Na jezeře

V Top of the Lake převažuje spíš ta dramatická linie než thrillerová, ale je to letošní druhý film, kde je po celou dobu tak perfektní znepokojivě temná atmosféra, kterou lze skutečně přirovnat jen k True Detective. Co mě osobně mimo jiné zcela odzbrojilo, byly nepopsatelně nádherné exteriéry, takže to byla vizuální pochoutka až do posledního záběru. S hlavní představitelkou Robin jsem se sice ztotožnila až ve třetím díle, ale mohu napsat, že její postavu zahrála Elizabeth Moss zcela věrohodně, s obrovským citem pro svou nelehkou situaci a to mohu říct čistým svědomím i o ostatním hereckém obsazení. I když se zdá, že celý seriál plyne v pomalém tempu, tak to vůbec neubírá na napětí, spíš naopak s přibývajícími díly jen graduje, protože zhruba od čtvrtého dílu jsem začala být čím dál zvědavější, kterým směrem se to bude asi ubírat a jestli se naplní moje tušení ohledně ostatních záležitostí, protože to, co se týká Tui, je poměrně jasné již z pilotního dílu. Je pravdou, že tam bylo pár míst, obzvlášť ke konci, které bych trochu prostříhala, ale jinak jsem byla v každém případě spokojená a věřte, že Top of the Lake stojí rozhodně za zkouknutí. (16.04.2014)

Chcete zažít skutečnou, depresivní tíseň? Vejděte dovnitř, drátěnou bránou s romantickým nápisem Paradise. Pomalu se noříte do studených vln jezera, naplněného až po okraj lidskou ubohostí, která se na South Island stala normou, a klesnete až na samotné dno poraněné duše malé holky. Je to zlé. Nechat svou vlastní minulost, aby vycenila zkažené zuby a pak se na břehu jezera podívat až na dno flašky. Bolestivě vystřízlivět a uvidět, že lidská slabost a špína je věčná, nedá se ničím smýt, snad jen krví smíchanou s právě prasklou plodovou vodou a fetem, vyrobeným v laboratoři ve sklepě. Jizvy na duši a zmar versus život. Až fantaskně nádherné hory Nového Zélandu a příběh, odehrávající se na březích toho nejkrásnějšího ze všech jezer, do jakého jsem kdy zvracel. Svůj strach z minulosti, z věcí příštích, z celého toho dychtivého a poživačného, ale i zasraného, až k neunesení těžkého života. Jezero uprostřed drsných skalisek a pustých plání, které jsou tak lhostejné k lidským slabostem, úchylkám i ke skutečnému zlu, znásilněná Robin uprostřed sama sebe, cynická glosátorka GJ uprostřed (ne)konečného vesmíru. Já uprostřed ledových vln jezera, kde dochází velmi rychle k podchlazení těla a ochrnutí divácké mysli. Žádné tajemné krimi, jen meditativní depresárna bez rozhřešení, se spoustou nevyřčeného. Temný a neuvěřitelně hnusný seriál. Až na dřeň. Vážená Jane Campion, bylo mi ctí. (18.02.2015)

Extrakt všech možných špatných lidských vlastností a charakterů. V tom seriálu není jediná herecká postava duševně vyrovnaná a zralá. každý je svým způsobem duševní "pako". Toto zařadí Česká televize na kanál ČT2? Já bych to bez pardonu odšoupl do "tzv. artu" na ČT art. Ať se na to koukají "znalci" hodnotící plným počtem hvězd tady na ČSFD. Tam takové nenormální depresivní filmařské sjetiny patří. Dojel jsem až do konce, aby někdo nemyslel, že hodnotím po prvním dílu. Tak se tedy vy pěti a čtyřhvězdičkáři mějte. :-) a neberte ujeté filmařské umění až tak moc vážně. V běžném životě je problémů dost a proč si přidělávat depku ještě nějakým ujetým seriálem. (14.04.2016)

Extremne feministicky serial, ktory po prvych 2, 3 castiach trochu straca na intenzite, akoby si uz tak velmi nebol isty tym, co sa v uvode snazil povedat. Napriek tomu sa mi paci, ako pokojne plynie uprostred neskutocnej novozelandskej prirody. Zaver to tak trosku zaklincuje nie uplne pozitivnym sposobom. Za pozretie urcite stoji, patri do tej lepsej skupiny serialov, ktore sa v poslednej dobe vyprodukovali. (04.11.2014)

Skôr 70 %, než len 60, ale mnohé veci sa mi na tomto seriáli nepáčili alebo ma nebavili alebo mi v ňom naopak chýbali, tak budem prísnejší. Kým Pán prsteňov urobil všetko pre to, aby sme chceli navštíviť Nový Zéland, Tiene nad jazerom túto našu túžbu brutálne znásilnili a na rozlúčku milosrdne zavraždili. A opľuli mŕtvolu. Toľko hajzlov pokope ste asi už dávno nevideli. Detektívka Robin má k dispozícii krivých, skorumpovaných, tajnostkárskych a miestami až primitívnych kolegov, podozrivo usmievavého šéfa, ktorý ju pri prvej príležitosti podrazí, matku, ktorá čoskoro umrie na rakovinu a milenca, ktorý za sebou ťahá pochmúrnu drogovú minulosť (a hneď po sexe dostáva výčitky svedomia a chce sa rozchádzať). Ale v lesoch je malá Tui, tehotná a vlastne možno už aj dávno mŕtva a Robin musí ten prekliaty prípad vyšetriť. Minimálne kvôli vlastným démonom minulosti. Výprava je hnusná a odpudivá. Skrachované ľudské existencie dožívajú svoje biedne, nenaplnené životy v nechutných domčekoch s večným bordelom vnútri i vonku. A nádherná novozélandská divočina? Tá je všade, len nie v tomto seriáli. I občasné návštevy lesov, týčiacimi sa nad zúboženými mestečkami, v ktorých skapal pes, nemajú nič spoločné s atraktivitou, ktorá by vás prinútila kúpiť si letenku. Zvláštne pôsobia i WTF nápady v scenári (samozbičovanie, nakrúcanie pri lesnom sexe, pantomíma varenia kávy, finálne absurdné testy DNA ako od Monty Python). Zdá sa, že tvorcovia nemali k dispozícii ucelené scenáre a prepisovalo ich priamo počas nakrúcania. Ak to tak nebolo, v takom prípade si neviem vysvetliť, prečo v jednej časti Tui hľadajú motorkári a následne bez stopy zmiznú (alebo odkiaľ miestny blázon vedel, kde Tui je - v poslednej časti sa nachádzala na inom mieste, ako keď sledoval jej kamarátov). Kuriózne je i správanie polície, ktorá keď nájde obeseného ex-pedofila podozrivého z únosu Tui, a jeho dom počmáraný vulgárnymi odkazmi, pokladá to za samovraždu. (01.12.2016)