Útok na Bílý dům

Nejpoctivější a zároveň nejzábavnější akčňák posledních let. Na rozdíl od jiných snímků pomrkávajících po akční slávě let minulých má White House Down jednu velkou výhodu - působí úplně přirozeně, nenuceně, v každé druhé minutě se nám nesnaží říct: "Koukněte, tuhle scénu jsme si půjčili odtud, tuhle zase odjinud, smějte se." A natočil ho Roland Emmerich, což je možná poslední člověk, od něhož by kdekdo čekal tak výborné a nápadité přestřelky (které tentokrát hrají větší roli než mamutí digitální destrukce)... Ale stačí si vzpomenout na jeho Univerzálního vojáka a rázem je jasné, že i tady je režisér jako doma. Kromě akce ale vytáhl ještě jednu důležitou zbraň - humor. Spoustu humoru. Perfektně načasované gagy (zombíci v limuzíně), slovní přestřelky, vtipné postavy, které nejsou stupidní (průvodce Bílým domem). Jedinou výhradu nemám ani k hercům počínaje Channingem Tatumem (McClaneův nátělník si zasloužil) a konče Jamesem Woodsem a celou tou charizmatickou záporáckou bandou. A to se ani nezmiňuji o mazaně napsaném příběhu, který dovede překvapit. Dávám pět hvězd a líbilo by se mi, kdyby Roland Emmerich zfilmoval Rainbow Six od Toma Clancyho. (23.07.2013)

Další řadový Emmerich a další tupý film, který je hrozně snadné milovat i nenávidět. Mně to bylo všechno celkem putna - devadesátkový odér byl fajn, jelikož kdyby hlavního akčního hrdinu hrál Bruce Willis, jednalo by se o slušné pokračování a zároveň výbornou parodii na Smrtonosnou past (kterou Útok na Bílý dům hojně cituje, stejně jako Skálu a několik dalších klasik). Sledování mě neuráželo a byl jsem rád, že se nemusím nutně moc soustředit - příběh je předvídatelný od začátku až do konce a inovací je pramálo. Patosu a klišé bylo dost, nicméně kdo by ho nečekal, když Emmerich točí film o přepadení amerického prezidenta v Bílém domě? Jen to mohlo být kratší. 5/10 (17.01.2015)

Tak a je to jasné, letošní bitvu o Bílý dům nakonec vyhrává drsňák Butler. A to i přes svou béčkovost a patos s velkým přehledem. Roland Emmerich toho nabídnul totiž podstatně méně, než nabádají zdejší ohlasy a se svým rádoby odlehčeným stylem docela selhává. Mix nadhledu a napětí zde vůbec nefunguje, pousmál jsem asi dvakrát a kvůli mnohdy trapným fórkům bohužel nefunguje ani ono napětí. Scénář je navíc ještě stupidnější a děravější než Fuquův pokus (i když se tomu dá těžko věřit). Opravdu mě místy hodně vytáčelo, že se všechny postavy chovají jako totální idioti a to nejenom v těch rádoby vtipných pasážích. Moc tomu nepomáhá ani totálně nevýrazný a nesympatický Tatum. Toho už jsem po 21 Jump Street a cameu v This is the end chtěl pomalu začít brát na milost, ale po tomhle se opět posunul zpět na můj herecký blacklist. Nemá charisma, hláškovat také neumí a v akci také dvakrát přesvědčivý není. To už i ta jeho filmová dcerka by s tím samopalem vypadala uvěřitelněji Jamie Foxx je tentokrát také nezvykle nevýrazný, a tak musí celou situaci zachraňovat výborní záporáci. Je hezké vidět po delší době Jamese Woodse zpět v herecké formě. Třetí hvězdu tak dávám hlavně díky němu, rozjetému Jasonu Clarkovi a hodně slušné, přehledné a hlavně skvěle odsýpající akci, které je zde naštěstí dost. I tak jsem ale od Emmericha čekal daleko víc. 50% (16.10.2013)

Olympus Has Fallen vs. White House Down. Těžký to battle, ale u mě o fous vítězí první jmenovaný. Filmy si jsou velmi podobné, takže srovnání je opravdu na místě. OHF jsem viděl dřív, takže možná i proto si mě získal víc. Určitě na mě ale zapůsobil mnohem úderněji (hlavně svojí první polovinou) než WHD, což je taky solidní akčňák, ale určité momenty ho srážejí do průměru. Nechápu, co pohledává v žánrech komedie a jak si někdo může myslet, že to za komedii má být považováno. Možná u nás to místy působí klišovitě, šablonovitě a trapně komicky, ale věřte, že pro Amíky to je boží hrdinský akčňák se vším všudy. 65% (16.10.2013)

Kdo by to byl řekl, že zrovna Rolandu "zapněte co nejvíc počítačů a vyrenderujte mi zničení světových památek" Emmerichovi tak moc půjde k duhu klasické pojetí akce? Vzít si to z Pádu Bílého domu to nejlepší (tedy Butlera s Eckhartem a eRkovou nekomprominost) a zbavit se občasné infantility i rodinných eskapád, tak už by stačilo jen aby zdejší John pronesl "jupíjájej šmejde" a bylo by tu rázem důstojné pokračování Smrtonosné pasti. (12.10.2013)