Dvojník

Richard Ayoade natočil velice zvláštní adaptaci na Dvojníka od Dostojevskeho. Uvedl ji totiž do velice zvláštního pseudo světa, kde jediné, co je opravdu zajímavé, je práce (a nebo pití). Jesse tady hraje vyslovenýho chudáka, který není schopný ničeho. Jakmile se ale objeví jeho dvojník, začíná se vše pomalu měnit a vyjasňovat. Jesse mimochodem v tuhle chvíli perfektně představuje svůj herecký um, kdy hraje dvě naprosto rozdílné postavy. Škoda jen, že ta linka s jinak skvělou Miou Wasikowsky nebyla víc ukecaná. Mia tady totiž hraje takovou cudnou holčinu, která zničehonic překvapí, ale ve výsledku mi nic zásadního neřekne. V druhé půlce filmu mě její jednání dokonce i rozčilovalo. A ještě víc mě rozčiloval Jesse, který stále nebyl schopný žádného zásadnějšího momentu. Tedy až do konce, který pojal úplně jinak, než by tak nějak člověk chtěl vidět. Ale tak co, konec jako konec. Jen právě proto nejsem schopnej dát větší hodnocení, než tři hvězdy. Nicméně kvůli hercům a zvláštnímu prostředí tenhle film stojí vidět. S komedií ale tady rozhodně nepočítejte. (01.03.2015)

"ztracený, sám, neviditelný.. jako bys skrze mě mohl prostrčit ruce", říká dvojník Simonovi. Zde by asi bylo vhodné odhlédnout do Dostojevského a věnovat se jen scénáristům. Simon je plachý, zajíkává se, reakce jiných i samého prostředí jsou pociťovány nepřátelsky (a možná i takové jsou). Přitom to má v hlavě nejen v pořádku, ale je neobyčejně inteligentní. No, a zde se musí přirozeně objevit dvojník, který pomůže. Pokud ovšem nepřekročí svoje pravomoce. Dvojník (nechejme ho beze jména) Simona nezdvojuje, ale půlí (štěpí mu mysl - schizo-fren). Opětovné spojení až po katastrofě, která je zároveň katarzí... Kafka s Orwellem si tu často podávají ruce. (15.07.2015)

,,ZKOUŠEL JSEM S NÍ MLUVIT, ALE NĚJAK NEVÍM, JAK BÝT SÁM SEBOU. JE TO JAKO BYCH BYL POŘÁD MIMO SVOJE TĚLO. NĚCO...NĚCO JAKO, ŽE MŮŽEŠ STRČIT RUKU SKRZ MĚ, KDYŽ CHCEŠ...“ /// Psychadelickej art. Fajnově vytvořenej svět osamoceného tvora a v něm Eisenbergova touha po charakterním herectví. Jelikož proti němu nic nemám, řek bych, že mu to celkem šlo. Ať už nevýraznej nikdo, kterej je ,,na tečku“, tak ono sebevědomý hovado. No jo, ale to je všechno. Všechno? Nemíním si hrát na znalce Dostojevskýho, Kafky, Orwella (no dobře, toho znám…). No a co, že tam jsou vidět znaky (náznaky) toho a toho a nebo toho díla, když to jinak stálo za hovno? Kdo chce, vidí, kdo čeká vod filmu něco jinýho, čumí jinam. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stará cigoška mi radí - ,,vraž ho hluboko“. (Přemejšlíš co? Že nic nechápeš? A máš touhu? Tak to je film pro TEBE!) 2.) Holka mi doporučila, ať se zabiju. (Zřejmě si schopen výjimečnejch citů. Tohle bude film pro tebe!) 3.) Thx za titule ,,Vaječník“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.06.2014)

nejbizarnější kousek,který jsem viděl za poslední 2 roky.Smutný,depresivní,odosobněný,studený,absurdní,ale přesto s určitým nadhledem a vtipem (hodně surealistickým) natočený snímek,od kterého jsem čekal úplně něco jiného,ale i přesto mě vtáhnul a nepustil.Ayoade zjevně nebude točit normální filmy...70% (19.08.2014)

Atmosférou a prostředím mi film lehce připomněl Mechanika, šedý filtr přes kameru, chladná a svým způsobem děsivá atmosféra...tam ale veškerá podobnost končí. Filmy nechci nijak srovnávat protože nejen že mají rozdílné příběhy a motivy ( i když i tam by se jistá podobnost dala najít, kdyby se člověk snažil nad vším filozofovat), ale taky celkově jsou alespoň podle mě někde úplně jinde. Dvojníkovi se rozhodně nedá odepřít, že nechá diváka v napětí- co se bude dít dál a ono se pořád něco děje, to ne že ne, ale i tak mi nepřišlo, že by se snímek nějak posouval. Nechápejte mě špatně, netvrdím, že je děj zanedbatelný, ani ho nikterak jinak nezpochybňuji, jen to celé působilo velmi monotónně. Možná to bylo kvůli té atmosféře, mlze, hry se světlem a tmou které už jsem měla ke konci celkem dost. Ale možné je, že to byl částečně i záměr protože jakkoli byla atmosféra nepříjemná, tak se jí nedá odepřít jistá dokonalost. Herci byli dobří- myslím, že se jim až s obdivem podařilo vše vystihnout doslova v tichosti. Ano a kamera byla taktéž povedená, jen těch efektů mohlo být o něco méně- vše by bylo trochu uvolněnější a méně křečovité. (18.08.2014)