Na jezeře

Chcete zažít skutečnou, depresivní tíseň? Vejděte dovnitř, drátěnou bránou s romantickým nápisem Paradise. Pomalu se noříte do studených vln jezera, naplněného až po okraj lidskou ubohostí, která se na South Island stala normou, a klesnete až na samotné dno poraněné duše malé holky. Je to zlé. Nechat svou vlastní minulost, aby vycenila zkažené zuby a pak se na břehu jezera podívat až na dno flašky. Bolestivě vystřízlivět a uvidět, že lidská slabost a špína je věčná, nedá se ničím smýt, snad jen krví smíchanou s právě prasklou plodovou vodou a fetem, vyrobeným v laboratoři ve sklepě. Jizvy na duši a zmar versus život. Až fantaskně nádherné hory Nového Zélandu a příběh, odehrávající se na březích toho nejkrásnějšího ze všech jezer, do jakého jsem kdy zvracel. Svůj strach z minulosti, z věcí příštích, z celého toho dychtivého a poživačného, ale i zasraného, až k neunesení těžkého života. Jezero uprostřed drsných skalisek a pustých plání, které jsou tak lhostejné k lidským slabostem, úchylkám i ke skutečnému zlu, znásilněná Robin uprostřed sama sebe, cynická glosátorka GJ uprostřed (ne)konečného vesmíru. Já uprostřed ledových vln jezera, kde dochází velmi rychle k podchlazení těla a ochrnutí divácké mysli. Žádné tajemné krimi, jen meditativní depresárna bez rozhřešení, se spoustou nevyřčeného. Temný a neuvěřitelně hnusný seriál. Až na dřeň. Vážená Jane Campion, bylo mi ctí. (18.02.2015)

Ráj. V tomhle Edenu najdete mnohem víc než Evu, Adama a hada. Je tady celá tlupa dalších aktérů z nichž naprostá většina je řádně pomatených. Málokoho byste si tu pozvali do dvojdomku. Pedofilové, násilníci, narkomani, překupníci, devianti, delikventi, alkoholici a celá řádka dalších diagnóz skládá dohromady docela nepříjemnou a tísnivou náladu panující kolem magického jezera. K seriálu jsem došla trošku oklikou přes Elisabeth Moss, která tu byla stejně přesvědčivá, lidská a přirozená jako v Příběhu služebnice. Ano, šlo by to střihnout, ale sedm dílů na první sérii bylo docela akorát, přesně to vyšlo k závěrečné, docela nečekané pointě, tedy mám na mysli ten úplný, úplný závěr. Dobré to bylo. (27.09.2017)

Intuitivní genderová detektivka, na kterou je třeba se dívat jako na obří filmový projekt. Dělení na díly je hodně umělé a vzhledem ke struktuře, která se skutečně řídí spíš emocemi než rafinovaným narativním plánem, vlastně vytrhuje zbytečně z kontemplace. Nebál bych se hovořit o zemitém magickém realismu, o jakémsi Pikniku na Hanging Rock pro 21. století. Strhující charisma vyšinutých figur (patriarcha Matt, šedá matka-guru GJ), velmi osobní reflexe ženství, maskulinity, početí, smrti... jediné, co selhává, je dopředu odhadnutelná a doslovná pointa. Jenže síla TofL je v tom, co následuje po ní. Ve scéně utkané ze strhující novozélandské krajiny, ticha, větru a několika volně pohozených slov. Nezapomenutelný, krutý a stále více vtahující svět, který znovu odhaluje, jak hluboké jsou možnosti současných TV sérií. [90%] (05.05.2014)

V skratke vystihnem podstatu: Jane Campion a Gerard Lee, si za tento primitívny scenár plný stupídnych dier a idiotských zvratov vrátanie správania či konania postáv, zaslúžia vyjebať v strede oceána bez záchranného kolesa, následne obhádzať jaternicami, klobásou či lokšami s udenou slaninou, nech sa na ich účet aspoň žraloky "zabavia", lebo akým smerom sa odstupom času začala uberať táto story, to skutočne hraničí s debilizmom najhrubšieho zrna. A verte mi, toto je oproti pôvodnému, ten slušnejší komentár .. (05.03.2018)

Štve mě, že někdy je to příliš přepálené a detektiv-ka až příliš odvážná až lehkovážná, bych řekla. A chlapi jsou až vyhroceně zlí a sexističtí apod., - teda doufám, že nemám růžové brýle a že to tak fakt není :-D A chování některých (např. Robinin boyfriend) je nereálné a taky přepálené, jinak by se tam nic nedělo... Ale dobrá kamera a Björk v 7. dílu sedla. A taky je zajímavý, že herečky jsou v posledním dílu hezčí než v prvním :) (01.09.2014)