Temné nebe

Co furt všichni mají u podobných filmů za problém? Co vlastně čekáte? Skrytou symboliku o smyslu bytí či nebytí? Zbrusu originální nápady? Vždyť už tu VŠECHNO bylo! Co pořád dál vymýšlet, aby člověk nebyl označen za plagiátora, vykradače myšlenek nebo novodobého Eda Wooda? Tohle MĚLO hustou atmosféru a i když originalita chyběla, není třeba to hned poplivat. Ale co, proč se rozčiluji, je to marné, je to marné... (09.02.2020)

Scott Charles Stewart. Milovaný a zatracovaný to režisér hneď od prevého filmu. Milovaný asi len mnou (i keď len látkami aké si vyberá), zatracovaný skoro všetkými ostatnými. V závere Priesta sa však predviedol veľmi slušnou akciou. Pri Dark Skies si zo žánru však akciu musel vyškrtnúť a tak som bol veľmi zvedavý čo predvedie. A ide mu to aj bez nej. Poctivo buduje atmosféru a snímok pôsobí oveľa komplexnejšie ako jeho predchádzajúce projekty. Stále to však nie je film na ktorý by sa oplatilo ísť do kina. (01.05.2013)

Takhle dobře už jsem se dlouho u žádného hororu nepobavil, bohužel. Scott Charles Stewart nám znovu ukazuje, jak se filmy v žádném případě nemají točit a jak v žádném případě nemá vypadat scénář. Ten nejenom, že je plný nesympatických a nelogicky se chovajících postav, ale suma sumárum vůbec nedává smysl a obsahuje tak stupidní dialogy, až jsem byl občas v pokušení je přetočit. Po režijní stránce je na tom Stewart s každým dalším filmem čím dál hůře. Nejenom, že neumí vůbec budovat atmosféru, ale některé scény mi opravdu přišly, jak vystřižené z nějaké parodie. A bohužel tu nejvíce vtipnou scénu si pro sebe zabral J.K. Simmons. Amíci by se na ty horory o emzácích měli radši vykašlat a Keri Russell by měla pro jistotu už hrát jen v bedně, kde se jí momentálně daří mnohem lépe. (12.05.2013)

Keď sa snímok berie len ako sci-fi/psycho zábava, tak človek môže byť celkom spokojný. Tých hororových prvkov je tu naozaj hrozne málo na to, aby mohol byť film považovaný za regulérny horor. Netvrdím, na konci by sa niečo našlo, ale skôr ide len o akúsi hru tieňov a pretiahnuté postavy, ktoré sa zjavia práve v tom najviac očakávanom momente :), takže efekt v tomto smere takmer žiadny. Hnacím motorom snímku bol sústavný psycho teror zo strany emzákov na úbohú a relatívne šťastnú rodinku. Zábava začína nevinne, ako napr. vybrakovanou chladničkou, zmiznutými fotkami, stratou pamäti, krvou z nosa a pod. Neskôr sa pomaly pritvrdzuje až to dospeje k nevyhnutnému záveru (ktorý sa dá predpokladať už veľmi skoro). Herci však, až na Keri Russell, mohli byť vybraní umnejšie, hlavne ten starší chalan, celý čas som premýšľal nad tým, či má plastiku nosa alebo nie :). Celkový dojem je teda možno rozpačitý, ale keďže si film od začiatku do konca udržal svoje tempo a princíp psycho teroru, tak zas tak úplná strata času to nie je. 60/100 (27.08.2014)

V polovici filmu ich napadne zapnúť vo všetkých izbách kamery s nočným videním, aby ráno odhalili, čo sa v noci dialo... Niekde medzi slávnymi časmi Aktov X a prvým Paranormal Activity by to bolo fajn. Dnes nemá tento crossover hororových konceptov čo ponúkuť a iba variauje stokrát videné. Zimomriavkové scény v ňom fungujú, ale je to výhra, keď vo filme funguje niečo iba vďaka práci zvukárov? Nevďačná béčková rola pre J.K. Simmonsa. (24.04.2013)