Vrásky

Páni, tak tomu říkám moc příjemné překvapení. Španělský animák z prostředí domova pro seniory je natočen s velkým citem pro problematiku starých lidí, dokáže rozesmát i dojmout a přitom nikdy nesklouzává k lacinému patosu. Dva rozdílné charaktery, Emilio „Rockefeller“ a Miguel, mi dokázaly vlézt pod kůži a stejně tak jejich postupně se rodící přátelství. Je v tom plno smutku, ale i důstojnosti a nezlomné vůle. A má to scénář, za který by se nemusel stydět leckterý hraný film. (12.06.2016)

Takhle příjemnou animaci jsem ve filmu dlouho neviděla, takže musím uznat, že Španělům se tenhle snímek o stáří velmi povedl. A povedl se zejména atmosférou, ať už jde o utajovaný bazén, podivně nekonkrétního lékaře, který své pacienty už neobtěžuje diagnózou nebo ono zlověstné vyšší patro, kam odchází lidé dožít. U Arrugas se vám sevře srdce nad tím, jak jsou lidé ve stáří bezmocní a vydaní napospas svým nejbližším. (15.02.2016)

Připadá vám, že je to jen pár dní, co jste zakusili svůj první polibek .. snad jen pár chvil, kdy jste se poprvé milovali .. a najednou je z vás omšelý dědek, který se ztrácí ve své zastřené mysli a mladí ho stěhují kamsi do domova důchodců. Hrozná představa. Ono člověku při tomhle pomyšlení, že i on jednou bude starý a zapomnětlivý, naskočí nějaké ty Vrásky. Proto je tenhle animák spíš takovým decentním nakopnutím pro všechny, co ještě mohou naplno žít, že by si měli ten čas pořádně užívat a nepromarnit ho .. (27.09.2014)

Během úvodu jsem si trochu udiveně říkal, proč se tvůrci rozhodli vytvořit celovečerní animák zrovna z příběhu více méně realistického, který mohl být bez problémů i hraným. Velmi brzy mi však došlo, že v hrané podobě s živými herci v důchodcovském věku by takový příběh z domova důchodcu zdaleka neoplýval tolik kouzelnou a osobitou poetikou. Vzhledem k samotnému ději by z toho poté navíc mnohokrát dýchala slušná deprese, což předpokládám nebylo rozhodně cílem Vrásek ze srdce věnovaném všem dědečkům a babičkám, ale nakonec i nám mladším a mladým. Skutečně zdařilá animace, která ve scénách z exteriérů dokáže navodit i podmanivou atmosféru, má také silný podíl na zážitku z filmu, z něhož na mě i přes jistý smutek v ději dýchal často i příjemný pocit. Emilo "Rockefeller" a Miguel se mi coby hlavní postavičky velmi brzy zapsali do srdce a jejich společné drama protkané silným poutem i vřelým humorem na mě dokázalo výrazně zapůsobit i v animovaném podání... Slovo animace údajně pochází od latinského anima, což znamená duše a tento film svou duši nejen v rámci těch animací rozhodně měl. [85%] (25.09.2021)

[SPFF 2012, Sydney] Oveľa slabší, pri troche blahosklonnosti seniórny "Prelet nad kukačím hniezdom" v ktorom sa nejedná o stret konformity s nekonvenčnosťou, ale o konfrontovanie staroby s jej možnými, bezútešnými následkami. Tie sú tu jak odľahčené cez výrečnosť a čipernosť spriatelených dôchodcov, tak nesentimentálne umocnené skrz výskyt sprievodných ochorení, nenapraviteľných nepríjemností. Starobinec = blázinec, prebývajúci uvrhnutí do zabudnutia bez opýtania, s nekonečnou haldov spomienkových útržkov (vlak), s túžbou byť opäť mladý/slobodný (útek), ale aj rezignáciou presýtení kedže život zľutovanie nepozná (Alzheimer). Premise sa teda moc vytknúť nedá, pozdávala sa mi aj nenáročná animácia, ktorá sa pozorne upriamovala na mimiku a sem-tam pozoruhodne skĺzla do pár sekundových sekvencí zahrúženia/precitnutia. Skôr mám výhrady k samotnej realizácii storyboardu, ten mi príde polovičatý, v niektorých častiach nešťastne odfláknutý a kompenzovaný prostredníctvom neustáleho kecania...čož môže byť napadnuté argumentom, že nič iné im neostáva, ale s tým nesúhlasim pretože náznaky tam jednoznačne boli a to čo do postáv, tak príhod. Štvrtú hviezdu tam nevylepím len kvôli tomu koncu, ktorý síce chápem, no "Arrugas" - záležitosť predovšetkým pre dospievajúcich/dospelých - by isto zniesol a takisto by mu prospel o niekoľko minút skorší cut. (09.07.2012)