To neznáte Hadimršku

Tak v tomhle filmu máme Vlastu Buriana v roli, ve které spíš vídáme jeho obvyklého hereckého partnera Jaroslava Marvana, čili protivného, přísného a nesmlouvavého, v srdci však dobráckého člověka. No a je vidět, že i tohle Burian zahraje naprosto s bravurou. Jinak není moc co k filmu psát, vše podstatné je stejnak řečeno v oficiálním textu distributora. :-) (29.02.2012)

Ve filmu To neznáte Hadimršku začíná Vlasta Burian již naplno rozvíjet svůj „filmový“ herecký talent. Zvukový film si oťukal v C. a k. polním maršálkovi a zjistil, že se v něm cítí jako ryba ve vodě. Příběhově jde sice o naivní ztřeštěnou komedii, ale to vůbec nevadí. Možná právě naopak, je to pro Vlastu Buriana ten pravý žánr. Stačí jej pustit ze řetězu a on svou famózní improvizací (scénář slouží pouze k pouze naznačení děje) dokáže utáhnout celý film. Jako ve většině filmů mu zbytek osazenstva jenom sekunduje. Nakonec nechávám jen velké tři hvězdy, protože jeho pozdější filmy jsou ještě lepší. (03.07.2019)

Vlasta Burian jako Hadimrška když vlítne zrevidovat do Prahy gramofonovou firmu, to je tajfun, uragán a smršť!! Prostě a jasně - Král Komiků!! "Od prvního se vám sníží plat o pět set korun a začne se víc dělat! Aby jedna jehla vydržela na padesát desek!" "To je nějaký tempo? Taková chcíplá čeládka? Já vám vokážu, jak se to dělá!! " Těch hlášek je úplná potopa :D :D . (02.01.2016)

Tak vtíravou melodii má jen málokterý film. S Burianem ještě C. a k. polní maršálek. Jeden z našich prvních zvukových filmů už má takovou úroveň (jistě také díky mistrům Lamačovi a Fričovi), že se promítá s úspěchem dodnes. Příběh prostinký a ve variacích vícekrát opakovaný (celý film se dost podobá pozdějšímu Ducháčkovi), přesto nezevšední, ovšem především zásluhou nádherné komiky Vlasty Buriana. (06.11.2014)

Burianova komika (slovní i mimická) se rozpadá na dvě části: na komiku fenomenální a na komiku úpadkovou, povrchní a trapnou, doslova nesnesitelnou. Komický fenomén Burian totiž chtě nechtě potřeboval mít nad sebou silnou režisérovu ruku (což pravděpodobně připouštěl jen ojediněle + potom na stará kolena v nových podmínkách ve svých posledních filmech), aby se nepropadal do titěrných, slaboduchých, doslova odporných improvizací. Do takového improvizačního transu se umělec propadal pravděpodobně pod vlivem svého vysokého sebevědomí o své komediální dokonalosti nebo současně i pod vlivem jakýchsi "stimulujících látek". Některé momenty např. v této komedii vypadají v onom směru velmi podezřele...Legendě našeho, a nakonec i světového, kina nechci vůbec ubírat na jeho legendárnosti a jeho hereckých kvalitách, naopak, ale je třeba kriticky přiznat, že skvělý komik-Burian se často propadal svojí přepísklou/nekontrolovanou komediální improvizací na úroveń laciného spíše-k-pláči šaška. (07.04.2018)