Ten třetí

Škoda té utahanosti a unavenosti děje, který nedokáže celou stopáž diktovat tempo a bavit. Můj zájem tak postupem času solidně upadal. Co hůř, film nedokáže pořádně vytěžit námětové možnosti. Máme tu velký herecký kádr, životní situace, spousta zvučných jmen, ale velmi nekonzistentní příběh s přestřelenou stopáží. Tentokrát zkrátka Paulově práci neříkám pane. V rámci myšlenky s vyprávěním (psaním knihy) z vlastního života a propletení osudu lidí jsem nějak postrádal smysl role Miluše Kunisové a její rozvrácené rodinky a celé to mělo být mnohem provázanější, šokující, překvapující, emotivnější... prostě tak, aby to těch 137 minut sežral s gradací a větší záživností. (20.03.2015)

Další ambiciózní projekt Paula Haggise, který to měl nejen u mě po vykalkulovaném hyperkorektním dramatu Crash lehce nahnuté, se znovu drží tradičních vzorců. Není okázalý ani výstřední, není ani polopatický. Na druhou stranu výtečně vede herce a nemůžeme mu upírat řemeslnou zručnost. Pod rouškou „klasického“ vyprávění představí několik zajímavých hrdinů, kteří se divákovi postupně dostávají pod kůži. Ten s přibývajícími minutami totiž víc prahne po tom, dozvědět se o nich další informace. Atmosféra houstne, Haggis se nebojí překvapení. V jistém okamžiku vyprávění se začneme těšit na to, jak se jednotlivé linie propojí; zda to udělal Haggis sofistikovaně, nechám na divácích. Sdělil vše tak, jak jsem pochopil, ptají se. Nebudu prozrazovat, ale je jasné, že fiktivní svět se s tím reálným proplétá velmi často a nadmíru rád. Určitě leckomu dojde, že Mila Kunis dělá housekeeping v New Yorku, zatímco k její zásadní ztrátě papírku s adresou dochází v Paříži, kde se odehrává příběh Liama Neesona a Olivie Wilde. A leccos dojde i beze slov, což je o to cennější. Je asi zřejmé, že Haggis na to mohl jít s mnohem jasnější formou, nešel, jeho záměrná volba, holt nemůžeme mít všechno na zlatém podnose (i tak si myslím, že závěr měl být lépe dramaturgicky uchopený). O důvěře, vině nebo odpuštění se toho dozvíme docela dost. Navrch si užijeme změny nálad Olivie Wilde, netradiční romantiku v podání Adriena Brodyho nebo půvab na hereckém poli začínající Loan Chabanol. (21.10.2014)

Toľko hviezd pohromade a výsledok je aj tak takáto konina ? Ono je fakt, že tie príbehy samé o sebe nie sú až tak zlé ( asi tak na 3* ), ale to vysvetlenie príbehu na konci filmu to zráža ešte nižšie. Liam Neeson fajn aj keď tá jeho postava je nudná ako zasadnutie parlamentu, Adrien Brody tak jeho postava bola jedno veľké WTF ! to ani viac nekomentujem, Mila Kunus ako vždy hysterická, no aspoň že tu je Olivia Wilde a jej postava .... (22.09.2014)

Mindfuck o smrti ne lásce. Haggis s přehledem servíruje několik dějových rovin přičemž je poměrně jasné co je záměrem a jak do sebe všechny linky zapadají, jen občas něco nehraje. Není úplně košér s vyprávěcí linkou, protože detaily se liší. Chytrá vztahovka, mylně přijímaná jako romantický film těží především díky výborným hercům v hlavních rolích (Neeson pro změnu neakční) i ještě (naposledy) před-těhotenského těla Olivii Wilde. Nejsem si jistý jestli šlo o artovku schválně nebo omylem, ale rád si to dám znovu. Nechce to jít z hlavy... (27.09.2014)

Tenhle film mi dal docela zabrat. Po dlouhém přemýšlení v průběhu filmu o tom, co vlastně jednotlivé příběhy spojuje, mě na konci zklamalo, že určité prvky pouze mátly diváka, aby si celou dobu nebyl jistý, o co tam jde... Místo toho, aby děj postupně spojoval příběhy dohromady. Původní myšlenka filmu je jinak podle mě velice dobrá, herci taky úplně skvělí a Third Person by klidně mohl aspirovat i na čtyři nebo pět hvězd, ale když se film snaží z diváka dělat blbce, je tu něco špatně. (14.12.2014)