12 rozhněvaných mužů

Friedkin měl hodně velkou odvahu když se rozhodl natočit úplně stejný snímek jako je originál s Henry Fondou. Jediné co mi na filmu chybělo bylo právě obsazení, které mi u originálu prostě sedělo víc. Ale i tak se jedná o špičkovou práci a snímek žádnou ostudu rozhodně neudělá, protože když už k něčemu dělat remake, má to rozhodně vypadat takhle! (05.03.2013)

Klasická verze má super filmovou černobílou kameru, lidi hodně vstávají ze židle a tvoří různé zajímavé kompozice stojících a sedících postav, sem tam je tu dokonce nějaká prolínačka a člověk má pořád pocit, že je na co se dívat, i přesto že se děj odehrává v jedné místnosti. Klasická verze má ale docela slabý závěr, číslo 3 je v závěrečném monologu naštvaný, pak roztrhne fotku a je smutný a je konec filmu. ____ Tahle verze má naopak nudnou televizní kameru, film působí strašně lacině. Na druhou stranu má ale mnohem katarznější konec, protože se podařilo závěrečný monolog čísla 3 jednak lépe napsat, ale také lépe zahrát. Pokud jde o to jak je monolog napsaný, je mnohem polopatičtější, takže je z něho mnohem líp vidět že se číslo 3 vidí v oběti a že v obviněném vidí svého syna (- I can feel the knife going in... /// - He's not your boy... He's somebody else... Let him live. ). Někdo by řekl, že je to dělaní z diváků idioty, já bych tomu říkal spíš dobrá dramaturgie. Číslo 3 je v závěrečném monologu také lépe zahraný. Zatímco v klasické verzi je celý monolog čístě naštvaný, v téhle verze je v tom naštvání celou dobu přimíchán smutek, respektive číslo 3 během monologu vícekrát přepíná z naštvání do smutku, což dělá konec mnohem smutnější a také katarznější. (02.03.2020)

Prečo som Lumetovým nasrancom dal 5* a tu 4* mi tiež nie je úplne jasné... Film bol vlastne do bodky prepis, herecké výkony tiež nezaostávali, kamera klaustrofobická a napätie by sa dalo krájať. Niet čo vytknúť hádam iba malá úvaha: prečo sa toto točilo opäť? Jediným uspokojivým dôvodom by som považoval snahu o resurekciu tejto geniálnej klasiky ľuďom, ktorým napríklad z čiernobielych filmov vyskakujú vyrážky (a že ich nie je málo) ak išlo o snahu umelecky alebo remeselne prekročiť pôvodnú verziu... Tam nie je veľmi čím, veľké bravó však zaslúžene patrí faktu, že to dopadlo slušnou remízou. (27.01.2013)

Kdyby neexistoval původní film, pak by to bylo aspoň za 4*, ale takhle? Co je v tom filmu nového, kromě toho, že je tam víc černochů a je to barevné? Jaká je invence režiséra/scénáristy nebo kohokoliv dalšího? V podstatě slovo od slova je to kopie. Takže absolutně nevím, za co bych měl dávat víc hvězdiček. Herecké výkony byly slušné, ale v původním filmu byl každý u stolu věrohodnější a zajímavější. Nechápu důvod vzniku tohoto filmu. (03.09.2009)

Čtyřicet let uplynulo od doby, kdy se tehdy dvaapadesátiletý Henry Fonda navlékl do bílého obleku a v jedné dusné místnosti v patře soudní budovy předvedl jeden z nejznámějších hereckých výkonů v dějinách filmu. Henryho Fondu vystřídal tehdy o generaci starší Jack Lemmon, hlavním protihráčem se mu stal jeho vrstevník George C. Scott (aka Jeho Zelenost Generál Patton) a Jiřího Voskovce v roli zdvořilého imigranta odkudsi ze střední či východní Evropy vystřídal Edward James Olmos - který má kupodivu stále být z východní Evropy:) Samozřejmě je tu více známých jmen, ale to už není tak důležité, pánové Stahl, Petersen, Gandolfini a Cronyn prominou. Důležitější je, že se režisér Friedkin, tehdy rovněž takřka se sedmi křížky na hřbetě, rozhodl oživit obraz, a tím nemyslím jen pohyblivou kameru;) Řeč je hlavně o afroamerických účastnících, z nichž jeden hraje velmi výraznou roli rasistického porotce - vymlasknout takhle všem na odiv černého rasistu, to je kus novátorství, ať se vám to líbí nebo ne. Zajímavé je, že tomu "džentlmenovi" v obleku ten jeho svatý hněv na špinavé feťácké Mexikány věříte (a je vám z něj zle jako z každého jiného nácka). Podezřívám Williama Friedkina, že svým castingovým rozhodnutím chtěl ukázat, že doba hodně pokročila, a především posílit tu vnitřní rovinu Dvanácti Rozhněvaných Mužů - tu, ve které se nastavuje zrcadlo naší "objektivitě" a "nezaujatosti", manipulovatelnosti, ale i odpovědnosti za naše rozhodnutí. Rozhodně se mu to povedlo, bohužel film jako celek je jen důstojným remakem, který kvalit originálu nedosahuje. Dokonce bych řekl, že Michalkovova verze je také lepší, ale to je kromě její originality dáno i velkoplátnovou výpravou. Na televizní film dost slušné, ale "objektivně" prostě nemůžu dát osmdesát. Výsledek je 70%. (06.07.2009)