Pro strach naděláno

A Touch of Cloth je fakt blbost. Hovadina. Tenhle tzv. seriál je tak blbý, protože je tak geniální. Ať už jsou to ty neuvěřitelné hlášky, jako např. "Byl nalezen mrtvý. To se mu nepodobá," a hromada dalších velmi podobného typu (zejména soudní lékařka je v tomhle sázka na jistotu), ať už jsou to neuvěřitelně ujeté zápletky (zejména pointa prvního dílu je brutální), které mají všechny velmi podobné rozuzlení, ať už je to kromě neskutečné nálože slovního humoru i ten vizuální, všechno stojí za to. A krom toho všeho je to pořád vlastně ještě i tak vynikající detektivka. Navrch je tu geniální John Hannah v titulní roli, ta ženská, co hraje Old Manovou (tedy Oldmanovou) a v poslední tzv. sérii i skvostná Karen Gillan. Next time na čtvrtou sérii je vrchol vší dokonalosti. 95 %. Jedna z nejlepších komedií vůbec. (20.04.2023)

s01- 85%, s02- 80% "I want to find out who he knows, where he goes, what he does, in which size gloves... What he eats, how he sleeps... Under blankets? Under sheets? Is he single? Is he taken? How crispy does he like his bacon? Upper, middle, working class? Which hand's employed to wipe his arse? What's his blood group? What's his sign? What's his take on Palestine? Who's his mother, who's his dad? Has he read Beevor's Stalingrad? What's his height, what's his weight? How often does he masturbate? Is he churlish, shy or chatty? Who is the real Mike Macratty? Solve these riddles if you can... and together we can stop this man." (09.11.2014)

Žel, není to můj styl humoru. Kdyby šlo jen o parodii, proč ne, ale těch parodických prvků tam není moc, a takové ty přehnané zrůdnosti, násilnosti a nechutnosti naopak skoro v každé scéně, a úplně zbytečně. Čím déle to trvalo, tím nudnější to bylo a fórky se jen opakovaly. Not my cup of tea, indeed. (29.12.2014)

Co funguje bez výhrad jsou running jokes, parodování žánrových kriminálních klišé a dialogy. Naopak co nefunguje je kadence gagů. Snaha o humor je za každou cenu a doslova v každé scéně, v každé větě i v každém obraze. A to znamená, že mnoho „humorů“ vyzní naprázdno či trapně. I tak tu ovšem na pět minut stopáže připadá tolik bránici ničících gagů, že se to snad ani nedá spočítat. Hlavně a především však jde o vzkříšení klasické nefekální parodie (od osm let starého Garth Marenghi's Darkplace snad první zdařilá) a za to patří Britům velký dík. Druhá série je sice zdánlivě poněkud o něčem jiném (tentokrát si tvůrci berou na paškál veškeré ty drsně drsné kriminálky o poldech v utajení, především na Jacku Bauerovi nezůstane nitka suchá), ale ctí ji stejné klady a stíhají stejné zápory jako první sérii. Nesporná výhoda ovšem je, že se rozvíjejí některé gagy a že tvůrci neopakují již použité vtipy a nápady. PS: Pokud si nejste v britské angličtině jisti v kramflecích, tak raději neradno se přibližovat; unikla by vám drtivá většina slovník hříček (snad každá druhá věta tu je minimálně dvojsmysl) a narážek a to by byla škoda, jelikož ty tu patří k tomu vůbec nejlepšímu. (19.11.2012)

A člověk by řekl, že kvalitní parodie vymřely. Není to pravda, pořád tu máme britskou televizní produkci a muže s permanentně kamennou tváří, Johna Hannaha. Vtipy jsou zde na každém rohu, dialogy baví, úžasně zparodovaná je úderná honička v prvním díle. Nezbývá než tvůrcům popřát to, aby se další části této povedené krimi parodie vyrovnaly svým skvělým předchůdcům. Šéfe, na tohle byste se měl podívat. (22.11.2012)