Pád Bílého domu

Patriotistická zápletka je samozřejmě nesmírně hloupá. Všechno se točí okolo obsazení Bílého domu severokorejskou skupinou teroristů. Akční inferno se ještě předtím odehraje v ulicích Washingtonu, kde Severokorejci potřísní krví nejednu dlažební kostku. Všechno šlape jak švýcarské hodinky, američtí agenti zřejmě nenosí neprůstřelné vesty a na akademii je učili, jak správně skočit nepříteli do střely. Na trávník před jedním ze symbolů Spojených států tak padají další a další muži v černém a dopisuje se tak ten nejhorší možný scénář. Rozstřílenou americkou vlajkou to celé jen začíná. Akční harcovník Antoine Fuqua testuje americkou nedotknutelnost a docela mu to vychází. I když se nebojí servírovat nesmírně pitomé zvraty a předkládat směšně naivní propriety – když přijde na řadu odolnost ministryně obrany, surově zmlácená stejně zaúpí, jak „slibuje věrnost vlajce Spojených států..“ No, však to znáte. Prostě je škoda, že na to Fuqua nešel krapet sofistikovaněji. Máme tu až moc supertajných chodeb, supertajných zbraní a supertajných informací. A jak Severokorejci hladce naskákali do baráku, tak stejně hladce bývalý člen prezidentovy ochranky Gerard Butler (mimochodem na to málo, co mu scénář po herecké stránce nabízí, velmi slušný) provede záchranou misi. Přesto Fuqua jako jeden z mála předložil staromilský zážitek, který i v roce 2013 funguje. Kombinuje Smrtonosné pasti nebo první Přepadení v Pacifiku, a divák velmi rád zavzpomíná. Já určitě. Patetický blockbuster, kterému tu mizernou odvyprávěnost nakonec odpustíte!! 75% (18.07.2013)

Patosu k zalknutí. Samotná fáze útoku na Bílý dům je sice debilní a s podfinancovanými triky, ale poměrně baví. Zbytek filmu bohužel nebaví vůbec. Mohla z toho být fajn variace na Die Hard, ovšem absolutní nedostatek nadhledu a nesympatické dřevo v hlavní roli (málokdo z Hollywoodu je mi tak protivný jako Gerard Butler) to v mých očích potápí. Druhou polovinou jsem se zkrátka pronudil. PS: Amerických vlajek v tom samozřejmě vlaje požehnaně. Co na to Emmerich? (27.06.2013)

To byl teda nightwork, to ti povím. Potemnělé kino nabídlo první záběry, které místo vyvážené ostrosti a jasu ukázalo jen takové velké šedočerné nic prošpikované několika sněhovými vločkami. To jsem totiž ještě netušil, že zhruba od poloviny filmu upadne Bílý dům do tmy. To asi chtěli poukázat na ten kontrast, rozumíš, ne? Bílý dům ve tmě. Jako fajn nápad, ale já nic neviděl. Tolik k báječnému pocitu z kina. Film mě, v těch místech, kde něco vidět bylo, drtil už od začátku. Hned po té nehodě, kdy prezidentova limuzína sletěla z mostu jako shnilá hruška, začal prezident ve zpomaleném záběru křičet: Nééééééé... a za chvíli i jeho synek: Máááááámiiiiiii..., jsem poznal, že to bude něco extra, fakt. A bylo. Celé dvě třetiny filmu byly natočené tak, že jsem z toho měl dojem, jako by to točili výhradně pro Kim Čong-una k narozeninám nebo co. Úplně vidím, jak si pořád dokolečka sjíždí kinorip tohoto snímku do té fáze přepadení Bílého domu a strašně se u toho chechce. Mně ale do smíchu moc nebylo. Vlastně jednou jsem se usmál, to když Buttler měl nějaký hlody na toho severokorejského teroristu. Každopádně to bylo mnohem lepší, než poslední verze Red Dawn, co do ztvárnění představy útoku na USA. Celkově mi to ale přišlo takové splácané, že k tomu termínu nightwork přidávám ještě patchwork.                                                                                                                                                                                                                                                    Nakonec jsem pochopil, proč jsem v celém kině v podstatě sám. Byla to fakt ptákovina, pomyslel jsem si, ale jak jsem opouštěl kino, všiml jsem si, že kdesi v rohu se mačkali dva Vietnamci. Odcházeli zamlklí a vyhýbali se cizím pohledům. Šel jsem v jejich stopách a vidím, že nasedli do neoznačené dodávky a odjeli směrem do centra města, někam tam, kde je naše radnice. Celou noc jsem nespal pronásledován výčitkami, zda jsem neměl upozornit starostu na možný útok. Ráno jsem jel centrum očíhnout. Objevil jsem tam opuštěnou dodávku. Jinak všude klid. Situaci budu nadále sledovat. Když by se něco dělo, budu vaše oči i uši, platí? Tak, žádný vylomeniny, Segruš je na místě. (18.04.2013)

Sympatické, vtipné, nahláškované a umřelo hodně náhodných kolemjdoucích či jinak neviných lidí. Kim se za americkou PR kampaň vůbec nemusí stydět. Stačí střihnout konec. ;) Butlerova show je chladivou náplastí za McClaneovo nedávné selhání. Kurvuje se o sto šet a nadřízení se stírají jedna báseň. Úvodní atak má nehorázný drive a odnese to i Washingtonský pyj, nemluvě o zdemolování poloviny domu (včetně Lincolnovy ložnice) a mnoha hektarech pěstěného trávníku. Triky jsou možná okatě digitální, ale za relativně málo peněz tu slyšíme dost muziky (ze samopalů a RPGček), herci si taky svoje odehrají a i když je scénář béčkový až na půdu, pohladí na duši. Hudba je rovněž příjemně patriotická. Prostě Seagalovka křížená 24kou featuring Leonidas. Kdo chce víc má smůlu. (17.04.2013)

Popravde, po niektorých recenziách som čakal hotovú katastrofu, ale nakoniec som si ten akčňák prekvapivo užil. Stačil úvodný, dobre zorganizovaný prepad, výkrik: "RPG!" a už som sa viezol. Nebavme sa o tom nakoľko je to reálne alebo nie, pretože takouto debatou by sme odpísali 99% všetkých akčných filmov, vrátane vašich srdcoviek. G. Butler síce vykynoží požehnané množstvo kórejskej chamrade, ale ide na to postupne, kryje sa a zásadne nestrieľa postojačky ako Rambo alebo Arnie v Comande. Tie naivné časy sú preč. Jeho vypočúvacie metódy s dvojicou kórejčanov som si užil parádne.( "S tvojim kámošom bola sranda, bude mi chýbať...) Ako píše Thomassi je to čistá akčná žánrovka, ako vystrihnutá z 90. rokov. Ak to niečo pripomenie tak určite Smrtonostnú pascu s B. Willisom. Uzavretý priestor, teroristi, sám proti všetkým, je tu mnoho spoločných znakov, aj ten suchý humor "yi-pi káj jeee" sa tu dá nájsť. Ak film nebudete brať príliš vážne a vŕtať sa v jeho reálnosti, tak si ho určite užijete. Slabšie štyri hviezdy-70%. (26.12.2013)