Zhit
Live!
Režie:
Jurij BykovScénář:
Jurij BykovKamera:
Ivan BurlakovHrají:
Denis Švedov, Vladislav Toldykov, Sergej Sosnovskij, Alexej Komaško, Sergej Žarkov, Konstantin Strelnikov, Jevgenij Sytyj, Sergej BeljajevObsahy(1)
Začiatok jesene, opustená krajina. Miestny obyvateľ Michail (Vladislav Toldykov), ktorý je práve na love zveri, sa stáva nechceným svedkom, ako sa hŕstka mužov snaží zabiť iného muža, Andreja (Denis Švedov). Michail sa mu pokúsi pomôcť, no po tom, čo príde o auto, sa ocitne v ohrození aj on. Dvaja úplne odlišní ľudia sa tak vydávajú na dlhú cestu, aby sa zachránili. (metal.storm)
(více)Recenze (30)
Nebylo to úplně špatné, bohužel ani úplně dobré. Námět je fajn a díky hlavnímu hrdinovi, tlustýmu Rusákovi, si mě to docela získalo. Bohužel herecky to není žádná hitparáda a i to poselství je moc okaté. Když se film snaží něco sdělit, mám to rád rafinovanější. Ty artové vložky s bloumáním po křovinách za zvuků umrdaného klavíru tomu taky nepomohly. Na dobrý survival je to špatně natočené a příliš artové a na dobrý art příliš hloupé. ()
“Doposiaľ posledná” skúsenosť s Bykovom, a opäť solídna skúsenosť, pričom toto by mohli doceniť aj tí, ktorým nie je pomalší dej pochuti. Snímok má 70 minút, vo svojom jadre je síce spomalí, no záver dokonale pokračuje v tom, kde samotný film začal. Rozuzlenie je Bykovou klasikou, kladie si zásadnú otázku holej existencie: “Byť, či nebyť?” ()
Nejlepší je, když se tvůrci cítí na komorní drama a spolu s dobrými dialogy ho opravdu zvládnou. V tomto případě jim vlastně stačili dvě naprosto rozdílné postavy a poctivá ruská sibiřská tajga. Vztah těch dvou chlapů vlastně není ani ničím zvláštní, ale je tak dobře natočené, že závěrečná scéna musí sejmout i toho nejtvrdšího diváka pod sluncem. Za mě dobrý, slušná jednohubka. ()
Domorodec je nedobrovolně zapleten do dramatu třetích osob (1 + 3), o kterých nic neví, a kteří jsou mu zpočátku lhostejní. A to vše platí i pro diváka. Postupně pociťuje určité sympatie k člověku, jehož se stal rukojmím (psychologický vztah mučeného a mučitele). V rozhodující chvíli si však znovu jasně uvědomuje, že se jedná o pseudo-situaci, která do jeho života nepatří, že jeho život je někde jinde, a jednoznačně se rozhoduje. ()
Ruský chlad plný emocí s dvěma vrcholy, na nichž Bykov demonstruje své přesvědčení, že pud sebezáchovy téměř u každého přebije vše. A ať se nám to líbí nebo ne, dokud nebudeme před touhle otázkou stát, tak na ni nikdy nedokážeme odpovědět. Jednoduché a čisté, ale ten první vrchol či odpověď na otázku jsem vidět nechtěl (paradoxně). ()
Reklama