Brooklyn

Myslela jsem si, že to bude patřit k těm průměrnějším filmům a že mě to tolik nenadchne a nakonec jsem z toho nadšená byla. Saoirse Ronan se mi v roli Eilis strašně líbila a je to vážně úžasná herečka. Příběh není úplně dokonalý, ale díky režii to skvěle utíká a plyne, takže se společně s hlavní hrdinkou zamilováváte, pláčete, trpíte a smějete se a celým tím filme proplouváte. (23.01.2016)

Příběh z dob, kdy minimálně Spojené státy vítaly ekonomické migranty takřka s otevřenou náručí a ke zdárnému absolvování vstupní kontroly se stačilo decentně nalíčit a mile usmát. Návratem do minulých časů ale Brooklyn není jenom svými reáliemi, ale také přímočarým vyprávěním. Oproti knize je sentimentálnější, doslovnější a tematicky méně rozvětvený (chybí obsluhování Afroameričanů nebo náznak lesbické lásky). Zároveň si ale z větší části zachovává sympaticky nenucený vývoj událostí a svou vyprávěcí strukturou důsledněji rozvíjí motiv dvou domovů. Ve druhé polovině Eilis zažívá podobné situace jako v první, pouze je mnohem zkušenější, z žačky se stává učitelkou (proměna je dovršena druhou scénou na lodi, kdy radí nezkušené dívce). Trvalou připomínkou domova je zelená, ke které se postupně přidávají další barvy, podobně jako se ke smutku v hrdinčině tváři přidávají další emoce (spíše než aby jednu emoci zcela nahradila jiná). Neschopnost přestřihnout pouto k domovině přidává protagonistčině cestě za snem na ambivalenci – během první hodiny vytěsňuje stesk nejprve soustředěnou prací, poté budováním nového domova, aby si následně bolestivě připomněla, že její jediný a skutečný domov se nachází v Irsku. Odstěhování do USA tak oproti jiným přistěhovaleckým příběhům není koncem, nýbrž začátkem trápení. Nejvýraznější odchylku od předlohy představuje výrazné zredukování úvodní části příběhu. V knize na několika desítkách stran poznáváme prostředí a osoby, které bude muset Eilis opustit. Ve filmu dívka krátce po začátku oznámí, že odcestuje do Ameriky, což vzápětí také udělá. Nemáme tak možnost lépe poznat starší a protřelejší sestru Rose, jejíž odkaz Eilis rozvíjí a nevzniká tudíž napětí mezi tím, která ze sester si úspěch zaslouží a tím, která ho nakonec dosáhne. Eilis lze bez problému přijmout jako tradiční romantickou hrdinku. Film je tak ve vztahu ke konvencím idealistických vyprávění o naplnění amerického snu méně podvratný než kniha. Zachovává si ale její vypravěčskou přímočarost a věcný, nesentimentální tón, kdy nám slovy a hudbou polopaticky nesděluje, co hrdinka prožívá, ale nechává nás, abychom si tím prošli společně s ní. 80% (27.02.2016)

3 nominace na Oscara a to ještě v hlavních kategoriích WHAAAAAAT? Něco mi uniká? Totálně nezajímavá romanťárna, kde někdo jenom trochu přepudroval retro produkci Danielle Steele a hodil tam docela zajímavý cast a do hlavní role docela ošklivou mrchu Saroise Ronan . Špatný to nebylo, ale 3 nominace, cože? 6/10 (14.01.2016)

Nakonec sympatické romantické drama, kterak jedna Irka štěstí za oceánem hledala. Ale kořeny a stesk po rodině jsou silnější, než si původně myslela. Zvlášť když se „doma“ dějí nečekané věci. A za velkou louží to zpočátku nevypadá, že to vůbec nějak půjde. Snímek o „těžkých rozhodnutích“ nemá ohromit zvraty nebo samotným dějem, nicméně poměrně umně buduje atmosféru, poukazuje na drobné detaily. Režisér John Crowley divákům nepodlézá, nepřibližuje se vykalkulovanosti, ostatně stejně jako ve svém dramatu Ten kluk. Scénář poskytuje velkorysý prostor hlavní hrdince v podání Saoirse Ronan, která si pozornost kritiků právem zaslouží. Nese v sobě křehkost, zranitelnost, ale i slušný ranec odhodlání a odvahy. Ve výsledku docela příjemné překvapení. (04.01.2016)

Film stejný jako hlavní hrdinka. Šedá myška, která si razí cestu mezi líbivějšími a výraznějšími. A díky tomu, že je role Eilis psaná Saoirse na tělo, cítím její touhu po vlastních rozhodnutích na životních křižovatkách hodně na blízko. Kdyby se ale poslední třetina vydala trochu vyzrálejším směrem, věřil bych i celému Brooklynu. Otazníky kolem vztahů a mostů, které se nedají spálit ani směrem k sobě, ani směrem od sebe, bolí totiž nás všechny. Vyřešit je sytě červenou knihovnou proto byla laciná podpásovka. (31.01.2016)