Amatér

Škoda, že má film poněkud přepálenou stopáž a že Kieslowski v jednu chvíli honí hodně zajíců, rozuměj témat, takže se mu poněkud rozplizne to konečné řekněme prozření. Jinak jsem čekal spíš větší problémy hrdiny v závěru, než jen, že odejde manželka, ale tady je to geniálně podané, že za naše chyby, byť nevědomé, mohou platit i druzí. Film má pro mne vlastně dva vrcholy - jeden je na tom festivalu ("Takže ty vlastně točíš to, co je") a druhý je rozhovor s ředitelem v přírodě (Na téma, že každá věc má víc stran pohledu, a nelze vybrat správný, i když si myslíme, že máme pravdu a odhalujeme nějaký zlořád. No jo, ale kvůli vnitřní neopravené zdi se mohla postavit školka, a cihelna sice nevyrobila ani cihlu, ale lidi mají práci a mohou žít. A pak to suďte.) Potěšila mne účast Zanussiho, ale tohle už bylo právě to rozmělňování o tom, proč lidé vlastně točí filmy. Víc se mi líbilo to hlavní téma, že točí svět před sebou, ale zapomíná na ten kolem sebe a že točí prostá dramata, ale zapomíná i na to milé, příjemné a veselé. Než tedy začne točit sám sebe. Herecky je to naprosto dokonalé a všem těm hercům jsem jejich role naprosto věřil. Stuhr jako zapálený amatérský filmař je dokonalý, jak se o vše zajímá, chce o tom vědět co nejvíc, jak fungují kamery, střih, ano, takhle se chová někdo, koho jeho vášeň a koníček pohltí. Mimochodem, pobavila mě scéna, jak na festivalu v komunistickém Polsku v zákulisí popíjí Pepsi. jinak je pravda, že film nabízí spíš otazníky, které se nejspíš honily hlavou i samotnému Kieslowskému, než odpovědi, ale ono je to jak u Bergmana, kterého filmy mi to v jednu chvílu připomnělo - takové to hledání sebe sama skrze výpověď, zpověď, říkejme tomu jakkoliv. (01.08.2022)

"Ve třiceti uvěřil v Boha. Skončil tragicky - stal se knězem," varuje nadřízený Stašek svého mladšího kolegu, který právě prožívá vášnivý vztah s kamerou (a žena zatím - ne neoprávněně - žárlí). Kieslowského film je rozvedením Staškova dvojznačného varování, příběhem další takové tragédie (nebo "tragédie"?), jen ne na poli dráhy duchovní, ale umělecké. (25.02.2014)

Zajímavý film s velmi dobře typizovanými postavami (zvláště komunističtí funkcionáři). Pokud měl na mysli Kieszlowski v závěru divákovi sdělit, že každý, kdo chce něco zlepšovat, musí vždy začít u sebe, pak jeho poselství platí vždy, bez ohledu na režimy. Tyto polské filmy socialistického období jsou zajímavé tím, že sice přímo neodkazují na otázky víry a zodpovědnosti před Bohem, ale vedou k hlubokému zamyšlení... (07.09.2007)

Nádherné, zmes rôznych pocitov, ktoré vo mne ešte dlho rezonovali. Ide hlavne o obsah. Jedna maličkosť, jeden úmysel a ako sa môže všetko zmeniť a vyvinúť. Chcel len filmovať svoju dcéru a nakoniec sa z neho stáva celkom úspešný filmový amatér. No ale za akú cenu? Všetko v živote niečo stojí, aj nečakaný úspech so sebou prináša svoju temnú stránku.... Tiež sa mi páčilo ako vzdal autor poctu filmu, hlavne v súvislosti s úmrtím tej susedky a smútkom jej nešťastného syna. To bol krásny dialóg. Silný nadpriemer. 85/100 (29.03.2019)

Naprosto dokonalá filmařina. "Amatér" je v t nejjednodušší rovině příběh o tom, kterak si jeden nemotora koupí kameru, aby dokumentoval svou milovanou rodinu a nakonec propadne nové vášni do té míry, že o tu rodinu přijde. Tečka. Kieslowski byl ale příliš inteligentní na to, aby se omezil na pouhé hořko-sladké drama. Je to také příběh o tom, jak rychle se lidé mění a zavrhují své hodnoty - v případě titulního amatéra těmi impulsy byl nový koníček, ale také první chuť úspěchu a pokušení, která z něho vyplynula. Objevuje se zde také téma rozkolu mezi životními prioritami partnerů - konfliktu mezi jistotou a divokou improvizací, nudou a adrenalinem. Opravdu by mne zajímalo, kolik autobiografických prvků sem režisér propašoval. Poslední záběr je pak krásnou, klasickou pointou příběhu člověka, který zavrhl svůj svět a není schopen si najít náhradu. (30.10.2010)