Stopy

Ty, co neumí být sami se sebou, tahle předlouhá cesta Robyn Davidson australskou pouští k smrti unudí, pro mě byla krásná a pohlcující. Její představitelka Mia Wasikowska nesla na svých bedrech celý film silně a elegantně, záběry na vnitrozemí a velbloudy byly víc než nádherné, domorodec Mr. Eddy moc milej a až na pár drobností (nezakrytá ramena před sluncem?), se film odvíjel naprosto přirozeně. Potěšila mě věta "slova jsou přeceňována", a ať jsem klidně v hodnocení osamocenej poutník, dávám jasně za nejvíc. (20.10.2015)

Na Stopy jsem byl hodně zvědavý. Příběh v rámci cestování mi je hodně blízký a tak jsem byl opravdu dost zvědavý, jak mi ho tvůrci představí ve filmové podobě. No a výsledek je takový, že zlý tento film rozhodně není. Krásně představuje vztah cestovatelky Robyn s fotografem z National Geographic, který radši fotí, než aby Robyn pomohl vytáhnout velblouda z močálu. Vztah k tomu fotografovi, kterého hraje Adam Driver, mi byl protivný ve stejných chvílích, kdy byl protivný i pro Robyn a ušel v momentě, kdy i Robyn jeho excesy zvládala. Mimochodem Mia Wasikowska v roli Robyn byla parádní. Horší už to bylo s režií jako takovou, která z celé té cesty dělá něco neuvěřitelně mýtického a k tomu zbytečně přidává hudební éterické vsuvky v momentě, kdy by je přidávat vůbec nemusela. Další věc je i cesta, kterou se Robyn rozhodla vydat. Její přístup k velbloudům byl jistě spravedlivý (tedy pro ní), ale vzít s sebou i psa byla čistá sobeckost a s tím se těžko Robyn fandí na sto procent. Každopádně film určitě zajímavý a rozhodně stojí za to ho shlédnout. (21.07.2015)

Na Stopy jsem se vážně těšil. Mám rád podobné survival treky nebo pobyty. Austrálie je nádherná země a doufal jsem, že dostanu alespoň část její krásy právě v rámci putování. Tak jsem trochu zklamán. Jestli jsem čekal survival, nedočkal jsem se. Filmově to vypadalo spíše na delší procházku. Škoda. Pohráli si s velkou psychickou zátěží, to chválím, ale nějak mi chyběla ta fyzická vyčerpanost. Byť šlo většinou o poušť, stejně jsem z australské přírody dostal dost. Krása. Víc velbloudů, než klokanů, ale nevadí. Pěkné. Klobouk dolů před výkonem Robyn Davidsonové, ale jestli jí to za to stálo....Ale nikdy jí neodpustím, že vzala na takovou výpravu psa. Tím ho zabila už na začátku. Filmek funguje, jen jsem čekal větší trhák. (04.01.2015)

Tracks je krásný film, jehož síla spočívá v jednoduchosti a umanutosti, která tu skutečnou Robyn Davidsonovou před téměř čtyřiceti lety opravdu dohnala do cíle poutě dlouhé tisíce kilometrů. Mia Wasikowska je dokonalým převtělením Robyn, diváka dokáže do děje vtáhnout, aniž by se uchylovala k laciným hereckým trikům a ždímala ze sebe v okamžicích zoufalství krokodýlí slzy, a navíc se na ní krásně dívá. Adam Driver tady opět potvrzuje, jak dobrý je herec, když v několika minutách na plátně dokonale vyváží Robyninu odhodlanost svým vlezle sympatickým fotografem. No a úchvatná kamera dodá snímku chvílemi až meditativní rozměr. Takže nečekejte o nic víc, než jen filmové zpracování putování napříč australskou pouští s pár velbloudy. Ale nečekete také o nic míň. (17.08.2014)

Pětihvězdový námět, ale jeho zpracování je slabé. Z potenciálně velezajímavého a velezáživného osamělého přechodu Západní Austrálie vyrobila středoproudová produkce komerční středoproudovou vztahovou srajdu s ohavně přeslazeným klavírním hudebním doprovodem. Děj filmu se vůbec nesoustřeďuje na to nejzajímavější, na to jediné zajímavé, což jsou každodenní drobné detaily samotné cesty, ale namísto toho neustále otravuje vztahem hlavní hrdinky k lidem, jejím potkáváním se s lidmi a jejím žvaněním s lidmi. Je možné, že knižní předloha (kterou neznám) rovněž upřednostňuje tuhle "vztahovou" rovinu před tou "dobrodružnou". Každopádně si ale osamocenou cestu představuju úplně jinak. Z plánovaně heroického, nebezpečného a individualistického podniku se stane de facto reportáž pro National Geographic, ona pustina není vlastně tak úplně pustá a většinu času šlape holčina s velbloudy po polňačce, respektive po poušťovce, podél které má připraveny kanystry s vodou. Z idealistické misantropky se kvůli vlezlému fotografovi stává nejprve zpruzená misantropka, aby se díky starému roztomilému dědouškovi Australopitékovi postupně proměnila v jemně usměvavou misantropku a nakonec i (jaké "překvapení") k fotografovi přilnuvší rozesmátou ženušku. Wasikowska svou roli zahrála skvěle, ale to nic nemění na tom, že mě její postava nebavila. Protivná ženská obcující s čokly, kočkami nebo jinou zvěří, protože se svým vlastním živočišným druhem není schopná vyjít, znám tenhle model. A ještě by mě zajímalo, jestli oním ke konci proneseným "I miss her so much..." myslela svou zemřelou matku (v což doufám) a nebo svou zdechlou čubu (čehož se děsím). Ale rád bych komentář zakončil pozitivně - dneska je z Robyn Davidsonové sympatická kultivovaná dáma (YouTube) a její devítiměsíční putování (2700 km) bylo ve skutečnosti jistě mnohem zajímavější, vrstevnatější a existenciálně hlubší, než jak nám ho po náležité úpravě servírují média. Po delším váhání třetí, mj. za krajinu a velbloudy. (15.03.2019)