Koleje osudu

Dnes už druhý film s Colinem Firthem,který hodnotím,ale je úplně z jiného soudku než Kingsman.Koleje osudu obsahují dvě příběhové linie.První je z války,kdy Lomaxe(Firtha) zajali Japonci.Druhá se odehrává po válce,přesněji tedy v roce 1980,kdy Lomax žije s Nicole Kidman,ale traumata z války pořád přetrvávají.To prolínání se mi líbilo,film působí na každého diváka velmi emotivně.Pár lidí zde psalo,že kdyby byl film režírován někým známějším,tak by byl ještě lepší.Mně se ale líbil i tak.Konec mě opravdu,ale opravdu velmi překvapil.A ještě více neuvěřitelnějším faktem je,že celý příběh je podle skutečné události.Za mě dávám 80% (04.08.2015)

Přiznám se, že za rozčarování na mé straně stojí hlavně očekávání zahraniční verze domácího Aloise Nebela. A právě proto jsem taky v prologu o vznikajícím vztahu vláčkařského podivína vrněl blahem. Když ale úvod skončil a výhybka přeskočila na převážně válečné drama, já už dávno mířil jinam. Jenže nejen proto mi The Railway Man nesedl. Hlavním důvodem totiž je to, že obsah kromě formy sdělení nic moc nového neřekne, ba ani nenaznačí, a tak je vývoj ústředního vztahu dvou válečných veteránů od jeho nakousnutí naprosto předvídatelný - a to včetně neasertivního posunutí viny a odpovědnosti na "ty nahoře." Díky onomu úvodu, kterému s přehledem vládne odzbrojující Stellan Skarsgård, spolu s lekcí nikterak známé historie film za zhlédnutí rozhodně stojí. Rozčarování nad zbytkem, jenž už už je bohužel jen příjemně obíhajícím a řemeslně zvládnutým dramatem, ale nesmaže. (24.05.2014)

Koleje osudu je film, jehož nosnými pilíři jsou ústřední herecké trio a příběh inspirovaný skutečnou událostí. Colin Firth a Nicole Kidman umí hrát, o tom jsem se už kolikrát přesvědčil a pro mě neokoukaný Jeremy Irvine mile překvapil. Samotný příběh je silně sugestivní drama, které, jak se říká, mohl napsat jenom sám život. Muž, který se snaží vyrovnat s démony z minulosti, na cestě za klidem na duši, doprovázen na této cestě ženou, která je mu oporou. Líbilo se mi vrstvení příběhu, ve kterém se mísily pasáže ze 40. a 80. let, přičemž na mě tyto přechody působily zcela přirozeně a já jsem se jako divák neztrácel. Zkrátka na první pohled skromný film, který má oporu v silném příběhu a hereckém ansámblu. (22.03.2014)

Velice zajímavý film o komplikovaném zrodu britsko-japonského přátelství.Mezi klady snímku počítám silné téma a kvalitní obsazení,ke slabinám řadím scénář,který mohl z námětu dostat mnohem více,ale přesto si myslím,že jde o film,který stojí za shlédnutí,navíc oceňuji,že se tvůrci nenechali unést a neudělali z filmu další pokračování Saw.Taky se mi líbilo nenásilné prolínání minulosti a současnosti a také to,že se film zaměřil spíše na psychické následky války,než na válku samotnou,protože když si vzpomenu na 6.batalion... (16.08.2016)

Jsou dva druhy filmů: první, kde hlavní roli hraje pomsta, a druhý, kde hlavní roli hraje odpuštění...A tento film je příkladem toho druhého...Odpuštění není snadné, a lidská touha po pomstě je zakořeněna hluboko v nás...Ač to filmy velmi zjednodušují, pomsta nepřináší zadostiučinění ani klid, naproti tomu odpuštění přináší svobodu mysli, ducha a duše...Film není po technické stránce nijak dokonalý, ale hlavní téma předává s grácií... (09.07.2014)