Útok na Bílý dům

Jsem asi příliš malý žánrový fajnšmekr, abych si dokázal další onátělníkované tančení Dredericka, pardon, Channinga Tatuma v dešti - tentokráte kulek - užít tak jako bych to jistě dělal, kdyby mi bylo dvanáct. To jsem totiž nadšeně hltal daleko (ve všech ohledech) lacinější akční béčka. Teď už se můžu jen uchechtnout, když černý prezident v romantických záběrech obdivuje pomník Abrahama Lincolna, dvanáctileté děvče mává prostřílenou americkou vlajkou a asi francouzsko-ruská (who cares, že?) banda slizkých padouchů podniká patriotické akty, při kterých létají na všechny strany vraky aut, kusy budov a statisíce střel - to vše za striktního lamího PG-13. Tohle prostě ne, a nevím kde je chyba, protože Commando je objektivně daleko pitomější, ale baví mě dodnes o několik řádů víc;) White House Down je prostě naprosto nevinné mozek vypínající popcornové chroustání, což z něj vedle cíleného propagandistického zla Olympus Has Fallen dělá téměř svátost, ale kdybyste se mě zeptali, na co z toho se máte podívat, pošlu vás (s varováním) do náruče R-kovému Butlerovi. Pro mě je tohle naprosto zbytečná záležitost a ani chromované RPGčko v opěradle prezidentské sedačky v Beastovi to nezachrání... 50%, protože natahovat to dost přes dvě hodiny je ubíjející. (31.01.2014)

Čekal jsem od Emmericha jednoduché, bezduché a co si budeme povídat, místy dosti ("patrioticky") patetické odreagování a přesně to jsem dostal. Hláškující Jamie, odkaz na Den nezávislosti a sebeparodující scény (viz. závěrečný běh s vlajkou - to je opravdu masterpiece :D), to vše potěšilo - 70%. A Maggie už bych rád viděl zase v něčem vážnějším... (18.07.2013)

Olympus Has Fallen vs. White House Down. Těžký to battle, ale u mě o fous vítězí první jmenovaný. Filmy si jsou velmi podobné, takže srovnání je opravdu na místě. OHF jsem viděl dřív, takže možná i proto si mě získal víc. Určitě na mě ale zapůsobil mnohem úderněji (hlavně svojí první polovinou) než WHD, což je taky solidní akčňák, ale určité momenty ho srážejí do průměru. Nechápu, co pohledává v žánrech komedie a jak si někdo může myslet, že to za komedii má být považováno. Možná u nás to místy působí klišovitě, šablonovitě a trapně komicky, ale věřte, že pro Amíky to je boží hrdinský akčňák se vším všudy. 65% (16.10.2013)

Nabízí se otázka jestli má podobný akčňák dneska vůbec co říct, ano i ne. Například úvodní budování toho že se něco chystá, funguje spolehlivě. Záporáci jsou zpočátku charismatičtí a nevadí ani hlavní hrdina. Bohužel filmu škodí jak přepálená stopáž, tak samozřejmě tlak na co největší akčnost, která jak dneska víme je z velké většiny digitální. Takže sledujeme asi 5x digitální výbuch někde v Bílém domě. Digitální pád limuzíny do bazénu + notnou část honičky předcházející. Digitální helikoptéry. Copak nikoho nenapadne, že tohle normální divák prostě nemusí vidět? Ohromí vůbec dneska někoho že limuzína udělá 4x salto? Neohromí, protože je to blbost a tohle auto prostě neumí a basta. Škoda že se nepodařilo zužitkovat hláškovací potenciál nebo vzájemné pošťuchování dua Tatum/Foxx. Film se stává s blížícím se koncem prakticky nekoukatelný. Takže dopadá podobně jako Olympus has fallen. Možná je tohle o malinko lepší. Ale opravdu jen o trošku. (01.11.2013)

Kdo by to byl řekl, že zrovna Rolandu "zapněte co nejvíc počítačů a vyrenderujte mi zničení světových památek" Emmerichovi tak moc půjde k duhu klasické pojetí akce? Vzít si to z Pádu Bílého domu to nejlepší (tedy Butlera s Eckhartem a eRkovou nekomprominost) a zbavit se občasné infantility i rodinných eskapád, tak už by stačilo jen aby zdejší John pronesl "jupíjájej šmejde" a bylo by tu rázem důstojné pokračování Smrtonosné pasti. (12.10.2013)