Dvojí život Veroniky

Velmi jednoduchá a přímá dějová linka není v případě tohoto snímku na škodu, protože režisér Kieslowski pracuje hlavně s nejniternějšími pocity jak hrdinů, tak i diváků. Celý film vystavěl na výrazném audiovizuálním vjemu, postaveném na mistrovské kameře Slawomira Idziaka (Černý jestřáb sestřelen) a nevtíravém, i když velmi působivém hudebním doprovodu Zbigniewa Preisnera. Toto téměř až snové skloubení mě v kině usadilo do sedačky a i přes svou relativně krátkou stopáž mi snímek připadal ještě kratší. Tak příjemně rozporuplná směs pocitů mě při odchodu z kina ještě nikdy nepřepadla (24.02.2006)

Tleskám schizofrennímu výkonu Iréne Jacob i režisérovi tohoto poetického filmu. Tomu nejen za krásný zážitek, ale i za odvahu točit v době, kdy kinům vévodily hity jako Smrtonosná past, Terminátor II či Mlčení jehňátek, výsostně umělecké, pomalé filmy, u kterých musí divák přemýšlet. Jedna rada pro zvláštní pocit - po skončení filmu přejděte k oknu, otevřete ho, zahleďte se na hvězdy a říkejte si: ,,Mám taky někde nějaké dvojče?" (07.07.2006)

Mé porozumění tomuto těžce artovému počinu začíná a končí u citátu Ernesta Hemingwaye „Neptej se komu zvoní hrana, zvoní tobě!“ Nebudu předstírat opak a hned zkraje přiznám, že tento film jsem nepochopil. Nevím, co chtěl říct, zda-li měl co říct a proč to říkal skrze podobný příběh. (Může existovat snová detektivní hříčka o podobně vytříbených vizuálních kvalitách?) Ani přes plnou koncentraci a nejvyšší možnou snahou proniknout pod povrch všedních věcí, nedošel jsem k uspokojivým závěrům. Nedokážu Veroniku zavrhnout, odkopnout, pohřbít ve svých myšlenkách. Nedokážu to kvůli Irène Jacob, nedokážu to kvůli Kieslowského podmanivé režii. Nenudil jsem se, jenom nechápavě koukal. Asi špatným směrem. 70% Zajímavé komentáře: Faye, bogomira, Aidan, ScarPoul, joker2, Dero (25.11.2008)

LFŠ 2011 | Film zachycující krásu, intuici a jednání žen a to naprosto přesně. Až po projekci jsem si však vyklidil nelogické poznatky z plynutí děje a otázce, cože to přesně mělo znamenat. Velké plus je formální stránka - chladné podzimní filtry, zelené světlo, sexuální červená + všudypřítomná dusivá atmosféra sexu obecně, podpořené věčně obnaženou, vynikající Iréne Jacobovou, úchvatná Preisnerova hudba a dobře použitá kamera. Místy se však barvy až často opakují a imho je digitalizace projektovaného snímku připozkazila. (31.07.2011)

Po zhlédnutí tohoto filmu mi jaksi vytanulo srovnání s tvorbou Toma Tykwera. Má ke Kieslowskému velmi blízko, což dokazuje Tykwerův návrat ke Kieslowskému scénáři ve filmu Nebe. Pokud Dvojí život Veroniky soudím čistě subjektivně, musím říct, že na mě působil mnohem příjemněji a skromněji než Tykwerovy filmy, hlavně mi byl bližší a nepůsobil na mě jen jako nějaké ušlechtilé obrázky. Ačkoli to v žádném případě není vtíravý snímek, dokáže si získat různé typy diváků, někoho díky krásné hudbě, někoho díky výkonu Irène Jacob, někoho pro svou tajemnou atmosféru a mnohé jistě dojme jeho smutný příběh. Pokud dokážete vnímat tohle všechno dohromady, je to skutečně výjimečný zážitek. (23.06.2006)