Jde si pro nás noc

Strašlivá řezanice s perfektně natočenými bitkami co jsou tak brutální, že je to na úrovni nejdrsnějších francouzských slasherů. U nich ovšem je tak pět killů za film, zato tady je jich patnáct za minutu. Děj a nebojové scény tu zaberou sotva půlhodinu, snaží se napodobovat klasický Hong Kong, nějaké ty triády, tajemné klany bojovníků, náznak nějakých emocí při osudovém střetu mezi blízkými přáteli, vykoupení híchů hlavního bouchače skrze záchranu děcka, nu skoro až jako by se režisér Tjahanjanto shlédl v Johnu Woo. Je to jen pokus samozřejmě, vůbec na něj v tomto ohledu nemá, příběh nedává vůbec smysl a klouže tak po povrchu, že to vlastně ani nemůže nikoho zajímat. Ne že by to někoho překvapovalo. Ale je to i škoda, protože i ta ukrutná brutalita téměř nezabitelných superhrdinů a cannon fodderu, který se na ně vrhá, pak ani nemá takový dopad. Spíš působí až úsměvně... ale pořád dostatečně zdůrazňuje syrovou fyzičnost akce, a jen o tu tady jde. 7/10 (06.01.2019)

Příběh je v tomto případě věcí podružnou. Zmlátit, rozsekat, postřílet, upálit a rozřezat, to je to, oč tu běží. A všeho je tu vrchovatě, takže milovníci usekaných končetin a vyhřezlých vnitřností si přijdou na své. Jenže abych pravdu řekl, na mě toho bylo možná až příliš, což mělo za následek, že jsem finální souboj, který měl být vrcholnou ukázkou bojových schopností obou zúčastněných, kompletně odzíval. Nicméně za čas si zase podobnou řezničinu rád pustím. 70% (02.12.2018)

Téměř nicotný děj mě osobně nevadí, naopak tento přístup uvítám raději, než některé jiné zoufalé pokusy o příběh, které diváka spíše uráží a/nebo nudí. Postavy zdejšího filmu relativně mají charisma, řada scén má i určitý emocionální náboj, takže podklad k akční části je uspokojivý. Bohužel ne každý bojový film se může rovnat s Raidem 2, Iko Uwais a jeho parta sice dokáže vytáhnout pár nových es z rukávu, ale sem tam udeří do oka nějaká drobná nerealističnost, která např. ve zmiňovaném Raid vidět nebyla. 7/10 (15.12.2018)

"There is no way out of this" - Komentář píšu čtyři roky po prvním zhlédnutí (v průběhu času viděno desetkrát). The Night Comes for Us je pro mne absolutní vrchol akční kinematografie. V průběhu celého filmu si nemůžete ani na chvilku oddechnout a jenom vám chodí do hlavy myšlenka "prosím, ať tenhle snímek trvá věčně". Dech-beroucí choreografie všech postav. Ito je jednoznačně nejvíc badass hlavní postava, co jsem kdy viděl, leč jeho emotivní stránka charakteru mne ke konci malinko dohnala k slzám, a to je dobře!. Na můj vkus snímku nechybí absolutně nic, naopak mne mrzí, že pár scén bylo vystřižených (naštěstí jsou dostupné na YouTube) - Odkaz: Operátorka v obchodě - Konverzace mezi Bobbym a malou   Pamatuju si, když jsem před zhruba deseti lety viděl první The Raid a těšil se na The Raid 2, kterej bude rozvinutější a nikdy mne nenapadlo, že by mohlo přijít ještě něco o mnohem více nadupanějšího, co se týče akce (The Night Comes For Us je takovej mix těchto dvou dohromady s o chloupek lepšími gore elementy). Mít možnost na to jít do kina, jdu minimálně čtyřikrát po sobě. Závěrečný fight mezi Joe Taslimem a Iko Uwaisem nikdy nedostanu z hlavy, parádní řežba! (22.05.2022)

Pokud ti vadí, že jsou zdejší postavy nesmrtelný, představ si, že to jsou všichni Marťani nebo univerzální vojáci. Mně to takhle pomohlo. Protože osobně vážně nepamatuju, že bych viděl někdy krvavější akčňák, v němž se odstřelí, odsekne, vyřízne nebo přelomí každá myslitelná část lidskýho těla. Touhle nespoutanou brutalitou bych snímek nezařadil k oběma Zátahům, nýbrž rovnou k splatter/gore hororům typu Braindead. A něco mi říká, že nebudu daleko od pravdy. Špína, hnus a krev - nic pro milovníky uhlazenýho Johna Wicka. Tjahjanto je totiž především řezník a teprve pak až režisér. (25.11.2021)