Život je pes

Prvorepubliková rodinná komédia v tom najlepšom svetle. Je to stále vtipné, nápadité, s výbornými dialógmi a hláškami a navyše tu vystupujú hneď dvaja moji obľúbenci danej doby. Hugo Haas tu v dvoj- až troj-role predvádza herecký koncert a Adina Mandlová vo svojej prvej významnej role sa rozžiaruje ako budúca herecká hviezda. A to iskrenie medzi nimi je parádne. (28.09.2021)

Skutecna perla mezi predvalecnou filmovou scenou u nas a jedna z nejlepsich komedii vubec! Vynikajici humor s vtipy, kterym se smejete i dnes. Filmy a humor Hugo Haase jsou mi mnohem blizsi nez ty Vlasty Buriana. Tento snimek neni ani tak ztresteny jako vetsina jinych veseloher z tohoto obdobi a Haas ve sve dvojroli opet exceluje. I kdyz je to takovy budizknicemu, jeho postava je velice sympaticka. Stejne tak i postavy snad vsech zucastnenych. Vynikajici sceny s predavanim falesnych bankovek. Skutecne vtipne. Nejvetsi role Adiny Mandlove vsak teprve prijdou... (24.10.2008)

Znovu a jinak. Setkání Friče s prostořekým Haasem lze obecně považovat za jeden z nejšťastnějších okamžiků v historii československého filmu, také proto, že umělecké renomé obou mužů nabývalo na intenzitě právě ve třicátých letech. Oba už patřili k zavedeným značkám – Frič úspěšně zápolil s neukázněným Burianem a Haas se mezitím zabydlel v masce postarších, hartusivých strejců, kam jej katapultoval Poláčkův Načeradec. Ale jak známo, změna je život. Crazy komedie byl žánr v Československu tehdy de facto neznámý a možná také díky velké dávce dravosti doslova vybízel k rychlému útoku. Frič v ní mmj. dokázal náležitě uplatnit i prvky (záměny a rychlé převleky), jež měly základ ve francouzské frašce, tzv. vaudevillu, a Haasovi bylo umožněno stvořit na plátně fantastickou dvojroli sympatického smolaře a usedlého hudebního vzdělance tak, že v některých okamžicích nebylo jasné, zda se skutečně stále jedná o tutéž postavu. Hugo Haas pak přes nesouhlas a protesty majitele Moldaviafilmu do hlavní ženské role prosadil Adinu Mandlovou, tehdy třiadvacetiletou začínající herečku, která se po prvních filmových nezdarech objevila ve zcela jiné formě. Hvězdnou sestavu tohoto veskrze autorského snímku doplňuje ještě Haasův starší bratr Pavel, nadaný hudební skladatel, jehož jazzové melodie přímo rozžívají genius loci prvorepublikových časů. Život je pes bezesporu náleží k prvním úspěšným vlaštovkám zlatého věku české komedie, je dílem stále svěžím a moderním, které suverénně obstojí i dnes, po více než osmdesáti letech. Máte rád vážnou hudbu? – Tedy, specielně vážnou. – A chodíte rád na koncerty? – Přímo šíleně. – Jé, to tedy budeme chodit spolu! – Dobře mi tak. (03.10.2008)

Spíše než pitvořící se (třebaže schopně) Burian, než svůdný romantik Nový, je mi zřejmě bližší sympatické rošťáctví Hugo Haase, v tomto filmu pak v poloze lehce trumberovité - musí totiž neustále hasit problémy, které si sám způsobil a tím se dostává do problémů dalších, o chlup hlubších. Finále je sice zřejmé již od počátku, ovšem cesta k němu je zábavná. Nevadil mi ani obligátní výskyt všech "prvků prvorepublikové komedie", které jsem si vypsal v komentáři k Jedenáctému přikázání. Zjevně i ze stokrát použitého lze namíchat cosi osvěžujícího. Slabší ****. (06.01.2009)

Posuzujeme-li toto svěží dílko z pohledu doby jeho vzniku, jedná se o práci určitě nadprůměrnou a kultivovanou, která viditelně přesahuje standard svého času. To, co z ní vyčnívá ještě víc, je strhující živelná komika čerstvého Pražana Huga Haase, jehož dvojrole a její pojetí by sneslo plně i dnešní měřítka. Fabule i scénář jsou věrohodně propracovány a rámec krotké rodinné komedie-idyly prolamován ne jako výjimka, nýbrž jako osvědčené pravidlo. Fenomén Huga Haase nejen jako komika, ale i jako režiséra a scénáristy se zdá být nedoceňován. Jeho robustní, na reáliích vždy poučené a příkladně připravené herectví s celou řadou nezaměnitelných prvků v tomto díle stačilo jen naznačit své vrcholné možnosti. Stalo se tak ovšem způsobem, který bere dech i po desetiletích a nutí nás k neskrývanému obdivu. Začínající, ještě ne dvacetiletá Mandlová sice nic neposvětila, ale také nepokazila; budoucí klíčovou hvězdu národní kinematografie ovšem nebylo možné přehlédnout už tehdy. ŽIVOT vešel po právu již za života svých tvůců na piedestal zlatého pokladu české národní a stání kinematografie. (17.06.2008)