc mě asi fascinovala absence tempa, gradace a obsahu, která byla tak absolutní, že připomínala vzduchoprázdno a občas z toho až zaléhaly uši. Díky bohu alespon za většinou přijemně civilní Lucku Vondráčkovou a Jana Dolanského, kteří jakoby sem ani nepatřili a bez kterých by to asi bylo opravdu k nepřežití. Na druhou stranu asi chápu ten kasovní úspěch. Publikum, které nemá zájem o ambiciózní depresivní dramata a jiné hluboce umělecké sebestředné exhibice současných českých filmarů, ale toužící po lehké nenáročn zábavě je za uplynulých dvacet let vyhladovělé k smrti a vezme zavděk dokonce i tímhle nevydařeným stínem Hoštic. (22.02.2015)

Je to skanzenové varianta Vesničky mé střediskové, avšak bez obsahu, smyslu a lidské důstojnosti. O náhražce humoru, jíž Babovřesky ládují diváka se svatým přesvědčením, že oslavují lidovou zábavu, by se daly psát celé traktáty. Lidovost má zřejmě značit třeba poslední výrok umírající stařenky: "Ty vole, je po mně!" (01.05.2020)